Život je krásný

Tak, tak, člověk si musí udělat život krásným a držet si co nejvíc na distanc ty, co se mu jej pokoušejí zkazit a to i když jsou podmínky pro výše uvedené prakticky nemyslitelné.. Některé vzdechy o naprosté nereálnosti spojuji s nedostatkem elementární fantazie, neboť příběh vyprávěný z pohledu malého Giosuého ji evidentně vyžadoval. Stejně jako vzpomínka v podobě nádoby plné lásky i zla, která se roztříštila v paměti na tisíc kousku, aby byla následně lepidlem dětské naivity, nezkaženosti a pohádkových příběhů znovu slepena dohromady. Benigni jako režisér nezištně srdcervoucí, lidský a místy i ohromně vtipný a i když si jako herec nálepku "Mlčenlivej Bob" asi nikdy nevyslouží, tady mi jeho pavlačová kadence mluvy zapadla do rámce vyprávění. Scéna "překladu" táborových pravidel nezapomenutelná - jako z Černé zmije.. (23.11.2011)

Na doporučení známých jsme si sehnat tuhle rádoby hitparádu, která je tak krásná a naádherná. Tak to alespoň znělo a já hlupák natěšený usedl a sledoval. Vážení, kdybych to věděl dřív... Už nikdy víc! Pokud tohle někdo točil ze záměrem, že i ve špatných situacich si můžeme udělat legraci nejen ze sebe?! Tak to točil hodně špatně, první hodina byla poměrně zajímavá, začátek se vydařil asi nejvíce, ale potom se z toho stane vydíračka a ten ubohý konec... Vlastně co to vůbec bylo? Vtipné jen občas, vážné scény jsou křečovité a zbytek nuda. Jakoby ti herci to meli napsano na čele - tohle je smutný film, na konci brečte! A tohle je právě vtipná pasáž, smích! A tady otevřete pusu a udělejte "vaaau"... Opět se utvrzuji v tom, ze nemuzu davat na usudky jinych ani na hodnoceni! 3/10 (16.03.2008)

První film, který jsem s Benignim viděl a potom už jsem se sním jen vozil s kopce. Příběh, který je tak šíleně smutný, ale přesto se musíte smát. Takového člověk bych chtěl poznat. Člověk, pro kterýho žádná situace není trapná, nevyřešitelná. Vše bere s humorem i když jde vážně o život. První polovinu filmu se jen čllověk směje situační komedii s prvky romantiky, ale potom když jsou odvedeni do koncetračního tábora, je zde drama, ale i zde je plno scének, kterých se musí člověk smát. A vezme te si z tohoto filmu jediné poučení, které dokážu vyjádřit třemi slovy: ŽIVOT JE KRÁSNÝ. Pro italy: La Vita è bella. (12.06.2004)

Robert Benigni je podstatně lepší režisér než-li herec. Zatímco z pozice režiséra se mu podařilo snímku vtisknout velmi pozitivní a "lidskou" náladu, tak z pozice herce selhává a to tak, že je sice jediným, ale zato pořádným záporem filmu. Jeho Guido má být sympaticky upovídaný optimistický snílek, ale ve výsledku je zabití hodný kecálista, který mele a mele a mele. Vše ostatní se vydařilo na výbornou od scénáře, přes technickou stránku až po herce ve vedlejších rolích... a mele a mele. (30.01.2007)

Velmi naivní ale přesto milé, moudré a velmi lidské. Benigni zde opravdu odvedl dobrou práci. Samozřejmě v kontextu s realitou by to neobstálo, ale jako takový lehce absurní náhled na holocaust je to dobré. Oproti všem těm Schindlerům, Chlapcům v pruhovaném pyžamu, Šedým zónám atd.. je to zase něco jiného. Ten vzkaz tam ale pro diváka je také, i když jsou zvěrstva vyhlazovacího tábora pěkně zabalena do narozeninového papíru s mašlí. * * * * (06.03.2012)