Život je krásný

Velmi naivní ale přesto milé, moudré a velmi lidské. Benigni zde opravdu odvedl dobrou práci. Samozřejmě v kontextu s realitou by to neobstálo, ale jako takový lehce absurní náhled na holocaust je to dobré. Oproti všem těm Schindlerům, Chlapcům v pruhovaném pyžamu, Šedým zónám atd.. je to zase něco jiného. Ten vzkaz tam ale pro diváka je také, i když jsou zvěrstva vyhlazovacího tábora pěkně zabalena do narozeninového papíru s mašlí. * * * * (06.03.2012)

Přiznám se, že jsem měl tehdy na Benigniho spadeno (stejně jako na Zamilovaného Shakespeara), protože jsem byl přesvědčený, že vedle Zachraňte vojína Ryana nemůže být daný rok na předávání nejprestižnějších filmových cen nic lepšího, a že nějaký příběh z koncentráku nemůže překonat intenzivní vylodění v Normandii. Díky tomuhle kousku se nicméně humor dostává na místa, kde nikomu nemůže být do smíchu. Energický Guido je číšník. Guido se zamiloval do učitelky Dory. Mají spolu roztomilého klučinu. Nad Itálií se stahují mračna. Hitler sílí. Žid Guido musí se synem do koncentračního tábora. Zoufalá maminka nežidovka se do transportu doslova vnutí. Následují nevinná lež, dětská bojová hra a silný humanistický příběh. Situační komedie se láme v dramatický příběh, který je dojemně uchopený, kouzelně zahraný a sebejistě zrežírovaný. Roberto Benigni se filmovému světu představil jako skvělý komik a výtečný vypravěč. Bodoval doma v Itálii, v Cannes, na Evropských filmových cenách, na Filmových cenách Britské akademie, na Oscarech.. a hlavně u samotných diváků. Oba palce nahoru!! (17.01.2019)

První film, který jsem s Benignim viděl a potom už jsem se sním jen vozil s kopce. Příběh, který je tak šíleně smutný, ale přesto se musíte smát. Takového člověk bych chtěl poznat. Člověk, pro kterýho žádná situace není trapná, nevyřešitelná. Vše bere s humorem i když jde vážně o život. První polovinu filmu se jen čllověk směje situační komedii s prvky romantiky, ale potom když jsou odvedeni do koncetračního tábora, je zde drama, ale i zde je plno scének, kterých se musí člověk smát. A vezme te si z tohoto filmu jediné poučení, které dokážu vyjádřit třemi slovy: ŽIVOT JE KRÁSNÝ. Pro italy: La Vita è bella. (12.06.2004)

Roberto Bengini jakožto scenárista, režisér a herec v hlavní roli stvořil vskutku zajímavý, emocionálně silný a do jisté míry i originální snímek, představující holocaust trochu jinak, než bychom čekali - humorně. V první polovině navodí příjemnou atmosféru pomocí roztomilého dvoření, vtipných situací a promyšleného scénáře, ale v druhé části už mají všechny vtípky dosti smutný, až srdceryvný podtext, neboť víme, že celá "hra" o tank je jen na oko pro dítě a ve skutečnosti jsou tam všichni proto, aby zemřeli. Díky tomuto kontrastu se tak trochu jedná o film, u kterého se nejspíš nebudete smát, třebaže vám přijde hodně vtipný a jindy zase nebudete brečet, i když vám přijde neskutečně smutný... Ačkoliv zrovna na mě nezapůsobil úplně na 100%, oscary považuji za zasloužené a mohu každému vřele doporučit. 9/10 (25.03.2008)

Opravdu krasnej film, to nejlepsi co kdy Roberto Benigni natocil, nebo v cem hral a po pravu za tenhle film dostal 3 oskary, s kterejma naprosto souhlasim, krome filmu a hlavniho herce je to i za hudbu, ktera byla taky skvela, hlavne v prvni polovine filmu. Prvni polovina je spis komedie, i kdyz uz je tu poznat, ze zacinaj nemci prichazet, ale porad je to hodne vtipny. Druha cast filmu je taky vtipna, ale zaroven smutna a dojemna. Roberto Benigni zvladl scenar a rezii fakt dobre, takze to nepusobi jako zadna slatanina, ale jako krasny dojemny film, na kterej se vzdy rad kouknu. (26.08.2005)