Nelítostný souboj

S Heat jsem svedl svůj vlastní nelítostný souboj. Podvakráte si ho zapl večer v televizi a pokaždé skoro usnul pomalým tempem vyprávěním, takže moje strana raději ustoupila od dívání. Ale rozhodl jsem se dát mu ještě jednu šanci, čerstvý a odpoledne. A tentokrát to klaplo. Nelítostný souboj je docela dost propracovaný, snaží se i rozvíjet charaktery hlavních postav, což se mu celkem daří, ale přecejenom trochu doplácí na přemrštěnou stopáž, která se prostě nevyhla nudnějším místům. A taky zbytečnému zaváhání McCauleyho na konci, které nevyznívá příliš uvěřitelně. Jinak je to ale kvalitní kriminálka vyšperkovaná soubojem mezi 2 profesionály ve svém oboru a oba jsou opravdu skvěle vybráni (sám přesně nevím, jestli jsem víc fandil Pacinovi nebo De Nirovi). Nejlepší mi přišlo setkání u kafe; kvalitní dialog s velmi zajímavou atmosférou. P.S. Ale ten štěk, který dostala Natálka v tomto filmu jen rok po Leonovi, si fakt nezasloužila. (02.08.2011)

Vedle L.A. Přísně tajné druhá lahůdková krimi sága 90. let, v jejímž závěru nebudete vědět, komu fandit víc a díky které vypadá Temný rytíř jak vypadá. Pacino vs. De Niro, profík, který "neumí a nechce dělat nic jiného" proti profíkovi se stejnou diagnózou ve fatálním, nelítostném souboji. Skvělý pokec v restauraci nad kafem a realistický masakr policistů na útěku z banky. A ten moment, kdy De Niro musí během 30 vteřin opustit Brenneman! Škoda dobře obsazených ale upozaděných dalších členů zlodějského i policejního týmu. (22.07.2005)

Jestliže Heat u mě v něčem selhává, pak to rozhodně není akce, která je tu opravdu na špičkové úrovni, ale právě tím, co se odehrává mezi touto akcí. Všechny ty osobnostní, psychologické či vztahové mezihry, na mě nepůsobily vůbec věrohodně, spíš jen jako jakýsi nutný background. Film jsem také neviděl s žádnou špičkovou zvukovou aparaturou, abych případně plně docenil i tyto kvality, ale upřímně, většina mých pětihvězdičkových hodnocení se obejde i bez ní. (25.03.2006)

Mistrovský, zcela jedinečný a dokonalý "Souboj titánů." Dva z nejlepších herců historie a nejgeniálnějších gangsteřů filmového plátna konečně spolu a zároveň proti sobě. Dva odlišní muži, v mnohém však zcela stejní. Cílevědomí, tvrdí a nelítostní, oba nejlepší v tom, co dělají, zcela oddaní své profesi, která je odcizuje od možných vztahů a způsobuje problémy v osobním životě, stojící proti sobě na opačných stranách zákona. Každý z nich však s respektem a úctou k osobě toho druhého. Nejspíš by byli perfektní parťáci a kámoši. Ovšem, kdyby jeden z nich nebyl zapálený polda a ten druhý drsný gangster. Společná konfrontace těchto "bossů" v kavárně je naprosto fenomenální, stejně jako závěr filmu s krásnou hudbou, který mě vždy dojme a "obdaří" slzami. (31.07.2011)

Tenhle film mě nijak nechytil. Za prvé je až příliš dlouhý a z toho následně nezáživný, vlastně se tam skoro nic neděje, všichni jen kecají a kde nic tu nic. Za druhý se mi mnohem víc zalíbil jeho originál Přepadení v LA od stejného režiséra, protože herci tam nejsou okoukaní a i když by dokázali těžko konkurovat kapacitám jako DeNiro a Pacino, jsou v těch rolích přesto mnohem přesvědčivější. DeNiro a Pacino totiž hrají úplně stejnej typ chlápků, jako už hráli spoustykrát dřív a taky to je proto pořád o tom samým. Ne že by to bylo špatný, ale jako tříhodinovej film je to nuda k ukousání a rozdělený na dvě části v televizi si to zas člověk nezapamatuje, o co tam vlastně šlo. Kdybych neviděl tu starší lepší verzi, nepamatoval bych si to dodnes. (27.12.2005)