Reklama

Reklama

Červený drak

  • Česko Lovec lidí (více)
Trailer 1

Psychologický thriller podle novely Thomase Harrise, autora "Mlčení jehňátek". Policie je stále bezmocná v pátrání po psychopatickém vrahovi, který za úplňku koná své děsivé činy. Jedině penzionovaný úředník Will Graham (William Petersen), který se dokáže vžít do duše druhého člověka, se dokáže k vrahovi přiblížit. S pomocí uvězněného vraha studentek, choromyslného psychiatra Hannibala Lectora, se Grahamovi podaří nalézt psychologický motiv vražd. Vrah sní o tom, že po něm lidé touží. "Když děláš to, co bůh dosti často, měníš se v to, čím bůh je." A svá vítězství si musí připomínat. Graham je nyní na správné stopě. (HBO Europe)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (145)

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Červený drak má vcelku slušně našlápnuto na to, být dobrým thrillerem, v tom ho však dost viditelně brzdí množství pomalu plynoucích a nezáživných scén. William L. Petetersen je sympaťák a Brian Cox jako Lecter byl taktéž poměrně přesvědčivý, ale jeho postavě bylo věnováno minimum prostoru, což je dost škoda. Zajímavá je též hudba, které se během filmu vystřídá spousta různých melodií. Zvláště závěrečná píseň od Iron Butterfly se k dotyčné scéně příjemně hodila. Pokud bych měla srovnat s novější verzí Červeného draka, tak lepšího zpracování se dostalo, a víc na mne zapůsobila právě tato z roku 2002. Co jsem však u Lovce lidí uvítala, byl, sice nijaký, ale zato nehollywoodský konec bez známého klišé "on se vrátil", které je obsaženo v remaku. Po celou dobu sledování mi vrtalo hlavou, odkud znám hereckého představitele onoho šíleného vraha, Toma Noonana. A pak, najednou mi to blesklo hlavou. Z krátkometrážního snímku The Moving Finger, podle krátké povídky mistra hororu Stephena Kinga. Zde ztvárnil postavu muže, jež se musí vypořádat s nezvaným hostem z koupelnové výlevky:) ()

Vojcl 

všechny recenze uživatele

Lovec lidí je bohužel vzácnou výjimkou, kdy je originál slabší než pozdější remake. Ačkoli se Michael Mann drží poměrně věrně knižní předlohy, pojal Červeného draka více jako detektivku. Spíše než na psychologii hlavních postav se tak soustředí na průběh samotného vyšetřování. I tato verze mi přijde poměrně zdařilá, musím vyzdvihnout hlavně geniální soundtrack ve stylu 80s. Na rozdíl od Demma či Rattnera vsadil na méně známé herce a Brian Cox v roli Hannibala-kanibala překvapivě nezklamal, ale bohužel tu má jen minimum prostoru. Také Tom Noonan je dokonalý exot. Kdybych neznal Mlčení jehňátek a vůbec celou sérii s Anthony Hopkinsem, dal bych klidně čtyři hvězdičky, ale při vzájemném porovnání je Lovec lidí přeci jen někde jinde. ()

Reklama

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Hannibal Lecter je jedním z nejslavnějších literárních sériových vrahů, který vznikl z pera Thomase Harrise. Jeho sériový vrah a kanibal, který mate svou tváří studovaného a sečtělého psychiatra se objevil jako hlavní hrdina celkem 4 knih a slavný se tato postava stala především až díky snímku Mlčení jehňátek z roku 1991, kde byl Anthony Hopkins v této roli tak mistrovský, že mu tehdy k získání Oscara stačilo pouhých 16 minut na plátně. Mnoho lidi poté žije i v tom, že právě snímek Mlčení jehňátek, který položil základy pro další dva filmy, kde se jako ´´ Hannibal kanibal´´ objevil Hopkins byl první adaptací Harrisových románů. Není to ovšem pravda! První adaptací byl totiž v roce 1986 Manhunter v režii Michaela Manna. Mannův Manhunter AKA Červený drak vznikl v roce 1986 (5 let před premiérou Mlčení jehňátek), háček ovšem tkví v tom, že se zde legendární kanibal nejmenuje Hannibal Lecter, ale Hannibal Lecktor. Stejně tak se film nejmenuje dle předlohy Červený drak, protože by na film mohli případně zatoulat fanoušci výtvarného umění (V Harrisově předloze hraje obraz Williama Blakea zásadní roli) a především podobně laděný thriller s názvem Rok Draka rok předtím v kinech zcela propadl. Stejný osud ale ve finále v kinech čekal právě Manhuntera. A nejde se ve finále čemu divit. Michael Mann si časem v Hollywoodu naprostým právem vypracoval mezi režiséry status takového tvůrce, který si umí vyhrát s vizuálem, akčními scénami a napětím. V případě roku 1986 se ale bavíme o Mannovi, který ještě musel ujít dalekou cestu k Poslednímu Mohykánovi, Nelítostnému souboji, Collateralu nebo Veřejným nepřátelům. Už v Červeném drakovi je vidět mnoho důkazů, které nasvědčují, že to Mann v sobě má- Umí pracovat s vizuálem, napětím i stylovým napětím. Jenomže přitom všem zapomíná na jedno- Vůbec se mu nedaří vystihnout ducha předlohy a zároveň ducha charakteru Hannibala Lectera (tedy Lecktora). Původní Červený drak vznikl jako film pro kina, přinejlepším se ale o něm dá říct, že vypadá pouze jako lepší televizní film. Takový ten televizní film, který má vizuál na vysoké úrovni, ovšem diváka by dostal do kolen jen v sekci televizních kriminálek. Háček tkví i v tom, že může divák snadno tuto verzi srovnávat s Červeným drakem z roku 2002. Ten měl sice na rozdíl od původního Červeného draka mnohem vyšší rozpočet (15 milionů dolarů vs. 70 milionů dolarů), v tom ale jeho hlavní um netkví. Červený drak z roku 2002 se krom vyšších production values též může opřít totiž o lepší scénář, který více vystihuje charaktery Willa Grahama, Francise Dolarhydea (který se v této verzi jmenuje Dollarhyde) i Hannibala Lectera/Lecktora, lepší atmosféru (ano, Brett Ratner udělal lepší atmosféru než Michael Mann!) a především má výrazně lepší casting. Veškerá ta Mannova kreativní snaha je totiž jedna věc, film ale shazuje velmi toporný casting. William Petersen je jako Will Graham naprosto prkenný protagonista. To co dělá postavu Willa Grahama tak zajímavou, je to, že se dokáže vcítit do uvažování kriminálníků a také to, že ho jeho zážitek s Hannibalem Lecktorem jednoduše traumatizoval. Tohle naprosto bravurně zvládl o 16 let později vystihnout Will Graham v podání Edwarda Nortona, Petersenův výkon je ale přinejlepším průměrný a jeho duševní rozpoložení mu vůbec nevěříte. Brian Cox jakožto Hannibal žije ve stínu Anthonyho Hopkinse a je to zcela pochopitelné. Coxův Lecktor totiž není vyloženě špatný, jenomže Cox v roli působí zcela obyčejně a nezajímavě. Hopkins o 7 let později dokázal už během prvních pár vteřin naprosto odzbrojit svým děsivým výrazem, který dává najevo, že je něco v nepořádku. Lecktor naopak v Coxově podání nepůsobí výjimečně a jeho podání nedělá Hannibala tak specifickou postavou. Cox osobně si postěžoval, že se na něj často kvůli Hopkinsovi zapomíná, má to ale zcela logické opodstatnění. Jeho Lecktor je totiž nevýrazný, vůbec se mu nedaří prodat výjimečnost tohle charakteru a ta role mu prostě nesedí. A není to skutečně jenom o tom, že v následujících letech předvedou Anthony Hopkins a Mads Mikkelsen v této roli herecké vrcholné koncerty. V Červeném drakovi ale není Hannibal Lecktor Grahamovým protivníkem. Tím je Francis Dollarhyde, přičemž podání Toma Noonana je v podstatě stejně tak nevýrazné jako Coxovo podání Lecktora. Harrisovi se vždy podařilo vytvořit naprosto zajímavé sériové vrahy, přičemž kromě Hannibala Lecktera a Buffalo Billa právě Dolarhydea. A právě Mannův Červený drak se vůbec nepodaří prodat výjimečnost těch postav. Stejně jako Lecktor je Dollarhyde prostě šílený vrah, který v sobě nemá nic navíc. Přitom právě zpracování s Hopkinsem nebo později i seriál s Madsem Mikkelsenem v hlavní roli dokázal tu komplexnost a chytrost Harrisových knih prodat naprosto skvěle. Mannův Červený drak v tomhle ohledu selhává a i proto pro mě představuje vyložené zklamání, které je zapříčené dost možná i proto, že filmy s Hopkinsem nasadili prostě laťku vysoko. Mannův přístup k téhle látce prostě nefunguje a v tomto ohledu do velké míry selhává na samotné čáře. Přece jen se mu někdy dobře vybudovat nějakou atmosféru, pořád tento film vyniká vrcholnou vizuální stránkou, ale celé je to jedno. Protože to celé je prostě tuctová kriminálka, která v sobě nemá nic navíc. Což je o to smutnější, že se může opřít právě o Harrisův román. A ta hudba, která k tomu hraje je vyloženě příšerná. Existuje spoustu pádných důvodů, proč původní Červený drak zapadl. Přitom pořád skutečně není špatný a minimálně vizuální stránka, už tehdy Mannovo tvůrčí kvality a jeho přístup k látce tento film dělají alespoň trochu zajímavým. Jenomže tu pořád je ten otřesný casting a především naprosto zabitý potenciál, který tehdy spoustu filmovým divákům nepředstavil Hannibala Lectera v tom nejlepším světle. Jenomže pak přišel rok 1991 a Mlčení jehňátek. A všichni víme, jak velkou filmovou pecku tehdy Jonathan Damme daroval světu...... () (méně) (více)

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Tenhle Lovec lidí (a červených draků) má v sobě dost zajímavého, minimálně ze stránky vizuální a hudební, díky tomu některé scény působí výborně (závěr, scéna s tygrem) a jejich zásluhou není tempo moc rozvleklé. Obsazení je minimálně fajn a problém mám hlavně se samomluvou páně vyšetřovatele, staří detektivní psové mají pro tyto účely zřízen úděl přihlouplých podržtašků (dr. Watson, Hastings), ale když si každých deset minut detektiv hovoří do větru a nadává nepřítomné osobě bez toho, aby mu šplouchalo na maják, je to poněkud nudné a nabourávající atmosféru. Slabé čtyři hvězdičky s vědomím, že Hopkající Athony je a bude nejlepší Lecter (ne, Mads v seriálové inkarnaci nemá šanci, díky zprznění postavy z hlediska děje). ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Jedna kniha, dvě takřka shodné adaptace i stopáže a přesto tolik rozdílné zážitky. Mannova verze má na své straně Williama Petersena, Joan Allen a mnohem (ale mnohem) lépe zvládnutou scénu s tygrem. "Klasický Mann" je z toho ovšem cítit snad jen ve scénách mlčenlivých pohledů na deštivé noční město a v momentech kdy dění podbarvují padnoucí písničkové songy. Celé to brzdí zbytečná utahanost se spoustou scén, které měly skončit na podlaze střižny a nulové napětí. Ratnerova verze má zase hollywoodské parametry. Takže o něco (ne o moc) lepší tempo, pohlednou výpravu, jakés takés náznaky napětí, úvodní scénu a výborné obsazení naprosto všech rolí krom těch zmiňovaných výše. Oba počiny to tedy dotáhly do ranku "dobrý film", ale ani o píď dál. PS: Komentář je zkopírovaný záměrně. ()

Galerie (68)

Zajímavosti (37)

  • Pri skúškach na postavu Dr. Hannibala Lecktora bol Brian Cox otočený chrbtom ku casting agentom. Chceli sa vďaka tomu viac sústrediť na silu jeho hlasu a prednesu. (Real Tom Hardy)
  • Film sa dočkal väčšej popularity v 00. rokoch a získal kultový status. (Real Tom Hardy)
  • Režisér Michael Mann počas prácach na scenári, ktoré trvali tri roky, trávil veľa času s príslušníkmi FBI, ktorí boli veľmi podobní hlavnej postave tohto filmu. (Real Tom Hardy)

Související novinky

Tvůrci Gravitace pátrají po Atlantidě

Tvůrci Gravitace pátrají po Atlantidě

18.10.2013

Na úspěchu napínavého vesmírného dramatu Gravitace (aktuální tržby 200 milionů dolarů celosvětově, což je na říjnovou premiéru impozantní suma) má bezesporu největší podíl režisér Alfonso Cuarón. Bez… (více)

Reklama

Reklama