Anděl s ďáblem v těle

Troufám si tvrdit, že tento film časem dozrál. Evokace někdejší doby a prostředí je takřka dokonalá, herecké výkony prvotřídní. Přiznám se, že když jsem snímek viděl poprvé (patrně někdy v polovině 80. let), spousta věcí mi přišla nepochopitelných, nemožných, z dávno zašlého světa... 20 let po pádu komunismu, a ejhle! – jako bych sledoval příběh ze současnosti... (16.01.2010)

Film "Anděl s ďáblem v těle" lze bez uzardění označit normalizačním přídomkem zábavy tehdejších časů. Celková mravní zkaženost imperialistické společnosti měla svůj jednoznačný účel poselství. Pamatuji si doby, kdy film patřil ke stálicím televizního vysílání a byl vřele, snad i s nadšením, přijímán. Pokud se oprostíme od vyššího politicko-společenského zájmu, trpí film především scénáristickými nedostatky, zápletka i samotný průběh příběhu jsou banální a slaboduché. Tvůrčí invence se promítla především do kostýmů a scén. I špičkové herecké obsazení s přirozenou nonšalancí zpříjemňuje konečný výsledek pro diváky. Hlavní postavou odlehčené zábavy je Renáta Vaňková (půvabná Zdena Studenková s hlasem Evy Trejtnarové-Hudečkové a se zpěvem Lídy Nopové), bývalá divadelní herečka a začínající šantánová zpěvačka a nevěstka. Křehký a nesmělý obal je dokonalou ochranou vlastních nevyslovených ambicí. Nehledí se do stran, ani vzad, sebevědomě a úskočně jde přímo za svou představou plnohodnotného života v blahobytu a na výsluní. Za hlavní mužskou postavu lze označit Jiřího Justice (velmi zajímavý Jan Hartl), dědice důležité bankovní instituce. Cílem je tělesná způsobilost pro nadcházející manželský svazek. Navíc, když se u toho jedinec cítí jako král, nemůže být výsledek jiný. Důležitou postavou je Madam Gábi Stolařová (zajímavá Božidara Turzonovová), provozovatelka relaxačního centra pro zámožnější a společensky exponované muže. Do konspirací se může zapojit každý, ale vítězem nemusí být nikdo. Komickou úlohu má tvrdohlavý vykonavatel veřejného pořádku Bulis (dobrý Karel Heřmánek), okresní inspektor mravnostní policie, a samozvaný hlídač mravní počestnosti Čekan (velmi zajímavý Jiří Císler), major Armády spásy. Mezi nejvytrvalejší hříšníky s elegantní odvahou patří Boura (dobrý Miloš Kopecký), sekční šéf ministerstva financí, stavitel René Šulc (velmi zajímavý Radoslav Brzobohatý), a Rudolf Nikodým (dobrý Josef Vinklář), všehoschopný poslanec za agrární stranu. Ženský element je početný: nostalgická vzpomínka Věra (Jana Gýrová), vyzývavá intelektuálka Marie Luisa (Daniela Vacková), maďarský oheň Ilonka (Hana Talpová), odmítaný diblík Rózinka (Jaroslava Kretschmerová), divoká vampýrka Elsa (Evelyna Steimarová), či madona spacích vozů Kristýna (Zora Ulla Keslerová). Z dalších rolí: zpěvák a konferenciér nočního podniku Artur (příjemný Jiří Korn), jeho manželka a tanečnice Miriam (šarmantní Hana Buštíková), nespokojený policejní komisař First (zajímavý Josef Větrovec), pokojný vrchní strážmistr Halík (dobrý Josef Somr), Justicova pravá ruka a bankovní prokurista Jež (příjemný Jiří Kodet), bavící se docent Pinc (zajímavý Bořivoj Navrátil), poctivá účetní Doušová (Věra Tichánková), či čekající a neukojená Bulisova manželka Boženka (půvabná Dana Bartůňková). Matějkův film není úchvatnou komedií, okouzlí pestrobarevnou nápaditostí obrazu a hereckým přístupem. Nic více, než chvilkové odreagování, nelze očekávat. (20.09.2017)

Tuto komedii mám ráda. I přes nadbytečně dlouhé pasáže z Riviéry ( například až otravně působí vleklé hudební vsuvky při představování jednotlivých slečen). Nicméně lechtivé prostředí, kde jde především o rozptýlení, občasný vtip, vzbuzuje dobrou náladu i u mě, pouhého diváka. A o to zde primárně šlo. Nově příchozí dívka, atraktivní slečna Renáta rozjíždí zábavnou manipulativní hru o lepší život, která vzhledem k jejímu zaměstnání a okolnostem vede jedinou možnou cestou - přes postel vlivných a bohatých pánů. Navíc jí hraje moje oblíbená herečka Zdena Studénková. Praktická a chladně uvažující bordelmamá Gábi Stolařová nemá chybu. Snaživej policejní moula v podání Karla Heřmánka a figurky z policejního zkorumpovaného prostředí jsou také velmi zdařilé. Někdo tento film, který sám sebe nebere příliš vážně, hodnotí odpadem. Já se bavila a statečně to přiznávám. Nebýt výše zmiňovaných prozívaných momentů... Klidně bych tento nenáročný kousek, který ani nepředstírá žádné velké umění, ohodnotila plným počtem. Jak ráda říkám, hodnoceno pouze v rámci nenáročného, oddechového žánru. (30.10.2017)

Luxusní šantán, ve kterém se při provozování prostituce řídí banky, sestavují rozpočty států a prodávají rozvojové země. Podnik typu "Hotel Tichota" z Obsluhoval jsem anglického krále. Takový podnik vždycky musí vést člověk všemi mastmi mazaný, diskrétní a zároveň kdykoli připravený zasáhnout, když je podnik ohrožen. Taková situace nastává a madam ŠmrncGábi rozjede šarádu, jejíhož konce ani ona sama nedohlédne. Lehká komedie o roztomilém bordelu za Prahou nedosahuje kvalit filmů z tohoto ranku, ale občas se najde dobrý vtip nebo podobná lapálie. Figurky jsou celkem vtipné, zahrané dobrými herci, ale zábava průměrná. 60% (25.05.2014)

Musím sa priznať, že som bol trocha prekvapený pomerne nízkym hodnotením oboch týchto filmov, pretože podľa mňa je štylizácia do prvorepublikového obdobia dokonalá. To, čím u mňa oba tieto filmy stúpli, sú práve hudobné varietné čísla. Sú profesionálne zvládnuté ako po hudobnej tak aj po choreografickej stránke. Dodnes ma mrzí, že ani v čase vzniku filmu ani s odstupom rokov, nevydalo žiadne hudobné vydavateľstvo album so skladbami z tohto filmu. Nie sú to síce žiadne hudobné skvosty, napriek tomu ide o veľmi príjemne štylizovanú hudbu so zaujímavými textami aj aranžmánmi. Mňa osobne zaujala aj výprava a kostýmy. Dejová línia filmu tiež nie je nijako podpriemerná a mňa ako diváka od začiatku do konca zaujímalo, ako to celé vlastne dopadne. Dekadentná spoločnosť zámku Riviéra sa dokázala zabávať naozaj veľmi uvoľnene, v niektorých miestach mi to prišiel ako veľmi otvorený film s pomerne odvážnymi scénami. Oba snímky rozhodne patria do zlatého fondu českej kinematografie. (11.04.2009)