The Haunting

"Diváci omdlévají strachy". "Podívaná i pro ty, kdo nemají rádi duchařiny". "Interstellar mezi horrory". Ale hovnajs. The Haunting je dokonalou esencí všech nádorů, které sžírají tenhle bubužánr. Stupidní lekačky, dřevěné dialogy, kostrbatý scénář a hlavně tuny, tuny klišé. Dlouhovlasé ženštiny v potemnělých chodbách, bílé kontaktní čočky, vyskakování z postele, ječící děcka, staré zámkoidní domy, arogantní racionalisté čekající na drsné prozření, a hlavně naprostá absence nadhledu a sebeironie, která zachránila podobně zastřešující sérii "Stranger Things". Plus smutný fakt, že Mike Flanagan je režisérskej břídil. Vydržel jsem to do druhé epizody. (20.10.2018)

Jedna z nejlepsich ducharin vubec. Ten serialovy format, kde mate 10 hodin prostoru na rozbor vsech charakteru v kazdem dile je proste luxus, ktery si filmy dovolit nemuzou. Uplne finale sice neni takova pecka, kterou bych cekal, ale jinak je to naprosto konzistentni ducharska kvalita, ktera je dostatecne intenzivni i realna zaroven. Nenapada me lepsi hororovy serial. 9/10 (03.01.2019)

seriálová událost roku...Flanagan od samého začátku velmi dobře veděl co chce a na seriálu je to hodně znát.Ta úroveň detailů,kterých si ani nelze na první dobrou všimnout je skoro až ohromující,stejně jako práce s kamerou,světlem,hereci (to co zde předvádí hlavně děti je silné kafe).Vše je navíc umocněno tím,že Haunting of Hill house není primárně o strašení nebo lekání.To vše je tu záležitostí spíše druhého sledu.Prim tu hraje místy hodně silné psychologické drama jedné rodiny,která je natolik sympatická,že seriál dokáže i ve slabších mometech ždímat emoce.Celou sérii jsem spolu se ženou zblajznul jedním dechem a těch 10 dílů se nakonec zdálo málo...100% (10.11.2018)

pěkná variace na klasické téma jamesovského psychologicko-duchařského příběhu, která se posledním dílem dosti nečekaně a k velkému zklamání odpálí vstříc demenci, s níž popře veškerý předchozí vývoj; každý, kdo tenhle seriál chválí bez toho, aby bral v úvahu závěr, se dopouští neodpustitelné nedůslednosti (12.01.2019)

Ne že by se mi Flanaganova tvorba po Oculusu nelíbila, ale pořád jsem čekal na nějakou pecku, která mě zarazí do židle a ta nepřicházela. Až teď. Co se týče atmosféry, nástupů a vizualizace strašidel či lekaček, tak není vůbec co vytknout. Takhle to dokáže už jenom Wan a celkem záhy jsem přestal jednotlivé epizody sledovat po setmění. Ale v tomto případě se nejedná o pouhý duchařský horor, ale i o hutné rodinné drama o vzájemném odcizení, které hororovou linku v lecčem předčí, byť jsou obě roviny neodmyslitelně spjaté. S tím úzce souvisí i dokonale napsané postavy sourozenců, kdy je každý úplně jiný, ale zároveň je z nich cítit vzájemné pouto a to platí jak pro dětské, tak dospělé verze všech hlavních hrdinů a hrdinek. Na tom má zásluhu skvěle odvedená práce při castingu, který nemohl být lepší. A nakonec mi sedl i styl vyprávění, kdy se přítomnost prolíná s minulostí a vzájemně se doplňují. Jediné, čeho jsem se trochu bál, byl konec, který často dokáže dobrý dojem pokazit, ale ani tady nejsem zklamán a dá se říct, že mě Flanagan skoro rozbrečel. Pro mě jednoznačně nejlepší hororový seriál vůbec a zároveň jeden z nejlepších žánrových počinů napříč věky. 100% (04.11.2018)