Uzavřený okruh

Částečně politický thriller o ekologii, částečně psychologické drama o svědomí. Nic proti, když se to umně zkombinuje. To se tady ale podle mě nestalo, z filmu jsem cítil vykonstruovanost, a to nemám rád. Na druhou stranu - kdo ví, jak bych to viděl v roce 1989, tehdy to na mě mohlo mocně zapůsobit. Ale to nic. Zkrátka se mi víc líbily filmy jako Dneska přišel nový kluk nebo třeba Michael Clayton. (03.07.2013)

Musím říct, že tenhle film mě hodně oslovil. Velice realisticky popisuje nevýkonnost a zoufalou bezradnost komunismu v posledních letech před listopadem 1989. Soudruzi, které normalizace vynesla do sedla, polo-schopní prospěcháři, měli jednu vlastnost- věděli, že spolu ruku v ruce dokáží mnohem víc, že ruka ruku meje. Nepustit ty schopnější nahoru a hájit pozice. Na to taky ten komunismus nakonec dojel. Pro schopného odpovědného člověka to ale byla katastrofa, protože se musel koukat jak likvidují poslední zbytky ekonomiky i přírody a zároveň zamítají jeden projekt záchrany za druhým. Prosazovaly se druhořadé projekty jen proto, aby se udržel status quo. Mladý schopný odborník neměl šanci, pokud nedokázal strčit hlavu do zadku nějakému soudruhovi a ještě slevil z poloviny svých nároků. 85% P.S. Když to tak přetřásám tam a zpět, je to vlastně vážně pojatý Vorlův Kouř. (24.01.2016)

Tak z tohohle filmu jsem byl fakt velmi překvapen. A mile. Přiznám se, že jsem si chtěl spravit špatnou náladu a když jsem na tohle dílo narazil v TV, právě začínalo. Těšil jsem se na socialistickou brutku, ale film řešil velmi reálné problémy té doby, zazníval neskutečně kriticky a díky zvolenému tématu je svým způsobem nadčasový. Až se člověk diví, že něco takového vzniklo ještě v Husákově půlnočním království. Je ale fakt, že na konci osmdesátých let i soudruzi uznali, že měsíční krajiny kolem průmyslových oblastí nejen vypadají nevábně, ale že tam pracující nemohou dýchat a rodí se jim nemocné děti. Konec konců film vznikl rok po Svěrákových Ropácích a režim už mlel z posledního, tak to asi tvůrcům prošlo. Jelikož zde chybí obsah, lehce naznačím děj. V místě ještě nezasaženém průmyslem má být postavena nová huť. Mladý inženýr pracující v ústavu ekologického inženýrství zpracuje posudek o drtivém dopadu průmyslového komplexu na místní unikátní ekosystém. Snad by se i huť dala postavit v souladu s přírodou, avšak s užitím zahraničních technologií (tedy drahých) ekologických likvidací zplodin a odpadních vod. Rozhodovací orgány jsou striktní a věc chtějí řešit jako vždy nejjednodušší cestou : poručíme větru - děšti - přírodě. Navíc soudruzi nemají valuty na nákup zahraničních technologií a tak dostává zelenou jednodušší avšak brutálnější projekt nezaobírající se ekologickými dopady se slovy, že příroda si poradí. Inženýr se nedává lacino a do věci zainteresuje sdělovací prostředky i odborníky. Projekt se opět zastavuje a je ustanovena další nezávislá komise. To už inženýr celý aparát řádně štve, protože akce termínově stojí a nahoře nemají zpožděný plán rádi. Všem se tedy velmi hodí, když jej postihne tragická událost. Zatímco je od projektu na 2 roky odstaven, začínají se projevovat první negativní dopady na ekologii. Jeho ekologický návrh je oživen a on povolán zpět aby věc dotáhl do konce podle jím navržené koncepce. Někdo po těžkém úderu umí znovu vstát a prát se dál, někdo nikoliv. Jak příběh pokračuje nebudu spoilerovat. - Uzavřený okruh je boj jedince s aparátem. Aparátem často tak mocensky a příbuzensky provázaným, že zvenku tvoří neprůstřelný okruh. Jedna složka pomáhá druhé, jedna složka kryje druhou. Jedinec nemá šanci. Každý z nás někdy na takový okruh narazil, obzvláště dnes. A nemusíte být nutně ekolog a brojit proti huti. V tom je to nadčasové. Co mne prudilo byl obraz. Nevím zda to bylo schválně (skoro si myslím, že ano) ale vše bylo takové mázle modré, jakoby přes filtr. Každopádně budu na filmy s tohoto období od teď koukat s větším respektem, může být mezi nimi něco skutečně zajímavého jako bylo tohle... Za mne to jsou čtyři kousky laku Škody 100 . * * * * (13.05.2013)

Filmy od rezisera Matejky mi nikdy nijak nevadily. I tenhle je docela koukatelnej, prestoze ne moc veselej, a ma depresivne "smogovy", temer postapo vizual. :-) Pribeh hodne realnej, byt mirne nadsazenej. P.S.: predabovani hlavniho hrdiny vsak byla velka minela...rad bych znal duvod. Za to jedna hvezda dolu. 3+ (21.04.2014)

Nedával jsem filmu moc šancí. Vůbec jsem ho neznal. Jen jsem věděl, že existuje. Mému předpokladu odpovídalo cca prvních 10 minut. Opět jsem viděl maškarní bál podobný masopustnímu veselí a následně dobovou diskotéku. Tedy nic objevného, překvapivého a přínosného. Režisér si naštěstí svou horší chvilku vybral hned na začátku. Pak se film začal pomalu rozjíždět a já jsem si stále častěji říkal „Kruci, to je ale na svou dobu dobrý film. Proč nám ho zatajili? Doufám, že to režisér nepokazí a nedá tam hepyjend.“ Ve filmu se prolínají dvě dějové linie. Jednak jsou to složité mezilidské a mocenskopolitické vztahy a za druhé silný ekologický náboj. Je vidět, že režimu už docházel dech, protože vyřčená slova jsou mimořádně kritická a popírají správnost industrializace a celé období posledních desetiletí vyznívá spíše jako boj člověka s přírodou, než vědomý a ekologicky šetrný rozvoj. POZOR, další text obsahuje S P O I L E R : Mocní muži, kteří jsou výhodnými ekonomickými a rodinnými vazbami vzájemně propojeni, jdou bez skurpulí za svým cílem a nevidí o krok dopředu. Marná jsou volání ekologů, vědců a dalších odborníků. Hlavní hrdina se v tom plácá, jak může. Často si připadá při řešení zásadních ekologických otázek sám. Je to člověk chybující, který nemá daleko ke skleničce alkoholu a rád vyhledává přízeň žen. A právě tyto slabosti se mu stanou osudnými. Přítelkyně hlavního hrdiny se projeví mimořádně zbaběle a hanebně. Veškerou vinu za havárii přenese za pomoci rodičů na svého (zatím ještě) přítele. Vystřízlivění a pochopení skutečnosti je pro našeho hrdinu těžkou ranou. Uzavře se do sebe a jeho zvítězivší protivníci se mezitím otočí jako na obrtlíku. Nyní po odvysílání varovného ekologického dokumentárního pořadu prosazují odsíření a tak zvaný „uzavřený okruh“. Východisko hlavní hrdina nenalézá a straní se lidí. Žádný hepyjend, sláva. Tak to v životě chodí. Dnes je to v mnohém jiné. Odsíření proběhlo v 90. letech. Ovšem smogové orgie se v některých částech naší země konají stále. Mohli by o tom jistě vyprávět například Ostraváci. Ekologii čeká zřejmě věčný boj…… Závěrem: Film se povedl, má dramatický náboj a silnou myšlenku. Určitě stojí za shlédnutí. (29.04.2013)