Konec strašidel

Československý státní film chtěl tímto filmem splatit velký dluh, který má vůči našim dětem a mládeži, a vytvořit film o mládeži pro mládež. Úmysl byl chvályhodný. I námět není špatný: přerod chlapce, zkaženého rozmazlováním babičky, v pionýra v pravém slova smyslu a v pozadí rozvinutý boj proti záškodníkovi. Ale nakonec vznikl film špatný. Kde je příčina? Je jich mnoho. Hlavní je ta, že autorům filmu, zvláště autorům scénáře, se nepodařilo prokreslit pravdivě charaktery jednajících postav. Místo živých lidí vidíme ve filmu papírová schemata, kterými trpěl náš film před čtyřmi lety, posunovaná autory libovolně. Z toho vyplynuly i slabé herecké výkony, protože herci si nevěděli s těmito černobílými charaktery rady. Klasickým příkladem toho je výkon Vejražkův v roli záškodníka Lorenze. Režie nezvládla také hru dětí a děti proto papouškují pouze texty. Je to chyba zvlášť citelná proto, že jde o film pro mládež, které musíme dávat to nejlepší. Bylo by však chybou, aby tento nezdařený pokus odradil naše filmové pracovníky od další práče v tomto žánru. Naopak, tento film právě pro své chyby přináší cenná poučení pro další, úspěšnější práci. Filmový přehled 32/1953 (08.11.2008)

"Tati, Petr říkal, že se u nich v noci zase střílelo" "To víš, Toníku, jsme na hranicích, kousek od Američanů'" . Ten film není vyloženě nudný, i když věty jsou deklamovány často jako na divadlě, pečlivě a amatérsky. Ale je to prostě film (pozor spolier...předpokládám, že tady děj každý beztak ohodne), ve kterém školák nepionýr skočí na záškodníky, načež jeden z pionýrů zahraje na trubku.a druhý zvolá:"Ukázal nám, jaký je, Patří k nám!'. A pak již následuje deklamování pionýrského slibu..Prostě jedna velká agitace, prodchnutá moralistními řečmi k nesnesení, do toho se zpívá o krásné zemi pionýrů (jejich hlavním zájmem je sběr papíru). Nevím, jestli se u tohohle děti tenkrát pobavili a nějam je to nasměrovalo. Když rodiče chtěli, asi ano. K dívání jen jakožto studijní materiál. (14.01.2013)

Pravděpodobně jediný film všech dob, jehož hlavní postavy mají moje příjmení a v němž anonymní pionýrku hraje moje bývalá tchýně. V rolích dalších pionýrů např. Vl. Pucholt a Vác. Postránecký. V rolích agentů a špiónů Vítězslav Vejražka, Josef Chvalina, Josef Beyvl. V roli Theodora Pištěka Theodor Pištěk. (24.08.2018)

Ve čtvrté minutě asi po desáté zazní, že jsme země pionýrů. Ale holčička krásně zpívá: „nebe nad hlavami plyne…“ Gottwaldové se Staliny nejen ve třídách, ale i v každé kanceláři fabriky. U ředitele dokonce Stalinova busta. „V lese se střílelo.“ „To víš, jsme na hranicích kousek od Američanů.“ Sběrový teror. Kdo nedá tunu starého papíru, je vyvrhel. Timur a jeho parta s obrovským pentagramem. Soudruzi vymývači mozků nemohli zapomenout ani na globus, který tentokrát trochu nepatřičně umístili do výkladní skříně knihkupectví. Programování pokračuje chytlavou odrhovačkou: „nebe plné jasných hvězd od pólu k pólu“. Klukovi vymyli mozek. Jiroušek z nějakého důvodu do pionýra nechce, ba se mu brání zuby nehty. Pak mu spolužák nakuká, že Timur byl sovětský pionýr, který pomáhal lidem a Jiroušek by náhle dal všechno na světě, jen aby byl co nejdříve pionýrem. Ani babička, drsná odmítačka pionýrů – pohanů už nic nesvede. Pištěk v sympatické roli vedoucího sběrny surovin. Kvalitní výkon Beyvla v roli defraudanta. Pěknou hudbu složil Stalinův kamarád Jan Kapr. (08.05.2021)

,,Podívejte se na Rudu! Jak je to dlouho, co seděl v lavici a teď už jede jejich učňovská úderka u nás v továrně na 127 procent.“ Konec strašidel je těžce naivní agitka, ve které se vyskytují všechny důležité prvky pro politicky angažované filmy z počátku 50. let. Zde jsou to vzorní mladí pionýři, kteří si dávají kýčovitá předsevzetí, jsou uvědomělí a sbírají sběr. Dále progresívní továrna na sklo, jejíž tajemství nerozbitného skla chtějí ukrást zrádní kapitalisti ze západu pomocí domácích diverzantů a válečných zločinců. Dialogy jsou příšerné a toporné, postavy černobílé a neživotné, děj šablonovitý vedoucí neomylně k vítězství těch správných. Jediné, co stojí za zhlédnutí je krátká pasáž návštěvy sklárny, kde lze vidět alespoň částečně, jak se sklo vyrábělo v 50. letech. (24.09.2020)