Extremity

Kvôli svojím fóbiám z detstva sa mladá žena rozhodne podstúpiť atrakciu, ktorej prostredníctvom bude prinútená postaviť sa svojmu najväčšiemu strachu. Čakajú ju zistenia o tom, aké extrémne situácie dokáže prežiť, kolko bolesti vydrží a v neposlednom rade zistí, že je na čase, aby všetok hnev, ktorý v sebe kvôli tomu, že ju otec v detstve zneužíval, držala, nechala vyjsť na povrch. - Od tohto hororu som očakával fakt vela. Sledoval som ho v podstate už od prvého ohlásenia, ale snažil som sa vyhnúť informáciam o tom, čo v ňom bude. A nakoniec som namiesto očakávaného Survival Horroru dostal výborný béčkový horor s Halloweensky ladeným príbehom. Vizuály sú perfektné, rovnako ako hudba, ktorá spolu s maskami a odviazanými hercami vytvoria fakt chuťovku. Prekvapení je plno a počas priebehu divák zistí, že nejde len o horor, ktorý má pobaviť, ale skrýva sa v ňom aj hlbší príbeh plný emócií. Od podobných hororov viac nečakám, takže sa ani nebudem rozpisovať. Rozhodne ale čakám vela od pána Anthonyho DiBlasiho, pretože je v posledných rokoch jedným z najkonzistentnejších hororových tvorcov a už by sa konečne mohol odpútať od TV projektov a naplno sa venovať vlastnej tvorbe. + J. LaRose + herečka z Sharknado 2, The Night Watchmen, The Black Room a Victor Crowley + herec z iZombie + herec z The Greasy Strangler + herečka z Last Shift a ABCs of Death 2.5 + herec z Contracted: Phase II a Dead Awake (05.10.2018)

Holka trpící řadou fóbií se jim rozhodne čelit tím, že si prostřednictvím zvrácené hry prožije všechny hnusný věci, které se jí děly v dětství. Ten koncept možná není úplně originální, ale DiBlasimu se zpracování povedlo. Asi největší devízou je tempo. Hlavní hrdinka prožívá kolotoč teroru, občas se vrací do minulosti, která nebyla o nic lepší a objevují se i prostřihy ze soukromí či terapeutických sezení, které celý příběh dokreslují. Šťastná ruka zafungovala v případě obsazení Dany Christiny. Bavila mě i partička provozující celou hru. Její členové nebyli pouhými mučiteli skrývajícími se za maskou, ale konkrétní lidé s náznakem charakteru. A nakonec se povedlo i zabudování japonského štábu, který to celé dokumentoval. Vizuální stránka věci se také vydařila a fajn je i našláplá muzika. Milovníci gore si na své zase tolik nepřijdou, ale to tady není až tak důležité. Konečně důstojné navázání na výbornou Noční směnu. 85% (11.11.2018)

Ženská se přihlásí do pořadu, který zbavuje lidi svého strachu. Jelikož je psychicky a nervově labilní tak toho má více zneužíval a mlátil ji otec matka umřela na rakovinu nebo se zabila a má klaustrofobii. Tak se tam přihlásí, aby jí toho zbavily, ale čím je dále v té show tím více jí hrabe až jí přeskočí. Celý film zachraňuje posledních cca 20 minut do té doby to za moc nestojí uvidíme jeden zhruba 3 minutový waterboarding jedno zavření do rakve a že na ni někdo vybafne a jedno topení ve vodě (nějak nechápu jak jí to mělo pomoct, aby se nebála a opodstatnění těch scén stačilo tam rovnou dat to co bylo na konci) . Pak se to rozjede, ale tu nudu už to vyvážit nedokáže. 40 procent (26.12.2018)

Tak já jsem čekal torture porno, ale dostal jsem vyždímaný hadr od krve z nosu. Allison je magor, a tak se rozhodne zbavit se svých nočních můr v hororovém programu s přiléhavým názvem - Zóna zkázy. Ani by nevadilo, že jde o herecké představení jako to, že chyběla fantazie tvůrců. A přitom s tou záchodovou mísou byl nadějný začátek. A pak čekáte, kdy už se něco stane, ale pořád nic, až...! a stalo se. Jenže ta poslední čtvrtina už předchozí naředěný guláš nezachránila. A to dojde i na krev, kdy asi nejlepší je stažení kůže. Pro mě byl ale navíc velký problém s Allison, protože to byla blbka a svině v jednom. Možný spoiler - OK, na pomstu právo měla, ale ti ostatní? Příště raději německý nebo italský underground. (28.04.2023)

Od prvních minut jsem si nadával, že jsem si pustil tak příšernou debilitu. Debilitu s debilním námětem, debilním dějem, debilní režií, debilní ruční kamerou, debilním střihem a s debilními postavami, které hrajou debilní herci. Každou chvíli se u mě dostavoval pocit svíravé trapnosti a štítivosti za debilní výjevy na obrazovce a kdybych mohl stiskem tlačítka vymazat tuhle amatérskou, plytkou, rádoby šokézní debilitu ze světa i spolu se všemi jejími tvůrci, neváhal bych ani vteřinu. Iritují mě duchoprázdné pitomosti pro týnejdžry, které se odvažují tvářit jako cosi myšlenkově hlubokého a existenciálně závažného. Posledních ca dvacet minut můj odpor ale poněkud zmírnilo, i když si pořád nemyslím, že moje předchozí divácké utrpení za těch několik krvavých momentů stálo. (20.11.2018)