Klec

Vynikající Bohdalová do dramatu nepustila ani stopu komediální rutiny. Její stará dáma odhalující postupně pravou tvář svého hosta je tichá, střídmá, zkázněná, scénářem odsouzená k bezmoci. Většinu prostředků včetně gesta vzpoury musí soustředit jen do výrazu tváře – ale umí to. A Kryštof Hádek, kterému bohatší postava navenek solidního mladíka bez morálních zábran umožňuje více proměn včetně lahůdky, již představuje dobrý herec v roli herce špatného, se dopracuje až k zosobnění krystalického zla. Jakmile se sami dva ocitnou v důmyslné kleci, odkud není úniku, nabývá válka nervů na síle. Když ona už ví, že jde o vetřelce, a on tuší, že ona ví, jejich riskantní hra podpořená úspornou hudbou Ondřeje Brzobohatého se blíží ukázkové klasice komorních thrillerů typu Čekej do tmy, kde proti zabijákovi stála slepá žena. Tedy tvaru, kdy režisér spolu s kamerou Martina Šece čerpá ze zdánlivého omezení prostoru dusné až hmatatelné napětí. Muž přidává na drsnosti, žena se také zatvrdí a dvě sehrané osobnosti na scéně plně stačí ke vzrušujícímu zážitku. Ovšem ryzí žánr asi znamená pro veřejnoprávní obrazovku málo. Potřebuje společenský přesah, přičemž varování před zneužíváním osamělosti seniorů založené na skutečném případu podává zbytečně okatě, a navíc zkoumá pozadí hrdinů, kde sklouzává až k banalitám. Vdova odkázaná jen na kávu s listonoškou a vděčná za každé slovo přijde o poslední svůj pevný bod ve vnějším světě po výměně faráře, avšak její oddané kostelní aktivity silně připomenou jinou postavu Bohdalové ve filmu Fany. A retrospektivní motivy ukazující útočníkovo rozpadlé rodinné zázemí i nynější existenční potíže zase mají kvůli schematickému ponoru do duše zločince blíž k jeho omluvě než psychologické motivaci: těší se zájmu tvůrců víc než oběť. V rozporu se zákony dramatu též příliš dlouho trvá, než se oba aktéři poprvé setkají, ale od té chvíle už křivka zaujetí stoupá. Pomáhá rovněž fakt, že nejde o fádní prototypy kriminálních zápletek, podvodníka ozvláštňuje marnivá touha po herecké dráze a nesporně vzdělaná bývajhlá učitelka nepatří k důvěřivým babičkám zvoucím do bytu prodavače předražených hrnců. Oba jsou tedy vyzbrojeni inteligencí, jenže souboj mozků zahnaných do kouta přerůstá nutně v měření fyzických sil, na televizní zvyklosti poměrně brutální – a je zřejmé, kdo potom získává výhodu. Ve finále dojde na nejdrtivější tečku, jakou si snad lze představit. Jeden detail, jediný pohyb – a výsledkem je tak čirá marnost nad marnost. (15.04.2020)

Tak tancuj, kurva! Těžce sbírám slova i sebe samotnou po tomto skvostném snímku. Šedý byt skrývající poklad jménem Květa Galová, Jenda ze Zučic, který Jendou není a o Zučičích slyšel možná jen jednou v životě, a jeden rodokmen, který odstartuje děsivou bouři tam kdesi na periferii Prahy. Klec, ze které opravdu není cesty ven ani nazpět. (20.05.2019)

Do Dostojevského to má daleko, ale asi to nemělo mít s ním nic společné. Bohdalovou nemusím, ta umí využít všeho i toho, že je stará baba, to jediné bylo pravdivé, jinak ke zbožnosti měla celý život daleko tou svou ohromnou přizpůsobivostí se čemukoliv a komukoliv, takže ani tady z ní nebyla zbožná stařenka i když leštila kostelní klekátko a nad postel ji naaranžovali kříž. Ničemu z toho filmu jsem nevěřila a byl to ztracený čas nad neskutečnou kravinou, kdy Bohdalová by se spíš hodila na komunistickou než zbožnou bábu do nějakého toho ein kessel buntes,,,, Nevím jestli je Strach tak mladý, že nepobral jaké charizma si který herec sebou nese nebo jestli měl jen strach z baby, či neměl na výběr (20.02.2020)

Wow, tak jsem se právě dostal ke svému komentáři s pořadovým číslem 4000! Za necelých 9 let slušná práce. Musím se pochválit, nikdo jinej to neudělá. Tak a teď k filmu. No po hodnocení od většiny mých oblíbenců spíš trochu zklamání. Nesmrtelná teta Bohdalová si to dává slušně o tom žádná. Hádek divnej jako vždy neslanej nemastnej. Chvíli bulí jak děcko chvíli je agresivní psychouš, ale nepřesvědčivěj. Konec tak trochu očekávanej a těch nešťastných shod náhod je tam až moc. Solidní řemeslo, ale celkově maximálně slabej nadprůměr.60% (19.08.2020)

Od televizní Klece se divák nemůže odtrhnout. Bohdalová s Hádkem jsou naprosto výteční. Partnerský souboj, který zde předvádí, by neměl zůstat nepovšimnut. Devadesátiletá Bohdalová stále exceluje, Hádek jí perfektně sekunduje a kolíkuje si expresivní prostor, aby ho ostřílená legenda nemohla zastínit. Jediná chyba Klece leží paradoxně v Epsteinově jinak velmi dobrém scénáři, který se z čistě žánrové půdy chvílemi přesouvá do širšího pásma dramatických linek a zážitek tak natahuje až rozmělňuje. Je to komorní, ale úderné, herecky požitkářské, společensky významné. Strach zkrátka umí, aby z něj šel strach. (20.05.2019)