Smrtonosná past 3

Smrtonosná past je třída a je úplně jedno jestli se jedná o první, druhý nebo třetí díl. Ten čtvrtý už je moc digitální. Devadesátky na tohle byly těžký bouráci. Digitální efekty ještě moc nefungovaly a tak si to autoři museli dělat po svým. John McClane tak chodil od jedné akce k druhé a vůbec nic ho nerozházelo. Dělal, jako kdyby právě vstal z postele a jediné, co tomu neodpovídalo bylo jeho tílko, který bylo, co chvíle od krve, potu a nervů, které si John musel vytrpět, když v New Yorku vyřazoval jednu bombu za druhou. (01.10.2011)

Nejlepší akční film všech dob. Naprostá master class kamery, střihu a vyprávění za běhu dávno před tím, než nad těmito věcmi všichni slintali u nějakého Bournea. Pozastavovat se tady nad tím, že plány záporáků nějak moc hladce vycházejí nebo že McClane svou nezničitelností připomíná superhrdinu, je jako řešit počet kalorií u zákusků z Erhartovy cukrárny. Tohle je čirá dokonalost filmařského řemesla, dvě hodiny napěchované materiálem tak minimálně na tři bijáky a esence devadesátkové žánrové filmařiny vytočená daleko za jedenáctku. Nemluvě o tom, že film takovéhoto záběru s tolika reálnými newyorskými lokacemi osazenými akcí už nikdy nemůže vzniknout. Willis sice možná měl esenciálnější part v "Posledním skautovi" a nuancovanější projev v "12 opicích", ale tady v Jacksonovi dostal ideálního parťáka, který jeho ikonického zhuntovaného poldu pomohl vycizelovat k archetypální dokonalosti. A vidět to v kině na velkém plátně byl splněný sen. (31.08.2021)

A John McTiernan se vrací k režii a znovu dokazuje svůj talent pro nabité, nahláškované a dnes už kultovní akční filmy. Sice je to tentokrát o dost jiné, ale funguje to skvěle. I kvůli tomu, že John má tentokrát nejedná zcela na vlastní pěst, ale má velmi obstojného "parťáka" Samuel L. Jacksona. A ten, jak je známo, umí předvádět opravdové herecké koncerty. Tady se role černošského elektrikáře samaritána znovu zhostil výborně a hláškuje stejně dobře jako McClane sám. Ten je ale trochu v oslabení, po noci prožité v alkoholovém opojení musí bojovat nejen s novým šílencem, ale i s nepříjemnou kocovinou a nemůže se dočkat, než mu někdo konečně dá aspirin. A v čem přesně se tento díl líší od minulých dvou? Rozhodně mnohem větším rozsahem zločincova ďábelského plánu, který nutí Johna hrát si dětské hry napříč celým New Yorkem a možná i někde dále. Dále kromě jednoho černocha přibude i mnoho dalších vedlejších postav, které tentokrát taky nehrají úplně nedůležité role a aktivně se zapojují do pátrání a zachraňování. Tím je sice Johnova role ještě více zmenšena, ale stále má obrovské množství času na mnoho hlášek a velmi zajimavou komunikaci s teroristy. První polovinu polovinu je samotný záporák někde v pozadí a jenom udílí rozkazy, což mi přišlo opravdu jako dobrý nápad a má to určitou zajimavost, v druhé pak už přebírá iniciativu a rozjiždí se krvavé rodeo. Scény jsou dynamické, akce je stále nápaditá a většinu filmu jsem se bavil skvěle. Proto opravdu škoda divného konce, který je velmi neosobní a rychle odbytý bez nějakého toho skvělého finálního zůčtování. Samotná pointa ale jako obvykle byla skvělá.. John McClane zase nezklamal, ale samotný záporák nedokázal překonat ty dva předchozí i když ho Irons zahrál skvěle. Rickman by byl pyšný :)) (10.02.2011)

Já tuhle past viděla jako první - tajně jsme na to koukali s bratrem, když jsme byli doma sami. Strašně se mi ten film líbil. Teď s odstupem času se mi líbí dál. První díl je sice lepší, ale k tomuhle mám citový vztah - ta nostalgie! A teď konečně chápu i většinu těch hlášek, chach. A je nezpochybnitelný, že parťácké duo Jackson a Willis je naprosto k pomilování, neskutečně jim to spolu jde a kadence hlášek je opravdu smrtonosná. A navíc film obsahuje libově zlého německého Ironse, kterýho taky miluju, no takže já prostě nemůžu jinak, než za 4 hvězdy. Ten ústřední march mi vždycky tak zněl v hlavě. (06.08.2017)

Poprvé to byl mrakodrap, podruhé letiště, potřetí celý New York. A to je možná to, co někoho tak úplně nepotěší, ač je tu samozřejmě větší prostor pro destruktivní exploze. Ale postupně. John McClane nezažívá zrovna nejšťastnější období. Opustila ho manželka, v práci ho suspendovali, takže jeho největší přítelkyní je momentálně lahev něčeho ostřejšího. Bylo to tak pro něho další ráno, podobné těm předchozím. Vyspával z kocoviny, když ho jeho oddělení nutně potřebovalo. Z McClanea je záhy nejdůležitější polda ve městě, jedině s ním chce totiž rozehrát svou hru psychopatický terorista. Začne to rasistickou tabulí uprostřed černošské čtvrti, skončí nespočtem explozí a hádanek. McClane na to není sám (jako sólista se mi ovšem líbil víc), už na začátku získá do tandemu sarkastického černocha, který nechtěl sledovat lynč bláznivého bílého poldy. Půjde tady o čas, o tuny zlata a o scénář, který je místy výborný, v závěru mu ale zoufale dochází dech. Svérázný polda Bruce Willise znovu spojil síly s Johnem McTiernanem, zajistili spolu dostatek vizuálních atrakcí (jen škoda mizerné vody v tunelu), vtipných hlášek ústředního dua, řadu nápadů, které trojku přibližují k předchozím dvěma luxusním dílům. Škoda zbytečné překombinovanosti a nevěrohodnosti (kratičká chvíle přemýšlení, ááá, už to mám) v druhé půlce, škoda podivně hrajícího Jeremyho Ironse, který vypadal spíš jak nervní homosexuál (Alan Rickman je prostě jen jeden). Tak trochu rutina, tak trochu slabší hlášky (i když některé stojí za to: Agent: „Nestalo se u vás v poslední době něco neobvyklého?" – John: „No, když o tom mluvíte, všiml jsem si takovýho pálení mezi prsty u nohou.“, „Hej, debile, chci vědět jenom jedno. Nemáš aspirin?“, Walter: „Johne, vyzvedneme tě za patnáct minut. – John: „Žádnej spěch, za čtyři budu mrtvej!“), pořád ale velmi solidní akční jízda. (19.09.2015)