Smrtonosná past 3

McClane sa vrátil a spolu sním aj McTiernan. Smrtonosná pasca 3 podla mňa nie je až tak slabá. Mňa osobne baví ako predošlý diel, opäť skvelý McClane v podaní Willisa, super začiatok a priebeh deja, až na to finále. Skrátka tretia napumpovaná pasca s fajn akciami, klasickým hlaškujúcim Willisom, dobre sekundujúcim Jacksonom, dobrou hudbou, strhujúcim tempom, príbehom a záporakom, ktorý ma v rukáve plno bômb a prefíkaných hádaniek. Obľúbený soundtrack: Bank Invasion. 100% - 5* (16.09.2011)

A John McTiernan se vrací k režii a znovu dokazuje svůj talent pro nabité, nahláškované a dnes už kultovní akční filmy. Sice je to tentokrát o dost jiné, ale funguje to skvěle. I kvůli tomu, že John má tentokrát nejedná zcela na vlastní pěst, ale má velmi obstojného "parťáka" Samuel L. Jacksona. A ten, jak je známo, umí předvádět opravdové herecké koncerty. Tady se role černošského elektrikáře samaritána znovu zhostil výborně a hláškuje stejně dobře jako McClane sám. Ten je ale trochu v oslabení, po noci prožité v alkoholovém opojení musí bojovat nejen s novým šílencem, ale i s nepříjemnou kocovinou a nemůže se dočkat, než mu někdo konečně dá aspirin. A v čem přesně se tento díl líší od minulých dvou? Rozhodně mnohem větším rozsahem zločincova ďábelského plánu, který nutí Johna hrát si dětské hry napříč celým New Yorkem a možná i někde dále. Dále kromě jednoho černocha přibude i mnoho dalších vedlejších postav, které tentokrát taky nehrají úplně nedůležité role a aktivně se zapojují do pátrání a zachraňování. Tím je sice Johnova role ještě více zmenšena, ale stále má obrovské množství času na mnoho hlášek a velmi zajimavou komunikaci s teroristy. První polovinu polovinu je samotný záporák někde v pozadí a jenom udílí rozkazy, což mi přišlo opravdu jako dobrý nápad a má to určitou zajimavost, v druhé pak už přebírá iniciativu a rozjiždí se krvavé rodeo. Scény jsou dynamické, akce je stále nápaditá a většinu filmu jsem se bavil skvěle. Proto opravdu škoda divného konce, který je velmi neosobní a rychle odbytý bez nějakého toho skvělého finálního zůčtování. Samotná pointa ale jako obvykle byla skvělá.. John McClane zase nezklamal, ale samotný záporák nedokázal překonat ty dva předchozí i když ho Irons zahrál skvěle. Rickman by byl pyšný :)) (10.02.2011)

McTiernan se vrátil za kameru a vcelku zdárně se mu protagonistu předchozích dvou filmů, zatvrzelého sólistu, podařilo dokopat k usilovnější spolupráci s parťákem (který jako kdyby utekl z filmu Spikea Leeho). Buddy movie schéma můžeme vnímat jako zpronevěření se zákonitostem jedničky a dvojky, nebo taky jako nutné podřízení se zákonitostem trhu, protože filmy s dvoubarevnou dvojicí slibovaly přilákat více černošských diváků. Klaustrofobní lpění na jedné lokaci (mrakodrap, letiště), nezůstalo zachováno jenom zdánlivě. Prostorem, z něhož John tentokrát nemůže uniknout, je totiž rovnou celý New York, který si padouch proměnil ve své hrací hřiště. Topografie NY je chytře využívána během první poloviny filmu, tvořené z postupného plnění úkolů se samostatným časovým limitem, které - v čem tkví jejich zrádnost - nevedou k hlavnímu cíli (dopadení padoucha) a ukážou se jako pouhé macguffiny k vytváření akčních scén. Tvůrci si díky tomuto chytrému švindlu mohli dovolit navázat na jedno odhalení hned dva body obratu - když se o skutečném smyslu explozivních hádanek dozvíme my (a na základě toho začneme vytvářet své hypotézy) a když totéž o několik minut později trkne také hrdinu. Toto porušení žánrových pravidel nachází paralelu v samotném příběhu. Teprve porušení pravidel diktovaných teroristou, který projevuje obdivuhodnou znalost vyprávěcí struktury akčních filmů ("This, gentlemen, is where the plot thickens"), Johnovi uvolní ruce a spustí dějovou linii vedoucí k likvidaci Grubera. Původní dějová linie ale ještě není zakončena (jakkoli by být mohla, jak se ukáže v překvapivém finále školního subplotu) a dochází tudíž k rozvětvení vyprávění a možností rozvíjet dále paralelně dvě, resp. tři akce (policajti, John, Zeus). Také napětí je tudíž několikanásobné. Jako kdyby nestačilo, že i pouze se Zeusem a Johnem je film neuvěřitelně našlapanou smrští šílených akčních kousků. Pravda, občas až moc šílených, vymyšlených kvůli ohromujícímu efektu a tedy bez ohledu na logiku vyprávění, natož na jakoukoli věrohodnost. 80% Zajímavé komentáře: Lateef, choze, Rex Mundi, agathon, Weirdman, Barak (05.06.2005)

Bruder Gruber chtít svá Revanche a wenig Gold, ale přes díl od dílu více krvácejícího nezmara McClanea a jeho věrnou opici (pro rasisticky smýšlející uživatele: opravdu tím myslím kocovinu a ne S.L.Jacksona) to půjde jen sehr schlecht. Nadupaná akce stíhá akci, hláška stíhá hlášku, vděčné téma verbální konfrontace černoch vs. běloch také nesmí chybět a iniciativu postupně přebírající John tak už může pomalu přeIRONSovat německou vlajku na rakev Hansova bratříčka.. Jedna z posledních vzpomínek na časy, kdy McTiernan sprostou rutinou dokázal převýšit drtivou většinu hollywoodské akční produkce, načež mu Grendel sežral všechen režisérský um a nastartoval začátek jeho konce. Vzhledem k počtu filmů z 90.let s námětem mezinárodního terorismu se dá s trochou nadsázky říct, že tak dlouho se chodí na pozadí Twin Towers pro vodu, až se ucho utrhne.. (19.09.2011)

Dobitý Willis a chrontavé tielko :-) ... to je podľa mňa hlavný trademark Die Hard a Vianoce k tomu ani netreba (reakcia na Trona). Na druhej strane, takisto negatívne reakcie u mnohých fanúšikov by mohol vyvolať neporušiteľný motív sviatkov. Veď zloduchovia pracujú aj po zvyšok roka, no nie? Ale čo som to chcela... donedávna som Smrtonosnú pascu poznala len útržkovito - rôzne scény z rôznych častí, ktoré som zachytila v televízii. Teraz si dávam sériu komplet a musím uznať, že aj keď akčným filmom až tak nefandím (rsp. nemôžem ich pozerať priveľa), tieto patria k špičke. Nedajú divákovi vydýchnuť, až v ňom neodvratne vyvolajú pocit, že akčnejší akčňák snáď ani nevideli. Ako konštatoval tuším jeden múdry človek "Jo, pořád se něco děje." (30.07.2007)