Cesta do zatracení

Mafiánské filmy dokážou mít sílu, dokážou. Je k tomu ale potřeba pár dost zásadních věcí a ty tady dobré sice jsou, ale ne natolik dobré, abych si je nadobro vypálil do hlavy. Příběh? Nechci říkat, že je úplně nezajímavý, ale přiznám se, že zajímavých částí bych v něm našel méně než pomálu. Hudba? Hezká, vždyť jí složil Thomas Newman, ale v závějích mlhy a šedě, jako celý film. Herci? Dobře, ti jsou dobří, těm se skutečně nic vytknout nedá. Akce? Rychlá, efektivní, ale okamžitě jsem na ní zapomněl. Výsledkem je film, který u mě skončil tak nějak na půli cesty. Prvně jsem u něj usnul, podruhé jsem ho s veškerým vypětím sil shlédnul. Nezaujal mě a asi nikdy nezaujme. Holt mafiáni ve filmech své krále už dávno mají. (09.05.2011)

Gangsterka? K čertu ani studie vztahu otce a syna to není. Nemít tak skvělý obsazení, ani pes by po tom neštěkl. Je to příliš nudný, plný vaty a bez něčeho, co by člověka opravdu připoutalo k příběhu. Zápletka je příliš neuvěřitelná, hloupá, trapná a možná i trochu směšná. Atmosféru doby zachytili jenom pomocí kostýmů a dekorací, ale žádná postava tu neměla ten šmak starýho, prohibičního. Možná je to tím, že je to vlastně strašlivě povrchní. Celou dobu jsem to srovnával s hrou Mafia, která tu atmosféru má od prvních okamžiků. Navíc se tu objevuje jistý nešvar, a sice předvídatelnost děje (už při slovech: "Nebylo nám dopřáno mít vlastní děti," mi bylo jasný, jak to skončí). Konec už je jen posledním hřebíčkem do rakve. Předvídatelný je slabý slovo. Připadal jsem si, jako kdybych v křišťálové kouli viděl, co se bude dít. A okamžik, kdy zastřelí Newmana je doslova zářnej příklad hlouposti. Kulometem na padesát metrů rozstřílí šest chlapíků kolem něj a Newman nemá ani škrábnutí. Navíc absence zvuku při té scéně, dodávající filmu "poetičnost" ztracené šance na dobrý snímek mě opravdu dostala. Je smutný, že každý tu píše, jak se zklamal, ale dá s ostatním stádem čtyři hvězdy. To není můj případ. (24.09.2006)

Skvělé, ale ne dokonalé. Viděl bych to na takových 98%. Jak už zde někdo poznamenal, vizuální stránka často zastinuje vše ostatní. Příběh je poměrně předvídatelný. Určitě to neni nejlepší film roku, ale co se zvuku, hudby, kamery a výpravy týče, asi bych dlouho hledal, než bych našel v paměti něco podobného. A navíc z toho určitě budou nějací pozlacení plešouni pro některého z herců. Všichni podávají naprosto přesné a věrohodné výkony. Jsem zvědavý s čím Mendes příjde ted. Latku si nasadil hodně vysoko. (30.12.2002)

Sam Mendes splnil očekávání a po Americké kráse natočil další vynikající film, který vás strhne svou atmosférou a originální režií. Netradiční gangsterce dominuje skvělá kamera a herecké výkony všech zúčastněných. Přestože jde teprve o druhý Mendesův film, již nyní je znát jeho "rukopis" a i v žánrově natolik odlišném filmu, jakým Road to Perdition je, můžeme nalézt mnoho prvků, které oba jeho snímky spojují. Jedno je jisté - Sam Mendes dokáže natočit film plný dechberoucích scén, nad kterým prostě musíte přemýšlet. (08.08.2002)

// Jak to ten Mendes jenom dělá ? Každý konec jeho filmu je tak napínavý, že mě doslova zvedá ze židle/křesla/gauče ! Člověk prostě ví co příjde, ví že to přijít musí, ale nechce aby to přišlo a tak čeká a čeká až to příjde. A poněvadž tohle není filosofický krouže už se v tom dál nebudu nimrat, prostě to přišlo a já jsem nakonec rád i nerad, jsou to ale emoce a to je hlavní. No a ta scéna v dešti, daaamn. Takže ano, s Road to Perdition mě Mendes taky dostal. 8/10 (23.08.2011)