Reklama

Reklama

Báječní muži s klikou

  • angličtina Those Wonderful Men with a Crank
TV spot

Obsahy(1)

Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (85)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Silný autorský film Jiřího Menzela s pro něj netypickým prvkem osobní angažovanosti. Z dějového rámce je hodně patrné, jak moc považuje obecné dějiny (nemluvě o té české) kinematografie za své... Nostalgická stylizace do poetiky přelomu 19. a 20. století se Jiřímu Menzelovi a jeho téměř dvornímu kameramanu Jaromíru Šofrovi povedla na výbornou, stejně jako čistě vyfabulovaný námět a hlavní dějová osa jen rámcově popisující skutečné pionýry českého filmu, výslednému nostalgicky-romantickému duchu hodně napomáhá melancholická klavírní hudba Jiřího Šusta. Jestliže kinematograf staví filmovou pietu, pak by měla být zrealizována přesně takto vkusně a sofistikovaně, jak se to stalo ve snímku páně Menzela. Báječní muži s klikou - rozpohybované romantické představy v duchu opojení magií pohyblivých obrázků... ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Filmy o láske ku kinematografii všeobecne zaváňajú akýmsi akademickým snobizmom. Báječní muži s klikou však snobmi nie sú, oni si napríklad aj radi vypijú a svoj prehnaný záujem o natáčanie neprezentujú žiadnym násilným a vtieravým spôsobom. Dobre, na jednu bitku dôjde. A dôjde aj na požiar, ako to už pri podobných premietaniach bývalo. Niektoré staré nemé filmy treba vidieť ako povinné čítanie, niektoré filmy o začiatkoch kinematografie tiež. Pokiaľ niečo o tej histórii viete, Báječní muži s klikou budú pre Vás väčším zážitkom, ako pre väčšinu divákov. ()

Reklama

Blofeld 

všechny recenze uživatele

Dechberoucí výtvarná stylizace, krásné herecké výkony, nostalgie čišící z každého záběru a řada roztomilých gagů na straně jedné - na straně druhé však bohužel stojí nevýrazný scénář. Přesto je z tohoto filmu nádherně cítit láska ke kinematografii, a tak je film snad pro každého filmového milovníka nezbytným doplňkem sbírky. Skvělá je jedna z mála hlavních rolí skvělé Blaženy Holišové, stejně jako dokonalá paní Fabianová. A za pozornost stojí také pěkné grotesky, z nichž obzvlášť "Tragedie v Boulognském lesíku" mě dostala do kolen. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Geniální návrat k adamovským létům naší kinematografie. A vlastně víc než jen návrat. Vynikající Menzelova práce, v níž se záhadným způsobem snoubí režisérova poetická melancholie s Menšíkovým bodrým člověčenstvím a tragikomickou existencí Rudolfa Hrušínského. Krásně poskládané kinematografické obrázky. Opravdu krásně. ()

Frajer42 odpad!

všechny recenze uživatele

Ačkoli Menzela mám nesmírně rád a jeho jméno velebím kudy chodím, tak tento snímeček byl opravdu mimořádný omyl. Nic tak šíleně nudného jsem opravdu velmi dlouho neviděl. Přestože bych očekával, že jako filmovému maniakovi mi bude toto téma blízké, tak jsem byl mimořádně zklamán. Celou stopáž se děje totální hovno. Právě totálně nezajímavý děj dokonale pohřbil veškerý potenciál snímku. Kromě krátké ukázky filmové techniky dob minulých, jsem si z filmu odnesl vyloženě jen zvýšený adrenalin při trpění u pohledu na ten nevtipný a nezajímavý paskvil. Takhle, pane Menzele, už nikdy více! Jinak začnu v hospodě u piva všem vykládat o tom, že jste čurák. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (6)

  • Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1979. (orkadimenza)
  • Všechny grotesky ve filmu si točili tvůrci sami. Následně v jedné dobové kritice vyšlo, že se ve filmu objevují neznámé archivní snímky. (cariada)
  • Aby kameraman Jaromír Šofr podpořil barevnou tonalitu filmu, používal nejen korekčních filtrů, ale nechal celý magazín filmu naexponovat na bílou barvu. Následně přes takto naexponovanou surovinu film natočil. (tommiss007)

Reklama

Reklama