Zrození národa

Nejsem žádný znalec filmů na téma otroci, ale po vší pozornosti co tohle přitáhlo jsem určitě čekal silnější a originálnější příspěvek, než co mi přišlo jen jako kvalitně natočená, slušně krvavá, průměrná, tolikrát omletá dobro-zlo černobílá story o šikaně a její následcích v záplavě citací z Bible. Jako žádná rasistická česká vidlácká mrdka říkám ano, Amerika nesmí zapomenout, na druhou stranu už mi současná přehnaná agitka i trochu leze krkem a bohužel, tento film se zdá být jen ve správný čas na správném místě, spíš než cokoli co zaujme a stojí za větší pozornost. (22.12.2016)

Dnes, na počest inaugurace Doníka Trumpů, jsem si pustil tento film. Předcházela ho kontroverzní pověst, která se bohužel nepotvrdila, dostal jsem jen pokus svézt se na vlně oscarového úspěchu 12 let v řetězech, jen s horším scénářem plným patetických pobožných řečí a neznámými a nezajímavými herci (J.E.Haleyho jsem nepoznal). Jen velmi částečně to zachránilo posledních 20 minut a vzpoura černých proti bílým. (20.01.2017)

I když tak nějak čekáte, co se bude dít, je to dobré. Jsou zde scény, které jsou skoro neočekávané, myslím z hlediska toho, jak jsou drsné. A pak najednou střih, některé scény jsou záměrně ustřiženy dřív, než abychom viděli podrobnosti, ale také fungují. Dobrý snímek o tom, jak také vypadalo otroctví v Americe. (29.12.2016)

Černý muž pod bičem otrokáře žil... zpívali jsme si u táborových ohňů jako malí kluci a pochybuji, že si skutečný význam těch slov tehdy někdo z nás nějak zásadněji uvědomoval. Dnes takovéto filmy působí pateticky, obzvláště v éře klekání a přiblblých hnutí BLM, kdy se od bílých vyžadují omluvy a dokonce reparace za to co se stalo před 150 - 300 lety. Doba to byla šílená, to ano. Do Afriky se jezdilo pro otroky podobně jako do Ameriky z Anglie pro dřevo. Jenže nebyli to bílí, kdo by někoho někde v savanách honil. Byli to sami Afričané co lovili své bližní a pak je na tržištích překupníkům prodávali. Jenže o tom se jaksi nemluví. Být koupen nebyla žádná výhra v loterii. Cestu přes moře řada lidí v šílených podmínkách vůbec nepřežila kvůli nemocem, špatnému zacházení, nedostatku jídla i díky dlouhé cestě kdesi v podpalubí v řetězech. Pak většinou následovalo další tržiště a práce většinou na farmě nebo plantáži. Těch, kdo se k otrokům chovali hezky moc nebylo. Jednak to nepatřilo k bontónu doby a pak pro ně to byl majetek a otrok měl cenu jen když mohl pracovat. Nemocný nebo starý otrok naopak byl brán jako darmožrout. Farmářům se nedařilo vždy dobře a když byla neúroda nebo sucho, museli šetřit. A tak se šetřilo an stravě, vynucovaly lepší výkony... Padaly drakonické tresty za nejmenší prohřešky. Zde vzniká černošské americké blues, žalozpěvy o těžkém osudu a životě...  Je logické, že v tomto podhoubí čas od času došlo ke vzpouře ať už z náhlého impulzu nebo ze strany někoho inteligentního jako byl Nat Turner, kterému se na rozdíl od ostatních dostalo vzdělání. Z pohledu dneška je až nepředstavitelné jaké věci se tehdy děly. Jak odporné zločiny páchali bílí na svých bližních a pak v klidu šli na nedělní kázání do kostela. Ano, dnes můžeme být plným právem pohoršeni. Mluvme o tom a snažme se aby se toto nikdy už neopakovalo. Ale nějaké klekání? Reparace? Divák si nesmí tehdejšího farmáře či majitele plantáže osmnáctého či devatenáctého století moc idealizovat. Rozhodně se nejednalo o žádné výkvěty humanismu. Jim šlo o zisk a leckdy samotným o přežití. Chovali se k otrokům tak jak se k nim chovali otcové a dědové. Lidšký život měl tehdy bohužel malou cenu a to se týkalo i bělochů. Stačilo v Anglii ukrást kousek chleba a pokud by soudce kruťák dostali jste v té době jednosměrnou jízdenku do nějaké trestanecké kolonie do Austrálie... Film zcela přesně nekopíruje život Nata Turnera, ale s dovobým zpracováním i tehdejšími poměry si tvůrci vyhráli. Já bych nebyl tak přísný, film beru jako výlet do historie a myslím si, že Nate Parkerovi se povedl. Dávám za 4 chomáčky bavlny. * * * * (17.07.2021)

Černošská a náboženská agitka. Nechápte ma zle. Nemám nejaké predsudky voči menovaným skupinám, ale ani jedna nemá vo filme čistú košeľu. Černoch už v úvodných minútach spácha dve krádeže ( tú jednu, z hladu, ešte ako tak dokážem odpustiť ), pričom z náboženského hľadiska by sa predsa nemalo ( aj keď nie nezmyselne ) vraždiť. Veď vražda je jeden zo smrteľných hriechov a kto do teba kameňom, ty do neho chlebom, alebo ak ťa udrú po pravom líci, nastav mu aj ľavé. Alebo nie? Proste to nejde do kopy a presvedčenia sa navzájom kolidujú. Bordel. Som za spravodlivosť. Voči hocijakej rase, kultúre či náboženstvu. Nikto by nemal byť uprednosťovaný na základe farby, či vyznania, ale podobne musí spravodlivosť stihnúť každého. Je to silný film, volá ( hlavne po farebnej komunite ) do sveta, aby sa ľudstvo spamätalo, lenže jeho krik nepočuli ani pôvodný obyvatelia Afriky, ani zástanci svätého kríža, pretože snímok v kinách prepadol a prišiel nazmar. A to len preto, lebo je to strojový príklad vábenia, aké sa nám dostáva každé štyri roky pred voľbami. Komercia a skutek utek. (27.03.2017)