Národní třída

Nebudu tak přísný jako mnoho z mých spoluhodnotitelů. "Nelze člověka soudit podle toho, co je, ale jak se tím, co je, stal," řekl Karel May a mě se tento jeho citát líbí. Důležitá je motivace a kořeny přemýšlení u jakékoliv skupiny lidí a snaha tvůrců o toto zobrazení je v Národní třídě patrná. Teď jde o to, jak se jim to povedlo a podle mě tak napůl. Někdo jako je hlavní hrdina si nezaslouží ani adoraci, ani okamžité zatracení a to by měli zohlednit diváci i kritici. Kromě již uvedeného (Čermák, Cina, kamera, hudba) se mi líbil dějinný kontext současnosti se socialismem a pak Kateřina Janečková, která konečně dostala jinou roli, než je televizní blbina nebo čurda. Druhý film Štěpána Altrichtera je úplně jiný než Schmitke a popasoval se s ním se ctí. Dávám 70% hlavně za to, jak atmosféra snímku ke konci ostře houstne! (17.10.2019)

Takovou prodlevu mezi hodnocením a napsáním komentáře (pardon, teď už vlastně recenze) jsem snad nikdy neměl. Od zavedení nové ČSFD jsem sem tak nějak ztratil chuť chodit. Co ale napsat k filmu? Vlastně ani nevím. Jednu věc bych přesto vypíchnout chtěl. Ač mám Hynka Čermáka rád, docela mě sejří, že mu často není rozumět. A nejsem si jistý, jestli je to chyba jeho, nebo zvukaře. (1 350.) (11.09.2021)

Hodne se mi libil styl, jakym byl film natocenej, ale a pribehem uz to bylo horsi. Chvili to vypada jako dalsi Most, ale toho humoru tam vlastne tolik neni. Je to spis drama o mindraku jednoho vyholenyho dementa, na kterem nam ma asi zalezet, az se na konci ukaze, ze na na nem nemelo zalezet. Ale chybelo fakt malo (14.03.2021)

Hynek Čermák je to najlepšie, čo mohlo tento film stretnúť. Jeho komplikovaná postava Vandama, plná vlastných démonov z minulosti, neschopnosť existovať v súčasnosti a s neistou budúcnosťou je zahraná dokonale a presne. Odkaz na udalosti spred 30-tich rokov z Národní třídy sú veľmi povrchné a žiadali si väčší priestor, z tohto pohľadu názov filmu pôsobí zmätočne. Pravdou však je, že spomínanie na minulosť je lepšie ako samotný príbeh, ktoré postavy prežívajú. Záver je značne kontroverzný a zhadzuje film. (06.02.2020)

Rudiš má podle mě na filmové adaptace svých knih zatím smůlu, všechny považuji za nepříliš povedené, byť každý ten film má něco do sebe, Národní třídu nevyjímaje. A zrovna tuto knihu považuji vyloženě za nezfilmovatelnou, byl jsem proto zvědavý, co bude ve scénáři navíc, aby z toho už šel udělat celovečerní film - po této stránce mi to bohužel nepřišlo moc zajímavé, vše co je tam oproti předloze navíc, nestojí moc za řeč, naopak se překvapivě z knihy spousta věcí vypustila (třeba jak přišel Mrazák - který je v tomto filmu samozřejmě trapnou kopií Waltera Sobchaka z Big Lebowskiho - ke své přezdívce). Nakonec mě tam nejvíc bavil samotný Čermák, kterého jsem nikdy moc nemusel, ale zde je prostě výborný a postavu Vandama ztvárnil naprosto dokonale (rovněž Langmajer - navzdory malému prostoru své role - zde herecky exceluje - on je prostě bůh). Hodně se mi líbil taky soundtrack, který nemá chybu (byť mi občas vadilo, že hudba hraje tak nahlas, že kvůli ní moc nejsou slyšet dialogy). Celkově jsem z toho filmu měl pocit, že Altrichter s Rudišem se museli hledat tak dlouho, až se našli - to jejich germanofilství (které se projevuje třeba i na zmíněném soundtracku) mi je hodně sympatické, a osobně jsem se u toho filmu hodně nasmál, ty Vandamovy repliky jsou prostě strašně vtipné (i když mi přišlo, že jsem se v poloprázdném kině smál asi sám), a celkově mi to vlastně dost sedlo, byť si pořád myslím, že jako adaptace to moc dobré není, a jako film to mohlo být mnohem lepší, kdyby to vyprávělo nějaký silnější příběh nebo kdyby to mělo víc propracované postavy (třeba jako seriál Most, který se jistě bude s Národní třídou často srovnávat, třeba už jen kvůli té Severce, kterou ale měl Rudiš jako první - Národní třída vyšla v r. 2013) - svým způsobem je těžko říct, o čem ten film vlastně je, jestli se vysmívá novodobým náckům à la Slušní lidé (vytetovaný latinský citát "Silent leges inter arma" na Vandamových zádech má špatný slovosled), jestli pojednává o životě "white trash" po česku, nebo jestli je prostě jenom komediálním dramatem o jednom rváčovi, který může reprezentovat kdekoho, ale taky nemusí. Schmitke mě kdysi oslovil výrazně víc - zde si myslím, že Altrichter šlápl spíše vedle, bohužel. Těšil jsem se na to hodně dlouho a trailer vypadal více než slibně. Btw. ten voiceover - otravný symptom většiny filmových adaptací literatury - je zde podle mě dokladem tvůrčí bezradnosti ohledně otázky, jak natočit film podle knihy, jejíž značná část je napsaná v du-formě - že to prostě necháme herce odříkat na pozadí mimo obraz... filmařsky nejjednodušší cestička, která rezignuje na nějakou větší invenci. (26.09.2019)