Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina

Ve stalinském Rusku skoro jako za císaře pána. 1) Film jsem poprvé viděl někdy před 15 lety a dost mě zklamal. Dnes, možná díky větší životní zralosti anebo taky většímu odstupu od sovětské moci, oceňuji bizarní propojení a pohled na zrůdnou stalinskou diktaturu prizmatem ryze českého švejkovského vnímání předválečné (císařské) společnosti. Stejně jako si (nejen) francouzské a anglické filmy dělají legraci z hrůzné nacistické říše, tak si i stalinská epocha zaslouží podobný pohled. 2) Vpravdě mezinárodní film (anglické peníze a produkce, český režisér, ruští herci, francouzský a italský podíl nezjištěn) se může pyšnit skvěle vystiženou atmosférou doby. Na přání režiséra byli obsazeni ruští herci (Menzel chtěl stvořil ruský film a ne film o tom, jak si Češi představují Rusy nebo nějakou karikaturu, jak sám říká) a rovněž na jeho přání napsal scénář Zdeněk Svěrák, který dodal servítky si neberoucí knížce Vladimíra Vojnoviče (napsána 1963 – 1970) poněkud lyričtější vyznání a smířlivější odstup. 3) Některé dialogy v knize vůbec nenajdete: — Волков, что Борисов сказал насчет жирности молока? Сколько у нас? — Три с половиной процента. — Сделай четыре… — Да как же я сделаю, я ж не корова! — Ты не корова, ты счетовод, и отчеты надо уметь округлять. — Ты с ума спятил, Тимофеич! Да это же приписка. За это ж посодют! — Если припишешь, может быть, посодют. А если не припишешь, то точно посодют. 4) 26letý představitel titulní role, Moskvan Gennadij Gennadijevič Nazarov, začal svůj filmařský život v Milovicích u Prahy (sídle štábu sovětské Centrální skupiny vojsk 1968 – 1991) a zatím dosáhl bezmála 30 filmových titulů a dalších 8 seriálů. 5) Namluvení Golubjova Josefem Abrhámem nebo dědy Stalina Vlastimilem Brodským dobré věci neposloužilo – jejich charakteristické všem Čechům důvěrně známé hlasy tu působí velmi rušivě, konec konců jako celý český dabing, který působivým reáliím a přesvědčivým hereckým výkonům skutečně typických, protože ruských, herců ubírá mnoho procent. 6) Holčičko, máš raději maminku nebo tatínka? Já mám nejraději soudruha Stalina! (15.02.2011)

Unikátní film v historii české kinematografie o ruském vojákovi, který má hlídat letadlo u nějaké vesnice, protože je to natočené v ruštině s ruskými herci ( čestná vyjímka Labuda ). Dobovka odehrávající se roku 1942 jako tragikomedie, ale myslím, že to jeden z nejslabších Svěrákových filmů a Menzlových taky. PS: Točit v roce 1993 film v ruštině, to je pro diváky atraktivní asi jako točit ho zrovna v dnešních časech. Slabá věc. (16.04.2022)

Hodně zvláštní film, nebýt té zbytečně dlouhé stopáže, hodnotil bych i lépe. Tady platí, že u některých filmů se povede vytvořit fakt dobrý dabing, tady je to jeden příklad za všechny. Vždycky jsem si říkal, proč se tenhle film vůbec nikdy neobjevil v televizi a teď mi to došlo - Menzel udělal z ruských armádních příslušníků naprosté trotly, tak proto...............moje hodnocení = 6 z 10. (20.09.2014)

Trošku vážná satira na komunistický režim v dobách válečných. Většina scén a situací je zde s neobyčejným humorem, který nemusí pochopit každý divák. Je to trošku vážná komedie pro náročné. Člověk se od srdce zasměje, zakroutí hlavou na absurditou režimu a občas se i chytne za čelo, protože i přes spoustu dobrých situací se najdou i takové, které zrovna nemusí někomu býti při chuti. Snímek občas zakolísá na hranici nudnosti, ale ve finále je to i s takto vážným humorem, oddechový film i pro obyčejného diváka. 67% (25.09.2012)

Myslím, že tento film je trošku neprávom podceňovaný. Pri jeho sledovaní som vôbec nerozmýšlal, že jeho režisérom je Jiří Menzel a scenáristom Zdeněk Svěrák, vnímal som len príbeh a vtipy, na ktorých som sa dobre zabavil. Fóry s hovnovou samohonkou, teóriou o kolobehu hovna v prírode, alebo útokom sovietskej armády na drevenú chalupu mi ešte dlho ostanú v pamäti. (27.02.2008)