Babí léto

Stáří... v podobě, která dojme, přesto nevydírá, nutí se zamyslet, přesto nepoučuje. Hluboce lidský příběh, poklona panu Hubačovi do nebe za krásný scénář, Vlastimil Brodský se Stellou Zázvorkovou úchvatným způsobem vdechli život manželskému páru po čtyřiceti letech společného života, filmový syn Ondřej Vetchý velice působivý (mám na mysli - na pěst), nejlepší kamarád Stanislav Zindulka, neumím si představit lepší volbu. Jednou si zkusím složit vlaštovku jako Bróďa... (09.10.2019)

Film je zajímavý jen tím, že je to poslední velká šance pro velké herecké mistry. Sem nezařazuji S. Zindulku. To pro mě není velký herec. Ale obsah filmu je smutný. Má to být o veselém stáří, ale ve skutečnosti je to neúcta k stáří, k jeho smutkům, a Brodský hraje postavu člověka, který blbne jako puberťák a ne jako člověk, který má smrt na jazyku. Nikdy jsem to celé pořádně neviděl, protože nikdy mě to nezaujalo, nepřišlo mi na tom nic zábavného, neb stáří není často veselé, ale je to přece jediný způsob jak pobýt na zemi v kůži člověka déle. (04.09.2010)

Životní role velké české osobnosti Vlastimila Brodského. Čest jeho památce a k filmu snad jen, že je plný životních situacích a mouder, které musí každého oslovit. Postavy jsou vykresleny naprosto věrně. Chlapi jsou jednoduše volnomyšlenkáři, furt lítají ve svých snech a ideálech, které se alespoň částečně snaží plnit. Zatímco ženy stojí nohama pevně na zemi, řeší denní starosti a stereotypy a nás chlapy asi nikdy nepochopí. Nebo že by ano? :-) Tak či onak film je to excelentní snad po všech stránkách! Klobouk dolů a jasných 100% (26.05.2010)

Velmi smutná a zatraceně vtipná komedie! Vlastimil Brodský nás ve své poslední roli ohromuje jako živelný stařík, který odmítá čekat na smrt a chce „žít jak žít se má“ a se svým kumpánem Stanislavem Zindulkou využívá důchodcovké imunity k dětinským hrám a žertům. Michálek natočil opravdu lidský, dojemný a milý film a složil obrovskou poklonu starým lidem! (12.03.2008)

Stáří je období, kterého se většina bojíme a nechceme aby přišlo. Bohužel se mu nikdo nevyhneme, ať se snažíme sebe víc. Pravda je taková, že poslední etapa lidského života by měla být maximálně důstojná v rámcí možností, ať už psychických nebo těch konstitučních. Tento film je jen důkazem toho, že by se stáří mělo brát s nadhledem a s humorem, trochu se vyblbnout. Jinak to snad ani nejde, umřít v depresích a v nevrlosti je dosti strašná představa. Základem je si stáří nepřipouštět, tak jak Vlastimil Brodský, postoj Stely Zázvorkové nechápu, zařizovat si hrob, přemýšlet co si nechám napsat na parte, nevím, ale takovými věcmi se doufám nikdy zabývat nebudu. (08.10.2007)