Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Jiří KřižanKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrají:
Bogusław Linda, Olaf Lubaszenko, Jiří Bartoška, Agnieszka Sitek, Vlasta Chramostová, Ľudovít Cittel, Martin Sitta, Jiří Holý, Milan Riehs, Anton Šulík st. (více)Obsahy(1)
V létě roku 1943 do moravské vesnice uprostřed Hané jako by válečné události ještě ani nedolehly. Dvanáct bohatých statkářů zde žije ve strachu z nemanželského syna jednoho z nich. Sekal (B. Linda) má za sebou krušné dětství nemanželského dítěte, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S protektorátem přišel jeho čas. Udává sedláky ze zločinů proti Říši a za odměnu dostává jejich majetky. Sedláci v obavách nejen o majetek, ale i ze strachu o život, dospějí k rozhodnutí, že je třeba se Sekala zbavit. K samotnému činu však využijí kováře Juru Barana (O. Lubaszenko), který se ve vesnici skrývá před německými okupanty. Oba muži se tak proti své vůli musí střetnout v souboji na život a na smrt. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (520)
Tento vysoce oceňovaný film mě vůbec nezaujal. Očekávala jsem nějaké silné drama a dostala jen nevýrazný příběh o sousedských vztazích. Skupenství místních obyvatel sedí okolo stolu ve světnici, s pivkem před sebou a vedou konverzace, kterak vyřešit problém s nepohodlným a nenávistným občanem Sekalem. Rozlehlé pole, foukající větřík, ostré slunce, občasná rozmluva, rvačka a jinak nic. Námět je poutavý, ale v celkově průměrném zpracování se jaksi ztrácí. Děj mi přišel obsahově takový nijaký, nedotáhlý, bez emocí. Nějak mě to nechytlo. "Pánbůh za nás nic nezaplatí. My musíme platit jemu." ()
Atmosféra války je tu neuvěřitelně tíživá a hutná, a to dokonce i přesto, že celý film nespatříme jediného vojáka, jediný střet. To je filmařina! Oba polští představitelé hlavních rolí jsou fantastičtí a je radost sledovat jejich přirozený a herecký koncert v příběhu, který se vyznačuje zcela rozporuplnými postavami. Jen někdo může být označen za vyloženě kladnou postavu (např. skvělý a charismatický Jiří Bartoška). Film navozuje stísněné pocity i díky velmi pozoruhodné hudbě z pera polského skladatele Michala Lorence, který kloubí nápadité melodie podané nápaditým provedením. Drsné vykreslení života za války, netolerance mezi katolíky a evangelíky, četné filosofické úvahy, podmanivá režie, vyšperkovaný scénář, to vše dělá z tohoto snímku skvostnou záležitost. A nakonec i poselství o tom, jak těžké je soudit zločince "na první pohled". Stejné zlo, ne-li větší, se však mnohdy ukrývá za nevinnými tvářemi. Drsný, ale krásný film. Takových by mělo být více. 90%!! ()
Nechápu, jak je možné, že se mi tento excelentní film vyhýbal tak dlouhou dobu. Ty barvy, chrámová hudba, velice šmrncovní scénář a fantastičtí herci, to vše charakterizuje tento snímek. Sekal je už na první pohled ztělesněný zlo, jeho vlezdoprdelka slizkej Záprtek, naproti tomu neuvěřitelně sympatický kovář. Celý děj se odehrává na malém prostoru a to v krásné prosluněné moravské vesničce, samozřejmě plné katolíků (to funguje dodnes) no a to by nebyla Morava, aby se tu nepila ta nejvítečnější slivovica. Tož 9/10 :-) ()
Je třeba zabít Sekala je najtypickejším predstaviteľom Easternu. To znamená, že má všetky atribúty westernu, ale je zasadený na "východ". No a tým by som začal výčitky voči tomuto extrémne kladne hodnotenému filmu. Zoberme si, že ho teda sledujeme ako zástupcu žánru a nie ako český žánrový unikát. Vidíme potom v podstate televízne vyzerajúci film, ktorý sa berie v každom okamžiku extrémne vážne. Veľké detaily tvárí ľudí, ktorý nemajú charakter. Ich kvázi drsné preslovy a poznámky, po ktorých by sme mali cítiť niečo, ako pri Nezmieriteľných. Mne z toho bohužiaľ vychádza nevieryhodnosť. Prečo napríklad robí hneď na začiatku "hrdina prichádzajúci odnikiaľ" problémy v krčme? Áno, najväčším kladom filmu je zvolený žáner, v našom prostredí neexistujúci. Mám pocit, že sa to automaticky zamenilo za kvalitu. Ak by tu bol občas náznak humoru a tvorcovia sa nám nesnažili tak okato ukázať, že dobrý tu nie je nik, prinieslo by to do filmu ospravedlnenie aj iných nedostatkov. Nevidím však v jeho štýle oveľa viac, ako v americkej westernovej televíznej produkcii. ()
Nemůžu si pomoct, ale i po letech mi připadá , že si tenhle film na velké osudové drama spíš jenom hraje (byť docela snaživě). Podle mě tomu chybí ty pravé filmařské koule, což se projevuje hlavně na atmosféře, která není zdaleka tak dusivá a spalující, jak by chtěla/měla být. Z toho důvodu mě to jako celek nikdy naplno nestrhlo a užíval jsem si tak jen některé jednotlivosti (především pár scén a skvělé herecké výkony). V rámci porevoluční české kinematografie je SEKAL určitě velmi slušná práce, ale na můj vkus je to zkrátka trochu umělý a nedotažený pokus natočit něco v naší kotlině nepříliš běžného. 70 - 80 % ()
Galerie (15)
Zajímavosti (17)
- V hlavních rolích byli obsazeni pro české publikum neznámí polští herci, a to proto, aby si představitele postav nemohli čeští diváci spojovat s jinými rolemi. (walmezak)
- Kovář Jura Baran (Olaf Lubaszenko) má ve filmu svou kovářskou dílnu ve sklepě. Kováři však zásadně vždy pracovali v přízemí. Důvodem může být jak snazší přístup kyslíku do žároviště, tak snazší hašení požárů nebo i pohodlnější přístup ke kovaným koním a opravovaným strojům. Nejdůležitějším důvodem je však prevence otravy oxidem uhelnatým, plynem vznikajícím při spalování uhlí, který je těžší než vzduch a ve sklepě by představoval smrtelné riziko. (Verbudrak)
- Postava záprtka, která se jmenuje Josef Lzicar (Ľudovít Cittel), je pojmenována podle skutečné osoby toho jména. (ČSFD)
Reklama