The Wind and the Lion
Režie:
John MiliusScénář:
John MiliusHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Sean Connery, Candice Bergen, John Huston, Brian Keith, Geoffrey Lewis, Steve Kanaly, Vladek Sheybal, Nadim Sawalha, Antoine Saint-John, Terry Leonard (více)Obsahy(2)
Mezi berberským náčelníkem a americkým prezidentem stojí žena. A kvůli ní se může půlka světa ocitnout ve válce… 15. října 1904 vpadli do rezidence v marockém Tangeru berberští nájezdníci vedeni Mulaiem Ahmedem Mohammedem el-Raisulim (S. Connery), nelítostným válečníkem s touhou osvobodit svou zemi od zaprodanců a cizáků. Jeho lidé povraždili místní služebnictvo a unesli Američanku Eden Pedecarisovou (C. Bergenová) s jejími dvěma dětmi. Americký prezident Theodor Roosevelt (B. Keith) tuto událost hodlá využít k posílení svého vlivu před nadcházejícími volbami a s odpovědí dlouho nečeká. Posílá do Maroka vojenskou výpravu s jasným cílem: zachránit Pedecarisovy, nebo zabít Raisuliho. V Maroku ale mají své zájmy také ostatní velmoci jako Německo, Francie či Británie a americká intervence by mohla narušit křehkou místní rovnováhu a vyústit v otevřený konflikt mocností. Na pozadí těchto událostí je Eden zatím držena v Raisuliho pevnosti, z níž se ale s dětmi jedné noci pokusí uniknout… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Historický (dle skutečné události) dobrodružný snímek z dílny režiséra a scénáristy Johna Miliuse staví především na akčních scénách. Zároveň ale i docela hřeší a to paradoxně zejména na poli scénáristickém a trošku co se týče herců. Zvučné jméno Seana Conneryho slibuje charismatický projev šarmantního marockého barbara a do puntíku svoji roli splňuje. V jeho pronikavém pohledu by roztálo nejedno dívčí i dámské srdce, hustý plnovous a libozvučný anglický přízvuk (říznutý důrazem na R) dokonale podtrhují celek. Škoda, že mu z celého hereckého ansámblu neumí dost dobře nikdo další konkurovat. Postava presidenta T. Roosevelta (Brian Keith) je víceméně nudná a svým neustálým zápalem o zbraně dost monotónní. Candice Bergen v roli unesené Eden Pedecaris by mohla s nárokem na vítězství soupeřit v soutěži „Účes, který vydrží opravdu vše“. Jinak je ovšem nevýrazná, její postavu jsem zapomněla se závěrečnou scénou. Přes pomalý rozjezd se zhruba v polovině snímku konečně dostáváme k pořádným akcím a závěrečná bitka je pravou pastvou pro oko. Nejen trikově, ale i choreograficky zpracovaná podívaná nenechá diváka na chvíli v klidu. Být takhle efektně nadupaný celý film, budu v hodnocení méně kritická. I přesto stojí film za shlédnutí. ()
Dobrodružný romantický snímek, kde je devizou tzv. Stockholmský syndrom? Krapet přehnané, ale jako příběh z Orientu kupodivu funguje dobře. Sean Connery a Candice Bergen podali excelentní výkon, což dává snímku přeci jen jistou přitažlivost. Rok před tímto měl úspěch do dnes přitažlivý filmový počin ´Angelika´ a tak se zřejmě hledaly náměty alespoň podobné. To, že dějově unesená Američanka Eden je blondýnka jistě není náhoda. Výprava, kostýmy a dokonce i neobvykle dobově věrné zbraně jsou dalším tahounem něco takového vidět. Příběh inspirovaný skutečnou událostí, kde však nešlo o ženu, ale naopak o muže, takže události pro film jsou v rámci romance přirozeně naprosto překopané. Toto je příběh o dvou kulturách, který by měl dnes určitě zcela jinou podobu. Obě strany se honosí velkými myšlenkami o světě a ráji na Zemi podporující hlavně boj o nadvládu. Snímek tedy mající i myšlenku, což asi leckomu unikne. Unikátní je hlavně fakt, že příběh nenadržuje žádné straně, což bývá v kinematografii setsakramentsky vzácné. ()
Film mého srdce. Upřímně je mi dost jedno, jestli je to celé podle skutečné události (což mimochodem je) a nakolik přesná je rekonstrukce (údajně moc ne), já se prostě díval na krásný dobrodružný film. Connery podává úžasný výkon, "Lva" Raisuliho by takhle nikdo nezahrál. Tedy přinejmenším žádný jiný Skot. Candice Bergenová v roli paní Pedicarisové, "Who's a great deal of trouble", přesvědčivě ztvárnila ženu v ohrožení, které není únosce tak úplně lhostejný. Keithův Teddy "Vítr" Roosevelt je parádní prezident, kterého voliči (a diváci) milují. Vladek Scheybal, kterého známe jako českého šachistu Kronsteena ze Srdečných pozdravů z Ruska, ztvárnil pašu, film se bohužel jen mihne v jedné nebo dvou scénách. A nesmím zapomenout na neuvěřitelně přesvědčivé dětské herce, něco takového se jen tak nevidí. V celém filmu je spousta krásných chvil a jeden ndherný polokýčoidní moment, ve kterém se Raisuli za jízdy zpomaleně spouští ze sedla koně, aby si od mladého Pedicarise vzal pušku. Díky přiměřené stopáži se nudit rozhodně nebudete, najdou se tu i střípky humoru (Conneryho výše citovaná neustále opakovaná hláška ohledně paní Pedicarisové) a tak vůbec je to celé nádherné, takže ... no, jak to, že jsem jediný, kdo dává pět hvězdiček? ()
Flanker27 to zodpadoval, což je také na uvážení. Blboučký americký dobrodružný film, tvářící se jako historické drama.Tolik keců na adresu americké státnosti, odvahy a důvtipu, za 119 minut jsem snad ještě neslyšel a hlavně neviděl. Theodore Roosevelt byl dozajista skvělý kovboj. To se jako za Masaryka mám stydět, že byl spíše filosof? No a pak pošlou do Maroka námořní pěchotu. Oni do všech zemí pošlou námořní pěchotu. K nám se ještě nedostali, jsme daleko od moře. Maroko mělo v r. 1904 smůlu neboť je mořem obklopeno. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (20)
- John Milius se při natáčení inspiroval i novějšími filmy. Při natáčení filmu, využití pouštní krajiny a natáčení bitevních scén vycházel z filmu Lawrence z Arábie z roku 1962 a použil také mnoho stejných kulis, včetně kulis „Akaby“, které byly postaveny pro Leanův film a sloužily zde jako dějiště závěrečné trojité bitvy mezi Berbery, Evropany a jejich marockými spojenci a Američany. Bašavův (Vladek Sheybal) palác byl palác Ameriky v Seville, který se objevil jak ve filmu Lawrence z Arábie, tak ve filmu El Cid z roku 1961. Dalším významným vlivem je film Divoká banda z roku 1969, který inspiroval závěrečnou konfrontaci mezi americkými a německými jednotkami a předchozí scénu, kdy sultán zkušebně střílí z pistole Maxim. (classic)
- Film vznikl v koprodukci MGM, tehdy pod vedením Daniela Melnicka, a Columbia Pictures, kterou tehdy řídil Peter Guber. Producentem byl Herb Jaffe, který natočil svůj první nezávislý film po pěti letech, kdy vedl produkci u United Artists. (classic)
- Do role Eden Pedecarisové byla původně zamýšlena floridská herečka Faye Dunawayová. (Conspi)
„Pani Pedecarisová, sú s Vami potiaže!” • Arabský, púštny pirát Mulai Ahmed el Raisuli, alebo poprípade ak ešte chcete, tak i akýsi „vodca skupiny berberských povstalcov,” teda konkrétne dňa 15. októbra 1904, okolo 13:00 hodine, podľa zemepisnej šírky sa najskôr ocitám len niekde v Tangeri, nachádzajúceho sa v moslimskom Maroku, kam v podstate následne vtrhol i tento podstatne odvážny rebel, aby povedzme, že zrovna uniesol práve iba týchto troch amerických občanov: Pedecarisovcov v zložení matky Eden a jej dvoch detí: Williama & Jennifer [v skutočnosti sa ale jednalo o mužský proťajšok v podobe Iona Hanforda Perdicarisa, pozn. recenzenta], pričom je naprosto teoreticky [snáď i prakticky!] dosť možné, že sa do danej »kauzy« predsaže nakoniec obuje i samotná, americká «hlava štátu», resp. v poradí už 26. prezident USA Theodore "Teddy" Roosevelt, Jr., ktorý vskutku má hodne značný záujem najmä o to, aby sa daná vec akosi dala čo najrýchlejšie hneď do poriadku, a tak sa mi tým pádom pred mojim užasnutým zrakom postupne rozprestieral i samotný názov tohto pôsobivého, dobrodružného titulu Vietor a lev, kedy na trochu vyššie spomínaných protagonistov; áno, a z osobného hľadiska ma rovnako zaujalo nielen stvárnenie Raisuliho Škótom S. Connerym [niekdajším predstaviteľom Jamesa Bonda ako stelesňujúceho Araba, no súčasne taktiež asi ani zrejme neviem ihneď popritom všetkom ponímaní správne posúdiť i to, či to bol úplne najšťastnejší nápad?], ale zároveň aj nemenej zaujímavého "Teddyho" v podaní Američanom Brianom Keithom, čo mimochodom v jeho priamom, hereckom stvárnení, bolo niečo neuveriteľne nevídané, a to nielenže iba kvôli tomu, že svojmu reálnemu predobrazu, „akoby normálne z oka vypadol, ach, tá podoba bola neuveriteľná,” ale vďaka súbežným prestrihom medzi ním a rebelom, by som danú situáciu zdôraznil v tom zmysle, že svoj náprotivok po hereckej stránke o čosi prekonával; čiže sa teraz vraciam k tomu, čo by sa malo na nich akože vzťahovať, t.j. kto je v tomto prípade vietor, a pre zmenu zase, kto je lev, čo si nie je vôbec ťažké domyslieť? • Skrátka, viacej som si užíval scény z Washingtonu, ako z marockej púšte, ale scenárista a režisér v jednej osobe J. Milius [budúci tvorca Barbara Conana], kedy by sa dalo celkovo podotknúť, že aj daný titul bol tak trocha »barbarsky« prevedeným; bol až natoľko šikovným, že si obidve fázy veľmi obstojne postrážil, i keď zasa «strihové prechody» medzi jednotlivými fázami - miestami pôsobili rušivým spôsobom, kedy by sa ale nedalo povedať, že by strihová skladba - obzvláštne vo fáze príliš ne[za]fungovala, skôr naopak. • Popri medzičasom už trocha spomínaným "Ničiteľom dôvery" & "Teleskopickým Teddym" & Plukovníkom, čo je stále jedna a tá istá osoba, ako hore uvádzaný prezident, ma zaujala i hudobná partitúra J. Goldsmitha, autentická výprava Gila Parrondoa a skutočný režisér najzvučnejšieho mena J. Huston v jednej z menších úloh, ktorý v tom istom roku [1975], podobne tiež [z]režíroval i S. Conneryho v titule Muž, ktorý chcel byť kráľom, čím chcem naznačiť azda len to, že tentoraz sa v spoločnej scéne ani nijako extra zvlášť nestretli! • Podobalo sa to na môj mimoriadne obľúbený počin LAWRENCE z ARÁBIE, ale nebolo to presne to isté, ibaže sa titulným hrdinom nadostač inšpirovalo. PS : Apropo; hovorí vám niečo meno Steve Kanaly? Totižto, následne stelesní jednu z kultových postáv - Raya Krebbsa v „legendárnom seriáli” Dallas, a pamätáte si, keď sa ešte vysielal na televíznych obrazovkách? () (méně) (více)