Američan v Paříži

Zrovna nedávno jsem koukal na Minelliho Přidej se k nám a musím říct, že ta změna byla ohromující. Samozřejmě i v Američanovi se našla spousta nudné vaty, u níž bylo zřejmé, že scenáristé se u muzikálů padesátých let většinou moc nenadřeli. Navíc Caronová je asi všechno jiné, než herečka. Její obličejové svaly se ve filmu nepatrně proměnily asi dvakrát. Bohatě to vynahradila spousta dechberoucích tanečních kreací Gena Kellyho (Pokud Kelly říká, že je Marlonem Brandem muzikálu, měl by přehodnotit postoj, protože nikdy si z Caryho Granta nevzal víc.), fantastická výprava, Gershwinova hudba a především odvaha být nekonformní. Poslední muzikálová čtvrthodina Přidej se k nám, ač ikonická, byla ničím ve srovnání s poslední dvacetiminutovkou Američana v Paříži, kde se děj přenesl mezi papírové kulisy ve fantazii Kellyho postavy. V tu chvíli začal být film extravagantní podívanou, která zcela vybočila z dosavadního děje. Nedokážu si představit, jak to neslo dobové publikum, které v takovém obratu museli cítit jakýsi podvod na ději běžného muzikálu. Naprosto propracovaná choreografie a perfektní stepařské vystoupení. Byl jsem ohromen. (22.03.2011)

Neskonale veselý a romantický muzikál, ktorý však paradoxne v niektorých tanečných a hudobných číslach zachádza do určitej detinskosti - inými slovami povedané trápnosti - no stále ponúka dokonalú hollywoodsku zábavu zo starej školy a z čias, keď sa v mekke filmu začalo bojovať proti nástupu televízie. A to napr. aj týmto farebným skvostom. (22.02.2012)

A to jsem si myslel, že by mě něco takového nemohlo bavit. Dobře, je to místy celkem hooodně barevné a hooodně kýčovité, ale když ti blázni začnou tancovat, tak je to neskutečná podívaná. To, co Gene Kelly dělá s nohama je skoro nemožné. Navíc i příběh docela funguje. Prostě krása pohledět. Nezbývá než se dívat a užívat si. (31.10.2014)

Už som hádam i čakal dajaký ten nečakanejší rozuzlujúci prvok, kedy by Kellyho postava narušila rozjímavé plány zamilovanosti k majetnejšej blondíne a nie obojstrannej odovzdanosti osudom skúšanej nižšej vrstvy a pochopiteľnej láske na prvý pohľad. Takisto jeho persóna obligátnej dokonalosti, ktorá vie spievať, tancovať, maľovať, hádam aj šiť a vyvárať je nestotožniteľná s nikým na svete. Najmä v jeho roztomilej naivite. Okrem teda takej tej neskonale pozitívnej nálade optimistického ducha mi Američan v Paríži temer nič nedáva a nedponecuje ma k jeho aktívnejšej participácii. Muzikálny svet je svieži a neobyčajný v prvej tretine a jeho kúzlo po počiatočnom oteplení stagnuje a klesá. (20.09.2016)

První polovina filmu mi přišla celkem příjemná. Bavil jsem se, taneční a pěvecká čísla byla dost pěkná. Bohužel se to poté zvrhlo v naprosto tuctovou milostnou píčovinu bez špetky originality. Často jsem se během sledování pozastavoval nad tím, že hlavním předmětem zájmu, minimálně dvou mužů, byla nepopsatelně šeredná Leslie Caron. Málem jsem vyvrhl obsah žaludku, jen když jsem ji uviděl. Je vůbec možné, aby měla některá slečna tak strašně nepřitažlivý ksicht o odpudivý úsměv. Ke všemu byla i totálně vygumovaná. Tohle byl vážně vzor ideální ženy v 50. letech? Kruté časy. Fuj, fuj. Jedinou její výhodou byla její baletní pohyblivost. Při trckání by si mohli vyzkoušet mnoho nejexotičtějších poloh. Za pohled na ten šeredný ksicht, by to ale zřejmě nikomu nestálo, či při pohledu na ten ksicht by to nikomu nestálo. V malířově pozici bych mnohem raději sáhl po té blonďaté MILFce. Chápu, že je to muzikál, ale taneční čísla i děj v druhé polovině už mi přišel krajně nudný. Dorazil to přeslazený a vysoce nepravděpodobný happyend. Dost jsem ke konci trpěl, takže i přes zajímavý start zaparkuji svoje hodnocení maximálně u dvou ošklivých hvězd. (04.12.2016)