Open Wide, O Earth (E03)

Fyzicky se cítím ozářená. Po každém díle mi je hnusně, myju se, drhnu se a nakonec kopnu i tvrdé. Sbírám se z toho desítky minut, přičemž nejsem princeznička s růžovými iluzemi. Obávám se, že realita mohla vypadat i hůř. Dále: nikdy nepojedu do Černobylu na, nyní docela populární, dívandu. Opakuji: NIKDY. A kdo z mých přátel tam pojede, toho doma uvítáme v olověných vestách, s dozimetry místo brože a panákem jódu na prahu našeho hájemství. Nesouhlasím s názorem, že třetí díl nemá takovou sílu, jako díly předešlé, na mě působil stejně intenzivně. Horníky a domíchávač- to z hlavy dlouho nedostanu. (22.05.2019)

Tak sa bližšie pozrieme medzi pacientov, u ktorých postupuje rapídnym spôsobom rozklad buniek a nie je to vôbec príjemný pohľad. No a čo po tom, keď od nich ešte musíte mámiť dôležité informácie z večera nehody. Mierne nadbytočná sa zdala súkromná línia manželky hasiča, ktorá sa navyše chová značne nelogicky, vzhľadom teda na okolnosti, aké sa v závere dozvieme. Poteší partia svojráznych baníkov, ich predák by si taktiež zaslúžil zlízať nejakú tú smotanu, nielen ústredné hviezdne trio. (20.09.2019)

„Při vystavení tak silnému ionizujícímu záření se rozpadá struktura buněk. Naskočí puchýře, kůže rudne, pak černá. A začne se projevovat poškození buněk. Odumírá kostní dřeň. Selhává imunitní systém, orgány a měkké tkáně se začínají rozkládat. Tepny a žíly se otevírají jako síto, takže není možné ani podat morfium proti bolesti. A ta je nepředstavitelná.” Oheň se podařilo uhasit, úkolů je ale ještě zatraceně hodně. Radioaktivní trosky, masivní evakuace, likvidace zvířat, ochranná obálka okolo elektrárny. Parta horníků, totálních řízků, je cool. Naturalismus v zobrazování účinků radiace udeří vskutku přesně. Působivá hudba s varujícími tóny. (06.06.2019)

Atomový hřib v mém rozkroku se zvětšuje více a více každou další epizodou. Představte si Pripjaťské ruské kolo, kde na jednom sedátku sedí naturalistické ztvárnění skutečnosti s jiskrou fikce, kterou nám tvůrci představují. Každou epizodu je sedátko s tímto cenným pasažérém, kterého vidíte v jiných počinech málo a ještě méně, výše a výše vrcholu a v epizodě této se mi zdá, že dosáhlo vrcholu s výhledem na zbytky města a elektrárny v povzdálí. A to díky scénám se sympatickými havíři, kterým je režim doslova u holé řitě, nebo pohled a nervy drásající ukázka radiací nejvíce postižených občanů kolosálního rudého obra. Pořádné zasazení obávané KGB též potěší a ještě více zneklidní. Skvost. (22.05.2019)

Boj s neporazitelným a neviditelným nepřítelem pokračuje. Radioaktivní peklo s atmosférou dohnanou na samou hranu divácké snesitelnosti. Syrové, naturalistické a nekonečně zajímavé. Boj s časem. Řešení hlavního problému a plánování, jak se vypořádat s následky. Spousta lidí a činů, které nejsou ani tak projevem nějakého hrdinství, jako spíše projevem lidské povinnosti. Nádherné pojetí celé katastrofy, po jejímž zhlédnutí má člověk takřka chuť spáchat sebevraždu. Taková dávka beznaděje a deprese se jen tak nevidí. (08.06.2019)