Král

Je moc milé, že člověk může zase jednou zhlédnout vizualizovanou historii velkobritských incestních degenerátů, aniž by se musel prokousávat slovní rakovinou přeceňovaného nudila, uspávače hadů a kurvila historie Wilíka Třesoštěpa. Ne, že by se teda Aboridžinci nějak zvlášť srali s historickou akurátností, po vzoru toho tlučhuby bez skrupulí naroubovali ochnutého homopýra do role žabožroutského homoprince, který byl tenkrát možná leckde, jen ne u Azincourtu, nicméně ukazovat, jaký je Patyzón slizký, trapný a prkenný pičus, je rozhodně záslužné a přínosem pro světovou kinematografii. Takže výsledkem je nádherně udělaná, na televizní poměry rozmáchlá, poměrně svižná, špinavá a ponurá středověká freska s překvapivě vynikajícím a přesným Šavlometem, příjemně zcela prostá „Jsi cos krom stupně, místa, zevnějšku, strach budě u jiných a zlekanost, jsa méně šťasten ve svém děsení těch, které děsíš?“ a podobně maligních větokonstruktů a pičistických přechodníků mistra Youdy. Tudíž běda, i já se slovy kokotoklasika povinován cítím se dnes auditoriu domýšlivému sbohem dáti: Ač dílo zdařilé, veskrze zábavné a poučné jest, já v kostech morku pocity chovám, že kmáni tupí, javše se v dějevědy hodinách lelkovati jen a po soustředěných zbůhdarma plastelínu flusat, v něm stěží zalíbení naleznou, neb vědomost pro ně více již není líbeznou, jsa v ignorantská hovada pacholků stájových vzděláni, dozajista bukanýry létající a věty prosté, tříslovné, hodné lůzy sprosté zkroušeně postrádati budou. Žel kanály, žumpy a stoky odpadní samy se svévolně hloubit sveřepě odmítají, pročež otázku onu osudovou „Kopat či nekopat?“ za „Vžum, Skvíz, Splaš“ svistu jak břitva lopat ostrých nadále slyšet bude vůkol krajem vším a řepka tam zlatoslunná v lánech nekonečných, plebsem okopávaných, z kurvy zrozeným MacBethům uherským a jiným vším vesele si pokvete. (03.11.2019)

Arkapaw občas vykouzlí čarokrásný záběr (noční střelba trebuchetem) a Edgerton si užívá pěkně napsanou mentorskou roli na své zavalité tělo, nicméně tím jsou chvalozpěvy na Michôdova naivního Jindru u konce. Ta toxicita mužského světa, břemeno vládnutí mezi mlýnskými kameny zájmů a touha obklopit se oddanými s vědomím, že „král nemá přátele, má jen přívržence, nebo nepřátele“ nemají dost síly přesvědčit a otevření královských očí dcerou Deppa tomu nasadí korunu. Historické nepřesnosti zašlapané do bahna tvůrčími záměry si už člověk zvykl tolerovat, horší je to u filmů s těmito ambicemi u černobílosti postav (prohnilý zástupce církve, žabožrouti rochnící se v morálním úpadku). Srovnávat to s Kurzelem, protože Shakespeare, Albion, Arkapaw, bláto a krev? Nejde to. Jeho Macbeth měl vizi, tady ta snaha o to být jiný skončila nijakostí. A stavět výkon Štáfka Chalameta na úroveň Fassbendera je stejně troufalé, jako si myslet, že Pattinsonův dauphin prožije Vánoce na blátě.. (21.11.2019)

// Kudos Netflixu, že konečně natočil film o anglickém králi, kterému se dá fandit. Musím přiznat, že před filmem jsem se bál, že se na mě řítí další artovej Macbeth, jenže ono je to nakonec opravdu mnohem méně povrchní a mnohem víc až na dřeň. Špína je špína, lháři jsou lháři, krev je krev a během těch necelých dvou a půl hodin tady umře mnohem víc lidí, než byste od komorní kostýmní konverzačky čekali. Největším trumfem je ale Timothée Chalamet, který si to dává tak moc, že si snad konečně dám tu jeho romantiku s ovocem. Především už se ale nemůžu dočkat Duny a všech dalších rolí, kterých se ještě v budoucnu tenhle extrémně talentovanej a neskutečně uhrančivej sympaťák chopí. Nečekaně nadšených 8/10. (: (11.11.2019)

Částečně inspirovaný Shakespearovými hrami o "Jindřiších", částečně skutečně životopisný film o tom, jak těžké je být silným a dobrým králem. A taky jak těžké je prosadit mír a jednotu v situaci, kdy není jisté, komu se dá věřit. Přiznávám, že filmy zasazené do období středověku moc nevyhledávám, ale tenhle mi kupodivu přišel hodně poutavý, napínavý a dokonce chvílemi i zábavný. Bavil mě především Robert Pattinson v roli slizkého samolibého Francouze. A co se týká hlavní role, Timothée Chalamet opět dokázal, že umí zahrát lecos. V roli mladého krále z něj čiší patřičný respekt a charisma, a to rozhodně není jen tak. Do teď jsem ho viděla spíše v rolích zjemnělých kluků nebo floutků, takže mě příjemně překvapilo, že "uhraje" i něco takového a opravdu mu to divák věří. Film jako takový má navíc silný a lehce překvapivý závěr, který utkví. Zkrátka historické drama, jak má být. ~(4,1★)~ (29.12.2021)

Netflix pokračuje v záplavě svých drahých originálních filmů a musím přiznat, že ač mne trailery nezaujaly tolik jako loni u Outlaw King, jsem o to víc příjemně překvapen, ba dokonce nadšen. Timothée Chalamet se bezpochyby stane velkou hollywoodskou hvězdou (Duna!) a opět se ukazuje, že s dobrým režijním vedením ze sebe vydá epický výkon. A vůbec, devízou celého filmu je jeho kvalitní obsazení, Joel Edgerton už dlouho neměl tak skvělou roli (navíc s Bradem Pittem produkoval) a jestli mě z vedlejších rolí někdo bavil nejvíce, tak to byl rozhodně Sean Harris. 140 minut uteče jako voda, režijně je to naprosto bezprecedentní dílo za 10/10 a nenudil jsem se ani minutu. Závěrečná epická velká bitva už je jen třešničkou na lahodném dortu plném vynikajícně nasnímaných záběrů a nádherné výpravy. (02.11.2019)