O slavnosti a hostech

Říkám to nerad, ale film mě zklamal. A o to je to horší, že ke mne přišlo zlamání zrovna v jednom z mých nejoblíbenějších filmových období - v České nové vlně. Původně jsem chtěl dát pouze dvě hvězdičky, ovšem tu jednu musím přidat, z důvodu toho, že se jedná o dílo, které je o něčem, má smysl a něco říká. Já však bohužel plně nezjistil o čem, jaký a co. (14.09.2007)

Úžasné, nekompromisně rýpavé dílo. Myslím, že i přinejmenším top 10 českého filmu 60.let vůbec, co se týče síly uměleckého výrazu (společně s filmy jako Návrat ztraceného syna, Případ pro začínajícího kata, nejlepší kousky Vláčila, Chytilové, Formana, Passera atd.). A Klusák byl snad ještě lepší herec než skladatel :). Mrzelo mě jenom, že je to tak krátké, v dokonale vytvořeném světě tohoto filmu bych klidně strávil dvakrát tolik času. (10.03.2014)

Geniální filmový zákusek Jana Němce. Absurdní jsou nejen veškeré slavnosti a oslavy, jichž se účastníme nebo neúčastníme (Evald Schorm byl úchvatný). Nesmyslná byla i pravidla hry, jež museli občané v naší nesvobodné zemi dodržovat dlouhých čtyřicet let. "Překročil čáru! On překročil čáru!" (10.07.2009)

"Takhle jsem si svoji slavnost nepředstavoval." S dovolením, pane hostiteli, bych s vámi rád nesouhlasil. Já si naopak oslavu 45. výročí založení KSČ vychutnával plnými doušky, jestli rozumíte tomu, co mám na mysli. Skrze jeden velký kontrast nádherně zobrazená nesmyslnost celé totalitní éry pomocí - jak mě již stačil předběhnout Radek99 - paralely s Kafkovým "Procesem" (prostředí, vývoj děje) - ačkoli dialogy jsou spíše havlovského charakteru, tzn. s větším nadhledem. Právě dialogová stránka je jednou z nejpůsobivějších stránek díla - ať už je to například neustálé deklamování toho, jaká je tu všude kolem legrace (jako tenkrát ve zlatých padesátých letech), hned v závěsu musím pochválit i stránku hereckou. Zástupce pana hostitele, známý zde jako Rudolf, se svojí odpudivostí vyrovnává mému osobnímu vrcholu a čerstvému držiteli Lva - Ondřeji Malému z "Pout". (Pro bližší deskripci mých pocitů nejen z této postavy bych rád odkazoval na svůj komentář k tomuto filmu.) Zbylé charaktery byly také obsazeny trefně, ať už se jednalo o tvrďáky, pohodáře nebo odvážlivce. Sám sobě se divím, že jsem se Němcovi takto dlouho vyhýbal, tento film byl již jeho třetím v krátké době, který se mi pod kůži vryl velmi hluboko. A osobně bych se nedal odradit ani velmi pomalým úvodem. 90% (29.03.2011)

Delikatesa. Začínám šedesátkám přicházet na chuť. Alegorické, absurdní, momenty děsivé, a to slavíme, dámy a pánové. Rudolfa Jana Klusáka si nelze než zamilovat. Vědět, komu poděkovat, že jsem měl tu možnost si ji vychutnat na velkém plátně a to za úžasných 0,- Kč, poděkoval bych. Jen víc takových projekcí. (02.05.2015)