Mluv s ní

Sorry, ale tohle fakt ne. Ponechám stranou, že umělecké filmy podobného ražení mě obvykle tolik neberou. Ale co v tomhle filmu se řeší, mi bylo vyloženě proti srsti. Máme tu krásnou holku v komatu, do který je zamilovaný chlápek, co ji předtím stalkoval, a když se jí stane autonehoda, podaří se mu dostat do nemocnice, kde se o ní může starat jako asistent, koupat ji, stříhat vlasy, šmikat nehty a tak. Je úplně podřízená jeho zvídavým prstům a fantaziím o tom, jak spolu budou manželé. Což zní jako dobrý námět na pořádně děsivej horor, ale ne, tohle je umělecký evropský film. U mě tedy tahle postava přišla o veškeré zbytky sympatií, když udělá to, co nakonec udělá. To není žádná "láska", to je jen jeho sobecká fantazie. Pak je tu ještě jedna ženská v komatu, u které je chlápek, který s ní měl opravdový vztah, ale postupně se ukáže, že je to taky idiot, protože se s hlavním úchylem skamarádí. Opět, to si můžou kluci poplakávat, jak chtějí, ale určitý věci z vás nedělají romantického hrdinu, ale psychopata. Předpokládám, že film neměl být jednostranný a divák měl cítit to i to, ale rozhodně na mě působí tak, že spíš fandí hlavním chlapům (viz příšerný "happy end" na konci), a tak jako tak jsou všechny postavy otravné a sledovat ten děj bylo pro mě místy utrpení. Ale tak dobrý vidět trochu španělskou kulturu a že se poukázalo na tohle těžké téma - i když tak ujetě. (4/10) (26.02.2020)

Když bych oholil film na čistou dějovou línii, zbyde mi něco, co nebezpečně připomíná telenovelu. Pedro a herci filmu dali patřičnou formu, ale postrádal jsem to, co by v tomto případě mělo na diváka zafungovat nejvíc - emoce. Netvrdím, že ve filmu vůbec nejsou, ale mě osobně film jaksi minul, nemluvil se mnou. (23.03.2007)

Musím se přiznat, že tentokrát se mi do vkusu Pedro úplně netrefil. Zřejmě nikdo, kdo si vyloženě nelibuje v nekrofilii si nepřijde na své. Snímek jsem musel sledovat na tři fáze, neboť má neskutečně ospalé tempo. Zejména první polovina filmu je velmi otravná, protože divák nemá šanci chápat motivace hlavních postav, které se odkrývají velice pozvolna a po celou stopáž. Každých 10 minut někdo brečí, což je horší než v nějaké turecké telenovele. Enormně nesnáším ten debilní španělský sport "býčí zápasy", kde hrozní odvážlivci vstupují do boje s polomrtvým zvířetem. Považuji to za záležitost pro lidi, kteří nejsou odvážní, ale rádi by byli a srdce mi zaplesá, když je tu a tam nějaký toreador odnášen v igelitovém pytli. Totálně jsem v celém filmu postrádal na své straně jakékoli emoce. Ocenit tak mohu snad pouze dost neotřelé zpracování, vtipnou sexuální scénku a to, že si snímek nehraje na pohádku, nýbrž ukazuje život takový, jaký může být a jaký velice často bývá. V tomto směru Pedro nezklame. Lepší hvězdička. (12.04.2019)

Od filmu Na dno vášně, minimálně do filmu Volver (novější jsem neviděl) trvá obdivuhodná tvůrčí etapa tohoto génia španělského filmu. Po tuto dobu plodí Almódovar jeden úžasný film za druhým. Všechny tyto filmy jsou dokonalé po všech stránkách. Někomu se jeho filmy líbit nemusí, já je vidím jako bezchybné.Tolik vášně, smutku a romatiky umí převést na filmové plátno málokdo. Nádherně kompozičně vyřešené záběry, krásná hudební kulisa, do poslední chvíle naprosto nepředvídatelný scénář a skvělí herci, to vše je pro Almodóvara standart a platí to bezvýhradně i pro tento film. Tento je naívc okořeněn sympatickým prostředím moderního tance. (01.02.2010)

Mně se tohle líbilo moc. Skvěle, citlivě a hlavně neuvěřitelně přirozeně a věrohodně (což je u filmu s podobným dějem asi hodně velký problém) natočený a zahranýfilm. Navíc perfektní po technické stránce. Naprosto zasloužený Oscar za scénář (docela se divím, že Americká akademie projevila tolik vkusu a odvahy, protože tenhle film je všechno možné, jen ne konvenční... ). (01.06.2004)