Randall a Hopkirk

Po více než patnacti letech musím konstatovat, že u mě tento seriál opravdu "vyvanul." Nejzávažnějším zjištěním je, že představitel Randalla je podobný Humphreymu Bogartovi a Hopkirk zase Charlesovi Grodinovi :-D Příjemná záležitost, leč často opravdu jednoduchá, až vás napadá, že Jeff by bez toho chlápka v bílém sám snad nic nevyřešil. Humor je podáván po malých dávkách, řekl bych, až moc opatrně. Spraví se to přibližně až v půlce dílů, což je poměrně pozdě. Aspoň, že ta Anette Andre je sexy, jako celá šedesátá léta, i když postava Jeannie má poněkud "trpnou" úlohu. 70%. (03.02.2009)

Pamatuju, jak to přišlo do TV těsně po revoluci, byl to pro malé dítě úplný přízrak jako samotný Hopkirk. Moc mi toho v paměti neutkvělo, jen hudba s dlaní, Hopkirk s doutníkem a tomíkem a psychiatr ovládaný Hopkirkem. Až po více než dvaceti letech jsem se dotal k originálu. Častečně je to teda blbost, ale s tou britskou nadsázkou to funguje skvěle, některé epizody jsou opravdu velmi originální až geniální. A k tomu nenapodobitelná britská atmosféra, kterou už ani dnes v UK nenajdete, starší herci s akcentem který už dnes neuslyšíte. Zajímavostí je, že v britské televizi byly epizody odvysílané v úplně jiném pořadí než natočené (to odpovídá řazení na ČSFD) a nejlepší epizody jsou ty natočené později, ale odvysílané na začátku. Druhou zajímavostí je, kolik krásných angličanek do toho seriálu dostali a to nejen Džíny. (09.10.2018)

Nyní již archaicky působící a v řadě ohledů překonané, nicméně noblesu si uchovávající dílko, které ve své době představovalo naprostou špičku žánru na pomezí krimi a její zlehčující parodie. Vlastně mé prvé setkání s božím anglickým humorem. Remake tohoto malého šperku je pravděpodobně vůbec nejhorší remake čehokoli (...jo, trocha nadsázky...), vyvarujte se záměny! (03.05.2006)

V dobách raného mládí jsem byl tímhle dílem fascinován a uchvácen. Bolševik ho sice koupil a pustil (dokonce dvakrát, byť ne všechny díly a navíc černobíle - barevná verze na DVD byla překvapující), ale pak se po něm slehla zem a domácí obrazovku zahltila veledíla (mnohými dodnes tak horoucně milovaná) od Majora Zemana až po Nemocnici na kraji města. Po roce 89 se tenhle Randall a Hopkirk objevili zase na na Primě a já s obavami očekával, jak se mi to bude líbit po těch letech. A líbilo! Stejně jako filmy ještě starší to má půvab, vtip, lehkost a také pravidla hry (což moderní seriály - zejména remaky postrádají) a jistou logiku, danou námětem i charakterem postav. Navíc se z toho stalo skutečně stylové retro - kdybych měl někomu předvést, jak vypadal svět v přelomu 70. a 80. let (oblečení, auty, ulice, hospody, ale i předměty denní potřeby), pustil bych mu pár dílů tohoto seriálu. Chápu, že ten, kdo tenhle seriál viděl až v současné době tak nadšený nebude, ale možná bude více těch, kteří mu na chuť přijdou, než těch, kteří nad ním mávnou rukou. No a na závěr nemohou než konstatovat, že jeho remake ze samého konce tisíciletí je právě tím nejlepším oceněním toho původního - originálu. Jedná se totiž podle mého názoru o snad nejhorší anglický seriál, na který jsem kdy koukal ( a nedokoukal). A to, že v seriálu ze sedmdesátých let jsou triky leckdy ne zcela dotažené a Hopkirk má stín nebo se pod ním prohne sedačka, když se posadí, nehraje vůbec, ale vůbec roli. No a ještě nezbývá dodat, že Anette Andre pro mně patří dodnes k tomu nejhezčímu, co se na plátně nebo na obrazovce v sedmdesátých letech objevilo. (10.01.2011)

Když jsem to viděla jako dítě, byla jsem u vytržení. Po letech už mi tak úžasný nepřipadal, ale s ohledem na dobu vzniku díla, nespornou řemeslnou kvalitu, smyslupný scénář a laskavý humor musím říci pořád dost dobré. Jsem zvědavá na novou verzi, zda se ze ctí vyrovná s tak vysoko nastavenou laťkou. Za mne 80%. (17.02.2016)