Režie:
Nicolas BedosScénář:
Nicolas BedosKamera:
Nicolas BolducHrají:
Daniel Auteuil, Guillaume Canet, Doria Tillier, Fanny Ardant, Pierre Arditi, Denis Podalydès, Michaël Cohen, Bertrand Poncet, Bruno Raffaelli (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Jakou dobu byste chtěli zažít, kdybyste měli tu možnost? Před tuto otázku je postaven Victor, když od svého syna dostane dárkový poukaz agentury Time Travelers. Ta s pomocí filmových kulis a herců dokáže zinscenovat jakoukoli epochu a zprostředkovat svým klientům setkání se slavnými osobnostmi dějin dle jejich přání. Zatímco jiní zákazníci se chtějí podívat na dvůr Ludvíka XVI. či povečeřet s Hitlerem, Victor touží vrátit se do nespoutaných sedmdesátých let a ještě jednou prožít první rande se svou ženou – dobu, kdy v něm dokázala vidět víc než jen nudného páprdu v pruhovaném pyžamu. Chytrá a zábavná love story vypráví o tom, co by se mohlo stát, kdybychom si mohli zopakovat ty nejkrásnější okamžiky. Je to potřeba k tomu, abychom se znovu zamilovali? (Aerofilms)
(více)Videa (7)
Recenze (126)
Chytrá relaxační komedie. Francouzská komedie bývá zpravidla chytrá, a o téhle to platí také. A pokud jste ve věku Viktora, a jste chlap, uvědomíte si nejen to, jak nesnesitelně nudný jste. A jak stojíte o to vrátit čas zpátky alespoň na chvilku, do života vrátit romantiku.A možná se necháte i inspirovat. ()
Dobrou polovinu filmu se díváte na neskonale šťastnýho chlapa. Neuvěřitelně jsem mu záviděl, to kouzlo okamžiku, ty staré dobré časy, sedmdesátky, hudbu a samozřejmě nádhernou Dorii Tillier. Vše co se odehrávalo mimo kavárnu La Belle Époque už mě tak nebralo, pozadí příběhu byla jen taková kulisa pro cestování v čase. ()
Dnešní uspěchaná doba není pro každého. Zatímco Marianne odmítá stárnutí, žije naplno a v symbióze s technickým pokrokem, její manžel Victor modernímu světu příliš nerozumí, nenachází v něm smysl ani naplnění. Díky svému synovi ale dostává příležitost se navrátit do minulosti. Nečekejte vesmírné lodě, cestování rychlostí světla do vzdálených dimenzí, ani hvězdné portály. Budou stačit kulisy, precizně instruovaní herci a puntičkářský režisér, který své okolí bude dohánět k šílenství, jen aby zajistil perfektní autenticitu situace a tím i Vaší spokojenost. Už si jen stačí vybrat dobu a určitý moment. Victor si vybírá konkrétní týden ze 70. let, kdy se seznámil se svou životní láskou Marianne. Vrací se do své osobní Belle Époque. Zbytek je potřeba vidět. Herecké výkony vás nemůžou nebavit - Daniel Auteuil coby sympatický, ale otupělý Victor, Fanny Ardant jako živelná a přidrzlá Marianne, Guillaume Canet coby cholerický a pedantský režisér Antoine, a v neposlední řadě Doria Tillier jako talentovaná a půvabná herečka Margot, která ve Victorově Belle Époque ztvárňuje mladičkou Marianne. Tento film oplývá vtipem, ale i příjemnou melancholií, a zároveň dodává i velkou škálu emocí. Nicolas Bedos svým neotřelým a svěžím námětem bez pochyby obohatil svět komedie. ()
Milý nápad a výborní Auteuil i Ardantová ve vyhořelém manželství, kde se však dá pořád ještě vykřesat nějaká ta jiskra. Fajn je doprovodný příběh druhého páru, který je mladší a hádky mezi nimi tak četnější, protože jim přece jen chybí nadhled zkušeností. Je to romantické po francouzsku, takže nevěra je vcelku běžná věc. SHRNUTÍ: Kterak znovu vzkřísit staré city za pomoci starých propriet. ()
„A víš ty co? Odcházím. Marianne, já odcházím! Přísahám ti, že odejdu!“ - „A já na to čekám!“ Jenže aby se opravdu nedočkala…Když nestíháte tuhle dobu, která vás bytostně štve, stejně jako váš úspěšný syn a manželka odmítající zestárnout, už to na moc radosti nevypadá. Ale co když se naskytne možnost zažít znovu dobu, ve které jste byli šťastní? Dlouho (téměř celou první půl hodinu) jsem se na film nedokázal tak úplně správně naladit. Ale od chvíle, kdy jsme se s hlavním hrdinou konečně přesunuli do 70. let, začalo mě to bavit, každou minutou čím dál více. Ne snad proto, že by byl snímek tak vtipný, vlastně těch dialogových výměn, které by mě dokázaly upřímně rozesmát, bylo jak šafránu. Film mi ovšem vytvořil moc příjemnou, uvolněnou a úsměvnou atmosféru, kterou mě bavilo nasávat každým okamžikem, tím spíš, když se zaměřil na sympaťáka Auteuila a okouzlující Tillier. A divákovi je sice jasné, jak to skončí, přesto se mě ta poslední scéna v kavárně, tak smutně krásná a všeříkající, dokázala emocionálně dotknout. Celkově dám slušné 4*. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (4)
- Hrdina filmu Victor (Daniel Auteuil) se ocitne zpět v roce 1974. Když se spolu se svou budoucí ženou (Doria Tillier) v roce 1974 ocitnou na hippie večírku a ona tančí na stole, zazní skladba od dua Baccara „Yes sir, I can boogie“. Tato skladba byla však nahraná až v roce 1976, a na desce vyšla dokonce až v roce 1977. (bubun)
- Na hippie večírku v roce 1974 je v několika záběrech vidět lahvové pivo Pilsner Urquell. (honza.kuzel)
- Natáčení probíhalo od 25. září do 28. listopadu 2018 v Île-de-France, zejména v Asnières-sur-Seine (Hauts-de-Seine), ve čtvrti La Défense a v Paříži. Interiérové scény vznikaly v kinematografických studiích v Saint-Ouen (Seine-Saint-Denis). (bianci)
Reklama