Odpočívej v pokoji

1. série: Seriál o jedné pošahané rodince, která vlastní pohřební ústav. Tedy nejsou tak pošahaní, jsou to normální lidé, ale občas jsou pošahaní. :-D A lidi kolem nich ještě víc. :-D Ale je to povedený seriál, který mapuje život této rodinky. Matka Ruth se musí vyrovnat se smrtí manžela a zažívá různé románky. Syn David je gay a to mu dost komplikuje život. Syn Nate zase začne randit s Brendou, která je trochu šáhlá, ale její nemocnej bratr ještě víc. A nakonec Claire, která má jiné zájmy než holky v jejím věku a zrovna se zamiluje do Gabea, který je na tom špatně. Hned od začátku mě nejvíce zaujal herecký výkon Michaela C. Halla, který svou postavu hraje dokonale. Jediné co mě na seriálu trochu mrzí, že z Davida udělali homosexuála a musíme se tak dívat na scény, ve který se muži líbají a to je dost odporné. 2. série: Navazuje na první sérii, nese se ve stejném duchu. Řeší se hlavně vztahy jednotlivců rodiny Fisherových, ale potěší i vedlejší linka Rica. Hlavní psychouš seriálu Billy se vyléčí a jeho roli přebírá Brenda, která se mi od začátku nezdála vhodná partnerka pro Natea. Ale to co bude provádět v této sérii je opravdu hnusné. Mrzí mě odchod Gabea Dimase, jeho postava byla zajímavá. Závěr je trošku emotivní, možná dojde ke smrti hlavní postavy. Začátek 3. série: se mi nelíbila, nevíme, jestli je dotyčná hlavní postava seriálu mrtvá anebo je na živu, vůbec jsem se v tom nevyznal. Dále se moc nepovedlo dát jako hlavní postavu Lily místo Brandy. Ale musím říct, že pak ty díly už byly zase celkem dobré, až ke konci to zase bylo horší. Ale už mě tahle řada až tolik nebavila, ani se mi moc nechce na ty další. 4. série: je celkem nudná. Například dějová linie Claire je totálně nezajímavá. Dále v seriálu už nemáme jenom gaye, ale už i lesby... Vztah mezi Davidem a Keithem je plný nevěr, to prostě nechápu, že vždy s někým jiným vyspí. Už na ten seriál koukám jenom ze setrvačnosti. 5. série: je daleko lepší než série čtvrtá. Kvalita šla nahoru a je to zase celkem zajímavé sledovat osudy rodiny Fischerových. Byl jsem zvědavý na finále seriálu, protože ho všichni označují jako za jedno z vůbec nejlepších. Celou dobu jsem si říkal, že na tom není nic extra, prostě kvalitativně stejné jako předchozí díly. Ale pak přišlo posledních 10 minut a to musím uznat, že bylo velice hezky vymyšleno. (11.06.2017)

Mám blízko k černému humoru. Není v tom žádná zlomyslnost, radování se z cizího neštěstí, jen neodbytná potřeba vynést všechny bolístky, všechno neštěstí, co život přináší, z tíživé temnoty na denní světlo a třeba si z toho i neuctivě vystřelit. To zlé sice nezmizí, ale náš strach z hrozivého se pak zmírní. Proto jsem ráda, že jsem se pustila do tohoto seriálu, který jsem tak dlouho z nepochopitelných důvodů přehlížela. Six Feet Under se nebojí smrti a co je stejně tak důležité, nebojí se ani života. Na ploše pěti sérií a na osudech jedné pohřebácké rodiny a jejich přátel, se pouští snad do všech problematických či kontroverzních témat, od psychické nemoci, homosexuality, nevěry, kriminality, ztráty blízkých až třeba po incest a spousty ostatních, ať už velkých či malých trápení. Nemoralizuje, nesoudí, neomlouvá, jen nechává své postavy žít a dýchat a to je taky ten důvod proč jsem si je tolik zamilovala. Rusovlasou Claire, která se postupem času mění z nejisté, do sebe zahleděné puberťačky v nádhernou (nejen ve fyzickém slova smyslu) mladou ženu, idealistického Natea, který i přes soucitnou povahu, dokáže někdy až necitelně zraňovat, trochu slabošsky působícího homosexuála Davida, jehož zvláštní zakódovaná slušnost a poctivost, spolu s občasnými úlety, z něj udělala moji asi nejoblíbenější postavu vůbec. A nesmím zapomenout ani na hledající se maminku Ruth s její sbírkou svérázných nápadníků, nekonvenční Brendu a její pošahanou rodinku nebo drsňáka Keitha. Všechny je mám moc ráda (i přes to, že mě často svým chováním štvali), snad až na Lisu, ta mi k srdci nikdy nepřirostla a to je hádám jeden z hlavních důvodů nejslabší třetí série. Zvědavost, jaký způsob smrti se objeví vždy na začátku každého dílu, byl už jen pověstnou třešničkou. Obvykle, když mě nějaký seriál takhle chytne, sjedu ho v co nejkratším časovém úseku, to ale v tomto případě nebylo možné. Na to je příliš tíživý, příliš reálně působící a já potřebovala vždy nějakou dobu na jeho vstřebání. A posledních pár epizod ve mně svou emocionální smrští doznívá ještě teď. (29.03.2015)

Ke svému nejoblíbenějšímu seriálu můžu dodat jen to, že jeho hrdinové jsou mi bližší než většina živých lidí a jeho humor je černý jak funebrácké auto, ale přesně můj šálek černého čaje. A snad ještě to, že posledních pár minut mě zasáhlo hloub než zblízka vystřelená kulka a před sochou Alana Balla by se scénáristé měli modlit, aby je osvítil. (30.08.2007)

Vynikající dílo z pera Alana Balla, scenáristy Americké krásy. Nekonvenční seriál z prostředí jednoho soukromého pohřebního ústavu je plný brilantního černého humoru. Jeho příběhy jsou dokonale propracované, stejně jako charakterizace bizarních postav. Mimochodem, závěrečný díl páté série je neskutečná citová ždímačka, nutno ale říct, že velmi povedená. (17.01.2003)

Odchylky od normálu v nejryzejší, a přitom nejrealističtější podobě vygradované do nadpozemských výšin. Když už si myslíte, že svět nemůže být pošahanější, Six Feet Under vás přesvědčí o opaku. Nikdo není normální, nikdo nedochází zaslouženého klidu - leda až po smrti. Jak řekl Charles Bukowski: "smetiště se plní. blázince se plní. nemocnice se plní. hřbitovy se plní. nic jiného se. nenaplní." - svět a jeho tak často skrytá tvář pod mikroskopem, od odsávání tělních tekutin přes drogy a umění, lásku a nenávist ve všech podobách až k černohumorným vtípkům a subjektivním promluvám, zážitkům a snům postav. Krutý život plný hledání sama sebe, někoho, kdo vás bude doplňovat, té správné práce, toho "něčeho", co nás bude nutit žít... všechny odstíny modřin a zranění, ať už viditelných nebo okem nepostřehnutelných, psychických, myšlenkových rozkladů a přešlapů, které nikdo nezvrátí, a zároveň to správné, co v životě je - rodina, láska, chuť žít a přežít všechno, co člověka pohřbívá šest stop pod zem. (15.01.2012)