Dům v růžích

Ano, je to dlouhé. Místy se to trochu vleče a někdy koncem druhé části už má člověk pocit, že se to strašení opakuje dokolečka, přestává to mít švih a nápady jsou vyčerpány. Ale ve třetí části "dům" chytne druhý dech a baví až do konce. Atmosféra vynikající a sem tam půvabná cynická hláška. Ta délka i přes nedostatky má něco do sebe. Vychutnávat si atmosféru toho fantastického domu pěkně dlouho, ještě déle, hmmm... jo. Něco na tom je. (28.08.2013)

Ne moc povedený King. Ale ne že by to bylo nějaké překvapení, Stephen King má bohužel až moc nepovedených filmů. Ale rozhodně se nekoná žádná katastrofa, bohužel ale atmosféra je značně stereotypní a často se jen omezuje na "vzdechy" domu, které postupně začínají být jen čím dál víc otravné a i další věci srážejí této minisérii vaz. A to například velmi neoriginální námět, který už tak odradí spoustu lidí. Dále pak buď nesympatické nebo ne moc zajímavé postavy, o které by měl mít člověk strach. Celkově mně byla sympatická jediná postava Emeryho, který je sice hrozný pošuk a ubožák, ale aspoň často říkal nahlas to, co jsem si já tiše myslel (a nebyly to hezké věci). Podle mě měl tuto věc napsat spíš jako knihu, kde by víc zapracoval na charakterech, ale i na příběhu. (5/10) (28.07.2006)

Nejúžasnější filmové zpracování mého nejoblíbenějšího spisovatele (snad jen s výjimkou Mlhy, Zelené míle a možná i Jízdy na Střele). Po zhlédnutí prvního dílu, který diváka stylově uvede do děje, jsem byla velmi mile překvapena a napjatě jsem očekávala jeho pokračování. Druhý díl je mnohem tajemnější a naplno se projevuje Kingova pověstná psycho atmosféra. Ve třetím díle dochází - jak taky jinak - k mistrovskému vyvrcholení, neboli k totální destrukci či masakru většiny hlavních postav.;-) (15.12.2008)

Po OSVÍCENÍ nás King bere do dalšího strašidelného domu, jehož základy tentokrát staví na schématu známém z duchařských klasik STRAŠENÍ (1963) a LEGENDA PEKELNÉHO DOMU (1973) a sice "skupina vědců se vydává do strašidelného baráku zkoumat paranormální jevy". Kinga je tu cítit na sto honů už od úvodní scény, v níž autistická holčička ovládající telepatii, telekinezi a kdovíco ještě, přivolá na sousedovic domek déšť kamení. Ano, Kinga evidentně mrzelo, že se tahle scéna z literární Carrie neobjevila v její filmové adaptaci a tak ji vrazil sem (a podařilo se ji velmi pěkně natočit). Líčení historie titulního domu mi zase připomnělo famózní kronikářské mezihry z Kingova To a pak ty postavy, chytré a vtipné dialogy a hromada zajímavých nápadů, prostě King kam se podíváš (a doslova pak, když dojde na jeho velmi vtipné cameo, kdy je sprcán jednou ze svých postav). To vše navíc dobře typově obsazené (s parádní barabiznou v hlavní roli) a solidně natočené, takže jsem se od začátku do konce slušně bavil, třebaže to v lecčems drhne - z postav jsou hlouběji rozpracovány jen Joyce a Emery (pro mě zábavně nesympatický, ale obávám se, že pro většinu ostatních diváků pouze nesympatický), vraždy většinou probíhají stylem, že někdo někam utíká, pak kvůli něčemu vykřikne a střihne se jinam, a počítačové triky jsou místy dost slabé. Ale přes to všechno, i přes dojem, že tu bylo zaděláno na víc, jsem spokojen a rád si to zase brzy zopakuju. (21.07.2016)

Nemyslím si, že to je vyloženě špatné dílo ze strany Kinga, ale je to obecně spíše průměr v rámci toho, co bylo podle něj natočeno. I když zde chybí román, ze kterého by se adaptovalo, zůstává pocit, že atmosféra zde chybí také, a celkové je to tak trochu klišé, a to jak ze strany hororu o domě hrůzy, tak i ze strany filmového hororu podle Kinga. Ve skutečnosti tu nejsou postavy, které by mě opravdu uhranuly, stejně jako zde není dům, který by celkově seděl na pevných základech. (13.04.2015)