Režie:
Jacques BesnardKamera:
Marcel GrignonHudba:
Henri BourtayreHrají:
Michel Serrault, Jean Lefebvre, Daniel Prévost, Maria Pacôme, Catherine Serre, Gabriel Cattand, Henry Djanik, Henri Guisol, Henry Czarniak (více)Obsahy(1)
Podnikatel Bertrand Duvernois má velké plány a k jejich uskutečnění nutně potřebuje přímluvu ministra Mazarda. Taková záležitost se nejlépe projednává v soukromí, Bertrand tedy pozval politika na víkend do zámku své snoubenky. Mazardovi to přišlo vhod, neboť s sebou mohl vzít utajovanou milenku. Diskrétní atmosféra ale rázem vezme za své, když se v zámeckém parku začne ozývat střelba a všude se to přímo hemží uniformami a novináři. Z vězení totiž uprchl trestanec, jehož matka bydlí v sousedství, a policisté se rozhodli zřídit si hlavní stan právě na místě, kde pobývá záletný pan ministr. Hnízdečko lásky se mění v hotový průchozí dům... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (57)
Stará dobrá francouzská komedie. Bláznivá, ztřeštěná, místy chaotická. V hlavních rolích: ministr posera ("Puritán, poctivec, co proboha dělá v politice? Dobré skutky?") s milenkou, která je sice blbá jak hračky z Číny, ale krásná. Šarmantní vdova, která vlastně není vdova a pak taky snoubenec podnikatel, inspektor pitomec, umírající gangster, 50 policajtů, pár novinářů, jeden přízrak a dvě choré. A mraky fajn hlášek... "Provinilý muž je vždy velkorysý!" :-) ()
Psinézní! Krásné slovo. Rozhodně to zní líp, než říct: "Vole, to je prdel." Faktem je, že půlku kvalit u tohohle filmu dodává starý dobrý český dabing, má to půvabné dialogy. I když mám problém přijmout Jeana Lefebvra jako herce hlavních rolí, tady to naštěstí zachraňují mnozí jiní včetně permanentně krásné (v bílém kožichu) a permanentně blbé Catherine Serre. Nelogická a nudná mi ovšem přišla vsuvka se stále přítomným pohřešovaným manželem (Gabriel Cattand), bez jeho figurky by se to klidně obešlo. V celkovém vyznění a s úspornou výpravou výborné pro divadelní jeviště (tady ostatně byla předloha), pro film trochu slabší. Nicméně jako návštěva do francouzské filmové komedie 70. let slušné a určitě víc než na jedno podívání. ()
Jacques Besnard natočil jednu komedii, kterou hodnotím jako mimořádnou a to Krást se musí umět (1975). Většina zbylé tvorby, s níž jsem měl dosud tu čest, se pro mě nese spíše ve znamení toho průměrného, co francouzská komediální tvorba na plátně 60./ 70. let přinášela a to platí i o této adaptaci údajně úspěšné divadelné hry. Kámen úrazu zde tkví mimo jiné v obsazení jedné z hlavních dvou mužských rolí: Jean Lefebvre zde dostal jednu z příležitostí zahrát si v roli zcela odlišné od jeho tradiční polohy zábavného ňoumy, ale bohužel se jí nedokázal chopit s patřičnou záživností. Lefebvrova neustálá přítomnost mě občas otravovala, ale stále je to nic proti otravnému neustálému omdlévání služky. „Situace je vážná, nikoliv však zoufalá...“, protože kolotoč absurdně bláznivých situací v šíře celé sbírky pestrých postav zde v jistých momentech přeci jenom dobře funguje... a protože jí zdobí navrch Michel Serrault, jenž si toho svého ministra vychutnává s ohromnou lehkostí. Na jedno (tak s odstupem času i dvě :)) zhlédnutí určitě fajn oddechovka, byť s jistými slabinami. 60% ()
Příjemně absurdní francouzská komedie, která se odehrává v podstatě jen v jednom domě, ale má neskutečné tempo gagů, kdy máte pocit, že se snad herci najednou roztrhnou na kusy, jak se neustále snaží něco dělat. A funguje to. Jsou zde scény, které mě dokázaly odrovnat třeba jen tím, co padalo za věty. ()
Tento film je vlastně nadčasový. Přestože se odehrává na Štědrý den, nenalezl jsem v něm ani kapku (tedy, pardon) vločku sněhu. Anebo to prostě odflákli a natočili to v létě. Jenom v něm na rozdíl od současného adventu nevidím žádného Alzáka, se kterým mám společné reakce holek a o kterém nám tento advent tak krásně zazpíval Pokac. Tato komedie není vyloženě krásná, místy působí jako by ani neměla nějakou pořádnou filmovou režii. Je to prostě ,,divadlo na plátně.´´ a já mám podobné francouzské filmové divadelní komedie rád. Viděl jsem tedy už i lepší, toto bylo místy zbytečně překombinované, aniž by některé zápletky nevyšuměly do ztracena a byl by dostatečně využit jejich potenciál. Ale vlastně se u toho nedalo nudit, pořád bylo co sledovat, uteklo to jako voda a užil jsem si to. Milovnící mírně absurdního humoru si taky příjdou na své. Dovolím si tedy mírně nadhodnocovat. Dal bych si cukroví... ()
Galerie (17)
Photo © U.G.C. Worldwide Distribution
Zajímavosti (3)
- Vicomtessa Sofia (Maria Pacôme) aj v stave bezvedomia, keď ju prenášajú, zdvihne v jednom momente nohu a potom aj svoju ruku k hlave (cca 54:12-54:19). (GabrielGabko)
- Film je již pátou spoluprací Jeana Lefebvra a Jackuese Besnarda. (Terva)
- Natáčení probíhalo v prostorách zámku Nandy čtyřicet kilometrů od Paříže. (Terva)
Reklama