Situace je vážná, nikoli však zoufalá

Jacques Besnard natočil jednu komedii, kterou hodnotím jako mimořádnou a to Krást se musí umět (1975). Většina zbylé tvorby, s níž jsem měl dosud tu čest, se pro mě nese spíše ve znamení toho průměrného, co francouzská komediální tvorba na plátně 60./ 70. let přinášela a to platí i o této adaptaci údajně úspěšné divadelné hry. Kámen úrazu zde tkví mimo jiné v obsazení jedné z hlavních dvou mužských rolí: Jean Lefebvre zde dostal jednu z příležitostí zahrát si v roli zcela odlišné od jeho tradiční polohy zábavného ňoumy, ale bohužel se jí nedokázal chopit s patřičnou záživností. Lefebvrova neustálá přítomnost mě občas otravovala, ale stále je to nic proti otravnému neustálému omdlévání služky. „Situace je vážná, nikoliv však zoufalá...“, protože kolotoč absurdně bláznivých situací v šíře celé sbírky pestrých postav zde v jistých momentech přeci jenom dobře funguje... a protože jí zdobí navrch Michel Serrault, jenž si toho svého ministra vychutnává s ohromnou lehkostí. Na jedno (tak s odstupem času i dvě :)) zhlédnutí určitě fajn oddechovka, byť s jistými slabinami. 60% (17.01.2021)

Až příliš bláznivá a překombinovaná převleková komedie, kterou dokáží natočit jedině Francouzi. Založena na principu - v jedné místnosti něco objevíme (věc/postavu atp.), běžíme zpět do původní, vezmeme s sebou potenciálního svědka a jdeme do té inkriminované, kde se ale daný objekt/subjekt již nenachází, a tak v podstatě pořád dokola. Tento koncept může být v některých chvílích opravdu katalyzátorem vtipných momentů (Serrault a Lefebvre se snaží, seč mohou), ale neutáhne celý film s celkem chatrným scénářem. (05.01.2014)

Situace je zoufalá, nikoli však vážná ;-) Politická satira a crazy komedie - to nejde dohromady a ani tady to tak úplně nevyšlo. Ale přesto - kdo by neocenil francouzskou komedii? Kdo mě úplně uchvátil, je Michel Serrault ve vedlejší roli rozklepaného ministra, zakládajícího si na své mediální neexistenci. 60 % (02.11.2004)

Souhlasím s argensonem. Jenom bych ještě dodal, že na úplný vrchol by filmu pomohlo přeobsazení sekretářky za nějakou víc sexy dračici, a tvůrci si mohli dát trochu práce s vymýšlením vtipů a komediálních situací, takhle se až na krásné výjimky omezili na tradiční přenášení mrtvoly na jiné místo. Vtípky na politiky jsou ale skvělé! __Nevěděla jsem, že je ministerstvo kulturních hodnot... Ani já, než mě jmenovali..... Lefebvre dabovaný Lubomírem Lipským, to je pastva pro uši. (30.11.2016)

Nevím jak jiní ale mně vždy uchvátí dozvědět se jak se z tak zapleteného rébusu vždy vyklube roztomilá veselohra.Ztřeštěná ženuška, stavař, ministr s milenkou, ministrova žárlivá fuchtle, bláznivý policejní inspektor( moje nejoblíbenější postavička v tomhle panoptiku), oživlý mrtvý manžel, starý papá, služka (kterou většinu filmu uvidíte ve mdlobách), gangster a další na které si nevzpomenu. Vyžaduje to však naprostou pozornost, neboť se za chvíli přestanete orientovat a nebudete vědět vědět kdo je to pod pohovkou, kdo to teď přeběhl do skříně, proč někdo omdlel, kdo je ten mrtvý a jiné zápletky. (21.08.2005)