Reklama

Reklama

Obsahy(1)

François Truffaut ve svém známém textu Jistá tendence francouzského filmu napsal: „Myslím, že průkazný nezdar utrpěli například ti nejvěhlasnější scenáristé i režiséři z oblasti ´tradice kvality´, kteří se zaměřili na komedie: Miquette a její matka Ferryho a Clouzota (…), Červená krčma Aurenche, Bosta a Autant-Lary (…)." Pro Clouzota byl tento projekt skutečně vnucenou záležitostí, která ho měla zbavit závazků vůči producentovi, jemuž se upsal k tomu, že natočí film La chambre obscure (Tmavý pokoj). Musel se tak pustit do jediné komedie ve své filmografii. Šlo o adaptaci oblíbené divadelní hry Roberta de Flerse a Gastona Armana de la Cavailleta. Clouzot byl známý jako člověk, který neměl smysl pro humor, a tak psaní scénáře pro něj bylo spíše utrpením. Do hlavní ženské role byla vybrána tehdejší filmová hvězda Dani?le Delormeová, jejíž jméno samo o sobě zaručovalo vysokou návštěvnost. Natáčení probíhalo jedenáct týdnů ve studiích v Joinville. Snímek je charakteristickou dobovou zábavnou produkcí pro nejširší vrstvy, proto v něm nalezneme tehdejší výkvět francouzských herců, jako jsou Louis Jouvet nebo Saturnin Fabre. Budoucí slavný komik Bourvil byl po osvobození známější jako kabaretní zpěvák než jako filmový herec. Kritika se vyjadřovala spíše rozpačitě a nakonec se i přes všechna herecká esa ukázalo, že to byl jeden z mála Clouzotových neúspěšných filmů. Miquette a její matka je v režisérově filmografii spíš kuriózním intermezzem, avšak v dobovém kontextu představuje důležitou ukázku proudu tzv. tradice kvality a spojuje v sobě všechny neduhy studiové levné produkce. Je naprosto zřejmé, že budoucím režisérům francouzské nové vlny se musel tento druh kinematografie hnusit. Divadlo přenesené do filmu zde zůstává divadlem, a tak herci přehrávají, snaží se obracet se na diváky, dialogy jsou velmi strojené, jednotlivé dějové výstupy jsou oddělené přesně v intencích divadelní narace a v neposlední řadě nepřispěly k oživení děje ani kulisy. Na druhou stranu se ve snímku střetávají významní herci s různými přístupy. Clouzot do děje vkládá neobvyklé divadelní postupy nebo mezititulky a je v něm možná cítit i mírná snaha o rozvrácení poněkud přihlouplé filmově-vaudevillovské tradice francouzského filmu. - David Čeněk (Letní filmová škola)

(více)

Recenze (2)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Rozumím, že Truffautovi i dalším osobnostem fancouzské nové vlny se mohly podobné komedie hnusit, ale postavit na tomhle faktu i téměř celý průvodní text k retrospektivnímu uvedení pamětnické komedie? Myslel jsem, že zhodnocení filmu z daného pohledu patří až do recenzí, nikoliv do obsahu. Jsem rád, že jsem opět nedal na zdejší obsah psaný pod heslem „připravme diváka na nejhorší, nebude zklamán“ a podíval se na film. *** Henri-Georges Clouzot mě osobně hodně zaujal svým úžasným mysteriózním hororem Ďábelské ženy i dobrodružnou road-movie Mzda strachu. Byl jsem zvědav, jak si poradil s čistokrevnou komedií a musím za sebe říct, že v rámci dobových možností úspěšně a nápaditě. Námět s romantickou a rodinnou zápletkou představuje typ veselohry typický spíše pro tvorbu o jednu až dvě dekády starší, již z pohledu roku vzniku šlo o retro záležitost. Clouzot jí ovšem velmi příjemně vystylizoval, jak ve vedení herců, tak ve vyladěných záběrových kompozicích či využívaných postupech (hravé mezititulky, načasované gagy, odskoky postavy L. Joueta od dialogů k vtipným poznámkám směrem k divákovi). Celý film jsem vnímal jako kouzelné, stylizované retro divadélko přenesené z jeviště do filmového ateliéru. Akorát ve scénách, které se odehrávali přímo na jevišti s divadelní hrou, bylo na mě herectví zúčastněných v rámci kreací ochotníků až nesnesitelně teatrální. *** Zacíleno jsem měl na Bourvila, kterého jsem si vybral do Herecké odysey. Z počátku 50. let jsem měl s Bourvilem zatím možnost vidět dvě komedie Jeana Boyera, v nichž byl Bourvil hlavní hvězdou, kolem níž se celý film točí a postrádal rovnocennější kolegy. Zde se Bourvil v rámci výrazné vedlejší roli ocitl ve velké herecké souhře se zvyškem obsazení, lehce vyčníval svým osobitým komediálním herectvím, ale současně mezi ostatní bez problémů zapadl. Jeho kreace v postavě rozervně se plížícího milence hlavní hrdinky patří za mě rozhodně k nepřehlédnutelným pilířům Clouzotovy adaptace dobově úspěšné divadelní hry. 75% ()

Rosana 

všechny recenze uživatele

Nejen že mě film vůbec nezaujal, nepobavil, ale nepřišel mi ani ničím vyjímečný. Hrdinové filmu mi přišli naprosto hloupí, děj filmu nereálný a poučení z filmu žádné. Prostě líbivý kýč. ()

Reklama

Reklama