Tělesné vztahy

Znám Arta Garfunkela jako zpěváka, kdy zpíval s Paulem Simonem. Oba vytvořili legendární dvojici, která se nesmazatelně zapsala do historie folkrocku. O tom, že také fušuje do herectví jsem nevěděla, nebo spíše jsem mu nevěnovala pozornost. Jak už říkal POMO, lidi se nemění, mění se jen prostředí okolo nás. Stejné problémy jako řešili Garfunkel a Nicholson, řeší lidi i dnes. Takže, je film stále aktualní a na jeho aktuálnosti nezmění nic ani čas. Bez Nicholsona by tenhle film nebyl vůbec zajímavý. On mu dává šťávu. (02.06.2010)

Pohodová retro konverzačka o sexuálním životě několika obyčejných lidí ve značně neobyčejné době, která i po letech udivuje hlavně tím (jak už napsal POMO), že charakter lidí se od té doby vlastně nezměnil a za některými frázemi a moudry z úst hlavních hrdinů zaručeně poznáme i sami sebe. Velká škoda, že scénáři postupně trochu dochází dech a v úplném závěru už jsem chtě nechtě několikrát zazíval nudou. A nezabránil mi v tom ani jeden výjimečný herec (Nicholson), ani jeden výjimečně dobře obsazený herec (Garfunkel). No zkrátka jen lehký nadprůměr.. 65% (27.08.2013)

Ach my muži- někdy jsme jako rozverní školáci. Chceme jen to co nemáme, pořád musíme být nejlepší a sebevědomí přitom žádné. Není jednoduché to pochopit, natož to ještě žít. A když ještě někdo dostane do vínku osobnost Jacka Nicholsona, je to na špagát. Film o mužích, jejich světě- a ženách, které do něj vstupují a zase z něj vystupují. Na rok 1971 poměrně dost setříděných myšlenek a i jasných definic vztahu muž a žena. 80% (19.06.2013)

skvělá příležitost pro Oskara W. (kdyby byl naživu) k revizi výroku o ženách, které nevědí co chtějí ale nedají pokoj, dokud to nedostanou. V první třetině filmu taky výborná ukázka toho, že nejen ženské umí být pořádné slepice. Detailní svěřování, vyhraněné nároky na exteriér protějšku a hlavně to dětinné nadšení obou vysokoškoláků z každého drsnějšího dotyku neřkuli výstřiku bylo místy až nechutné. Naštěstí se příběh postupně posunuje až do zralého věku obou přátel a nabízí poměrně neveselé střízlivění. Že proutník a milovník sprchování Jack neskončí zrovna nejlíp, to vzhledem k jeho proklamovaným životním postojům ani nepřekvapí, ale zpočátku tak stydlivý Art se v rámci útěku před stereotypem nakonec taky docela pěkně vybarví... (14.06.2015)

Roztomile starosvětsky cudný film, u něhož si lze nostalgicky povzdychnout nad starými zlatými časy, kdy ještě tento typ filmů nebyl tak protivně přesexualizovaný, vulgární a naturalistický, jako je tomu dnes. Film v mých očích vyzdvihují výborné herecké výkony představitelů hlavních rolí, inteligentní dialogy, a v neposlední řadě i to, že Mike Nichols si film natočil podle vlastního scénáře a sám si ho i produkoval. Naopak mi moc nesedlo vypointování závěru, které mi přišlo ne příliš šťastné. Trošku se mi při sledování vybavil podobný film z téže doby - BOB A CAROL A TED A ALICE od P. Mazurskyho - oba jistě stojí za srovnání, coby zajímavá zpráva své doby. Přesto se však nemohu ubránit dojmu, že to hlavní, co jsem si ze zhlédnutí TĚLESNÝCH VZTAHŮ odnesl, je v první řadě chuť znovu vidět báječný film NA DOTEK, který Mike Nichols natočil po 33 letech po vzniku tomto filmu a který má se svým předchůdcem celou řadu společných rysů. Málo platné, ale Natalie Portman a spol. dává svému staršímu filmovému bratříčkovi podle mě dost na frak, minimálně po stránce zábavnosti - TĚLESNÉ VZTAHY místy sklouzávají do únavné nudy, to vám tedy řeknu. (26.08.2013)