Sex ve městě

Holky si zkrátka a dobře vysvětlí, uznají jací, že jsou to ti chlapové nemístné zrůdy, popřípadě úžasní týpci, sejdou se poté ve své oblíbené kavárně a poskytnou náměty k vzájemné konfrontaci. Díl od dílu. Z oněch zrůd a týpků se stávají týpci a zrůdy. A úžasní. Někdo menší, někdo dojde milosti absolutní a jiný se dostane na listinu, která by, aby bylo všemu učiněno zadost, končí nejlépe přejetím černým Mercedesem, jiný se stane favoritem, chápajícím i ty nejzasutější hlubiny duše ženy. Občas obleček. Vše je však vysvětleno tak jak se má. Nakonec uražen není nikdo. Politická korektnost nabývá díl od dílu důležitosti. Kyblíček na zvratky sebou. (03.05.2009)

Tak jako zřejmě nikdy nebudou většině dam po chuti 'chlapské' filmy pánů Peckinpaha, Aldriche, Leoneho nebo Michaela Manna, tak úplně stejně asi nikdy nebude spousta z nás, testosteronových drsňáků, schopna tolerovat tento povedený ženský pohled na partnerské vztahy a sex v moderním velkoměstě. Zbývá jediná zásadní otázka: máme se my, muži, kterým tento seriál připadá chytrý a zábavný, za sebe stydět anebo naopak být hrdí na svou neomezenost?! ;-) (05.09.2004)

po dvoudenním maratonu, kdy jsem zkoukla s kamarádkou část třetí a čtvrté sezény se ze 4 hvězdiček stalo 5 .. Na ČT1 jsem to sledovala nepravidelně, v originále mě to baví mnohem víc a musím říct, že mi to sedlo úplně dokonale. Není lepší pocit, že koukat na "sex and the city" a být sám v Americe :) .. (16.12.2007)

To jsem takhle jednou - psal se 18. prosinec 2012 - přepínal v noci kanály na televizi, jak je mým oblíbeným zvykem, když jsem na Prima Love náhodou narazil na 20. epizodu 6. série Sexu ve městě, neboli na závěrečný díl celého seriálu, kterým se uzavírá předchozí vývoj osudů všech seriálových postav a v němž dojde naplnění ono shakespearovské "konec dobrý, všechno dobré". A tehdy mi to došlo - vědomí, že tohle je přece už strašně dlouho můj oblíbený seriál, který mám rád a na který koukám už tolik let, až se tomu nechce věřit. Konkrétně to bude něco kolem 11-12 roků, ale to je vedlejší - tenhle seriál se mým životem táhne už tak dlouho, a sledoval jsem ho s tolika lidmi na tolika místech, až se stal zcela nedílnou součástí určité etapy mého života, a nyní bych opravdu rád napsal, že ho vážně chovám v oblibě, a kdykoli na něj v telce narazím, tak jako třeba dnes, rád zhlédnu libovolnou epizodu - přičemž ta závěrečná je opravdu skvostná a nezastírám, že jsem byl při ní naměkko, ačkoli jsem ji už viděl v minulosti, a dost možná i opakovaně. Ostatně celou řadu epizod - díky jejich neustálému reprízování v televizi - znám už skoro nazpaměť, ale to v mým očích pouze posiluje až familiérní vztah, který jsem si k tomuto seriálu vypěstoval. A ačkoli jsem se při jeho sledování mnohokrát neubránil pocitům trapnosti, jako celek ho velkoryse vnímám jako odzbrojující a nesmírně zábavnou podívanou, která mě dost možná naučila milovat New York. Mimochodem, nejradši mám stejně Charlottu. (18.12.2012)

Když jsem to poprvé viděl ve svých 6 letech, tak mi seriál přišel přespříliš feministický. Dnes už jsem si tím jistý. Jako zapřísáhlý šovinista mám pro feminismus pochopení. Mnohem více mě vytáčí, že seriál není ani kapku vipný. Je založen na debilních kecech, které jsou ukryty pod hromadou sraček. Nesledovatelné. Odpad! (15.07.2013)