Sex ve městě

Tuhle zrůdnost se mi podařilo z paměti celkem zdárně vytěsnit, avšak osud je mrzká děvka a nedávno mi do zrakového ústrojí narazila jakási oslavná óda na toto nesvěží dílo, kde se převážně operovalo pojmy jako „boření stereotypů“, „emancipace“, „láska“, „humor“ etc. (a nebylo to poprvé, co jsem něco takového zahlédla, výše zmiňovanými pojmy milci Sexu ve městě operují rádi a často). Vzpomínky se vyvalily jak Kraken z hlubin a mně začalo cukat levé oko. Budiž komentář. Doznávám, že seriál jsem neviděla celý (a ani to nemám v úmyslu) a znám z něj de facto pouze zlomky, zahlédnuté při dávném přepínání z Velké noční hudby na jiné programy – pravda, občas byly ony zlomky tak mocně WTF, že jsem vydržela nevěřícně zírat až do konce. Boření stereotypů? Celkem by mne zajímalo, jak by to měl Sex ve městě dělat, neb jestli např. stereotyp „ženský jsou krávy, řešící věčně věků akorát chlapy, hadry a boty“ vyvrácí tím, že přesně takové krávy ukazuje, je to buď meta-meta humor, který jsem nepochopila, nebo prostá pitomost (přikláním se k druhé variantě). Emancipace? Co ty čtyři příšerné stvůry dělají emancipovaného? Pouze žvaní (o oblečení, obuvi, sexu a divných mužích), nakupují, občas jdou na party, sem tam se s někým vyspí…to je opravdu emancipace jako blázen, všechna čest, sufražetky by blahem omdlévaly. Mimochodem, sice mají všechny zaměstnání, avšak pracovat jsem je neviděla. Vrcholem je novinářka, které nájem luxusního apartmánu na Manhattanu (nebo kde) platí JEDEN sloupek týdně. Scénáristům zjevně unikl důležitý fakt, že práce polidštila opici. Třeba by to se zdejšími čúzami taky vyšlo. Láska? Pchá! Ve světě Sexu ve městě nic takového neexistuje. Pouze chtíč bez vášně a touha vlastnit z rozmaru. Humor nedetekován. Trapnost ano, takřka neustále. Zdejší adorace bezbřehého konsumerismu mne sice nevytáčí doběla – dobrá, mít prostředky jako hrdinky seriálu, tak nakupuji také, sice spíše otroky a obohacený uran než osmapadesáté škorně s podpatkem, leč každému, co jeho jest – ovšem ani mne neustálé opájení se shromažďováním nikterak neoslovuje, ba mě dost otravuje. Když to shrnu, je pro mne Sex ve městě pohled do prostředí, které se mi hnusí takřka v každém aspektu a zdatně mi připomíná strašidelné momenty, kdy jsem jako docela malé Sadako občas nakouklo do kuních magacínů typu Kozopolitan a pak se v duchu upřímně modlilo, ať osoby z lesklých stránek prochapadlo nikdy nepotkám. (21.08.2012)

Pro mě je to totiž jako fantazy. Věřím, že takhle by si nějaká žena mohla žít někde v jiný galaxii, stejně tak jako věřím, že v jiný galaxii může být Thor. Jsou to čtyři ženy, každá jiná, který si žijou krásnej život a jejich problémy sou většinou dost povrchní a právě proto se na to ráda dívám. Reality mám dost a dost ve svém vlastním životě. (21.03.2014)

Emancipovaný americký seriál, jehož hrdinky nemohu příliš vystát, ale který má (alespoň pro mne) vysokou, téměř až sociologickou výpovědní hodnotu - objevuje a mapuje totiž trend ambiciózních single žen jdoucích apriori za svou kariérou a nevázaným životním stylem obětujíce tak manželství i rodičovství (v jedné z epizod, v níž Carrie ukradnou na mejdanu luxusní lodičky, je to pregnantně popsáno tím, že je přece normální, když Carrie má raději boty než děti), nebo ho minimálně odsunují oproti dřívějším zvyklostem do hodně pokročilého věku. A tento fenomén pomalu přichází i k nám... Mimochodem, Samantha je naprostá kráva... PS: Hodnotová odpověď na tenhle seriál je Mendesova demytizační Americká krása ... (16.02.2007)

Chápu pánské osazenstvo, že tomuto seriálu vesměs nemohou přijít na jméno. Nadhed, vtip, móda, realita života a některé příběhové linie jsou docela bravurně zpracované, ale převážně z ženského a pro ženy určeného úhlu pohledu. Tyto 4 hlavní představitelky "vytvořené na míru", jako zjednodušené archetypy žen, jsou sice poněkud karikaturní verze skutečných žen, ale zároveň se díky tomu můžete "vžít" do osudu každé z nich. Některá témata jsou nestárnoucí, jako lidstvo samo, a je fajn, že se zde ženy vyjadřují svobodně a otevřeně k věcem, o kterých si dobré kamarádky normálně běžně povídají, ale o samotě. (22.07.2014)

Přiznám se bez mučení, na tohle jsem dříve koukal poměrně často, stejně jako na Ally McBealovou, a dokonce se mi to líbilo :-) Feministický podtón mi nevadil a připitomělé řečičky a milostné románky někdy zoufalých, někdy sebevědomých nafintěných paniček jsem docela hltal. Herečky sice nic extra, ale kdybych si měl nějakou vybrat, tak určitě sečtelou Samanthu :-) (17.10.2005)