Sex ve městě

Nejlepe smysl tohoto serialu vystihuje kratka zminka o nem v serialu The Simpsons, kde Patty, Selma a Marge koukali spolecne na Sex Ve Meste a s natackama, neoholenejma nohama a cigarama v hube a komentovaly to slovy "to je jak z naseho zivota" ci "jako by nam sem dali kameru". Proste zabavit zeny po celem svete, touzici po blahobytu problemech znudenych slecinek z Manhattanu, ktery nemohou mit. Presto, par pravdivych zivotnich mouder se v tomto serialu najde, ale spise pozdejsich seriich. Prvni dve uz dnes vyznivaji hodne vycpele, ale to je holt uz dano dobou a nasim odstupem od ni. (16.03.2004)

94/94 Také vím hodně o sexu, ale zároveň se nebojím odsunout HBO hity až za FX, Showtime a Starz. Ačkoli s věkem jsem i k tomuhle retru tolerantnější. Zvlášť po kontrastním setkání s The Carrie Diaries. Byla by škoda seriál považovat za horší, než je, pokud ho člověk zná jen namátkově. #hbo (07.02.2009)

Nejsem žena, takže asi nejsem schopen vstřebat všechny finesy (ani netoužím vlastnit encyklopedii jmen módních návrhářů či rychle přibývajících značek parfumerie) tohoto, pro ženy a gaye, již kultovního seriálu, ale s potěšením si u něho mohu jen potvrdit, že v určitých věcech se vůbec nelišíme. Škoda jen, že někdy je umíme tak rozdílně prezentovat. ....Přiznávám ale, že sledovat tento seriál pravidelně bych dokázal asi jedině tehdy, pokud by hned za ním následoval nějaký 100% pro pány, hodně chytlavý, a já si na oba dokázal najít chuť a čas zárověň. I tak bych to asi bral na obě strany zbytečně nevyváženě, jako houpačku, odsouzenou se nikdy nezastavit v rovnovážné poloze. A to nejen sexuální. Nebo je to snad všechno jen o sexu? (15.10.2005)

Achtung, spoilers! Druhé, pořádné zhlédnutí, aktualizovat musím... DIVÍM SE, ŽE TVOJE VAGÍNA UŽ DÁVNO NENÍ V PRŮVODCI NEWYORSKÝCH PAMÁTEK, JE TO NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ MÍSTO VE MĚSTĚ A MÁ STÁLE OTEVŘENO! Předem píšu to, čemu jsem se smál, teď to bude horší. Tenhle seriál má k feminismu daleko. Hrdinky jsou silné ženy a na tom už dnes není snad nic divného. Druhá strana mince je, že to fakt nebude pro většinu chlapů. Rozumím, že se zde řeší vztahy a dají se aplikovat v celém světě, mě jde o styl. Čtyři hlavní hrdinky, pokud nejsou karikatury, tak rozhodně typy, které se příliš nezmění, nejsou ani úžasně krásné, o to méně sympatické (Samantha je pro mě příklad amatérské prostitutky, rakovina v poslední řadě je scénáristická bezradnost, Charlotte, věčně přihlouplá naivka, která pak jde klidně do trojky, Miranda, povětšinou chladná právnička -jejíž příběh byl ale nakonec nejvíce skutečný- no a nakonec Carrie s tunou chlapů, které opouští tu z praštěného, tu vážnějšího důvodu a skončí s panem Božským, přitom se od něj chtěla tak moc odpoutat, čímž půl seriálu jaksi ztrácí smysl.) A pokud nejste metrosexuál, nadšení nad teplými večírky, šatičkami a botičkami vás zcela míjí. Dalo by se to snést líp, pokud by byly nosné příběhy, což pro mě většinou ne. Pohyboval jsem se ponejvíce někde uprostřed, několika epizodám bych dal i 70%. Nad těmi neskutečnými větami, například PŘÍTELKYNĚ MI RADILA, CO MÁM NOSIT A JE ZE MĚ LEPŠÍ ČLOVĚK se totiž opravdu nezajíkám blahem. Je mí líto, ale pokud chcete něco o vzazích, potažmo sexu a New Yorku, berte vždy radši Woodyho Alllena. Sbohem. (22.02.2010)

Tak teď opravdu nevím jak tenhle seriál definovat. Asi jako feministicko ejakulační sitcom využívající eroticko expanzivních prvků za účelem dosažení emocionálně apatických stavů leckdy končících až mírnou nepochopeností děje. Ufff. Jde tu vlastně o spoustu věcí, o spoustu činitelů jež mají ten a jeden samý důvod, podtext či podmět. Sex! Na jednu stranu oceňuji otevřenost a spontánnost děje, na druhou zas nechápu některé pochody v mysli hlavních hrdinek, kdy oplakávají rozbitou botku nebo se hádají u výlohy kabelek. Leckterá moudra mají hodně do sebe a stojí za úvahu, jiná zas nedojdou k jednoznačnému uplatnění. Na sitcom je to leckdy málo vtipné, takže spíš jde o filozoficko-konverzační komedie. Opravdu nevím jaké hodnocení zvolit, neb za jeden díl bych vpálil plný počet, jiný by sotva obstál s jednou hvězdičkou. Takže to řeknu asi takhle: "Sou věci v životě lidském, ke kterým vede jednoznačně vytyčená cesta, ale pak jsou taky věci v životě lidském kde tu cestu musíme teprve hledat." A právě o tom hledání (asi patrně, doufám) je tenhle seriál. Mamamíja, co to zas kecám. (10.08.2004)