Indické nokturno

Tento film plyne líně jako Ganga a žádné překvapivé zvraty v něm rozhodně nečekejte. Putování Indií, které vyráží dech, chudobou, luxusem, nádhernou krajinou, potkávání dalších cestujících se svými osudy. A možná hlavní hrdina při hledání jedné osoby najde sám sebe. Pokud se zadíváte hluboko do jeho hnědých očí, pochopíte, že tím projít prostě musel. (05.09.2014)

Jímavě smutný, citlivý film zpředmětňující jalovou svůdnost unikání a ztrácení se před vlastní odpovědností za svůj narativ a svou plnohodnotnou roli, o nezralé fascinaci z dálky, na prahu dveří, v bezpečném lůnu ještě nerozlišených možností, o rozpolcující neochotě onen práh přestoupit, zkonkrétnit svůj příběh a převzít odpovědnost za jeho rozvíjení, třebaže opak nutně znamená, že dveře se zavřou a nestane se vůbec nic. *~ (22.06.2020)

Snímek, který mě mile překvapil svou originalitou, ale také zároveň skoro unudil k smrti. Divák u tohoto snímku musí mít podle mého názoru velmi silnou vůli nepřepnout a nebo odejít z kina. Velmi se mi líbilo ztvárnění indického prostředí a způsobu života, ale některé podle mého zbytečně dlouhé pasáže byli na mě opravdu moc..Musím se přiznat, že mě velmi lákalo odejít z kina, ale cca v posledních 40 ti minutách mě film opravdu zaujal, jelikož se blížil k velmi zajímavému konci. Nejdůraznějším a nejdůležitějším prvkem tohoto snímku je ale podle mě velmi silná a výrazná hudba. (23.11.2009)

Putování živoucí Indií (v protikladu k Indii turistické; ne náhodou je film uvozen hádkou hlavního hrdiny s taxikářem o tom, kam ho má odvézt) a pátrání... po kom vlastně? V posledku každá opravdu důležitá cesta prozradí nejvíce o osobě, jež tuto cestu koná, a cesta podniknutá v Nocturne indien v není výjimkou. Klíčové zjištění, k němuž hledající Rossignol postupně dospívá, zní, že "Já je někdo jiný", přičemž přijetí, či nepřijetí tohoto snímku u toho kterého diváka by pak bylo možné odvodit snad i od toho, nakolik tato královsky paradoxní teze tímto konkrétním divákem otřásla - či nakolik ji byl schopen vůbec identifikovat a přijmout ji nejen za zastřešující motiv (znovu a znovu jmenovaný F. Pessoa. proslavený vytvářením stále nových a nových autorských identit; na Západě vzdělávaný lékař, který dle svých vlastních slov může jakožto kardiolog a ateista v indické společnosti působit jako cizorodý prvek; inkognito Žida přeživšího holocaust cestujícího s Rossignolem ve vlaku a kontrast jeho avízovaného a skutečného cíle cesty do Madrasu; teosofická společnost; věštba z autobusové čekárny), ale i za vůdčí princip výstavby díla (vzato do důsledků film ani nemohl skončit jinak, než že SPOILER hledající splynul s hledaným, čímž každé ze setkání, jimž si Rossignol prošel, přestalo být dílčí událostí, stopou vršenou na stopy v honbě za Xavierem, ale nabylo zvláštní jedinečnosti, stálo se událostí-vlastním vesmírem SPOILER), se všemi rozpornostmi (v logice západního myšlení) z toho plynoucími. Každopádně, tahle nějak to vypadá, když na vás skrze obrazovku dýchne exotika (a ne pouze na rovině vjemů, ale i myšlení!). 80 % (28.08.2023)

Oduševnělý film plný jímavé krásy a příjemně posmutnělé atmosféry. Indie v něm hraje stejně důležitou roli, jako samotný představitel hlavní role, vynikající Jean-Hugues Anglade. Jeho podivné putování za něčím, co připomíná hledání jehly v kupce sena, má v sobě neokázalou působivost a myšlenkovou hloubku. Koho nebo co vlastně hledá a zda to nakonec najde, není důležité. Nevšední podívaná pro citlivé a přemýšlivé diváky, kterým tento film může připravit nečekaně intenzivní a procítěný zážitek. (27.01.2015)