Reklama

Reklama

Barvy moci

  • Francie Primary Colors (více)
Trailer

Obsahy(1)

Když se v roce 1996 objevila na americkém trhu kniha Barvy moci (u nás vyšla ještě v témže roce), popisující fiktivní prezidentskou kampaň, vzbudila značnou pozornost. Jednak proto, že nebyla podepsána (teprve později se z anonymního autora vyklubal novinář a tehdy reportér Newsweeku Joe Klein), ale především proto, že s nezvyklou otevřeností popisovala zákulisí volebního boje, včetně soukromí jeho protagonistů a nejrůznějších méně čistých až špinavých volebních triků, jež velmi nápadně připomínalo první volební kampaň budoucího prezidenta Clintona z roku 1992. Zanedlouho vznikla filmová verze knížky, již natočil známý režisér Mike Nichols (mj. tvůrce průlomového Absolventa) podle scénáře své někdejší jevištní partnerky Elaine Mayové. Filmová verze se poměrně věrně drží předlohy, vyprávěné pohledem idealistického „politického konzultanta" Harveyho Burtona (Adrian Lester, známý u nás především z britského kriminálního seriálu Podfukáři), jenž začne pracovat jako koordinátor pro jižanského guvernéra Jacka Stantona. A právě obsazení charismatického politika a jeho manželky dvojicí John Travolta a Emma Thompsonová ještě víc akcentovalo podobnost s manžely Clintonovými. I v dalších rolích se objevují známí herci, svými výkony vynikají zejména Kathy Batesová (energická lesbička a rodinná přítelkyně Libby Holdenová) a Larry Hagman (náhradní protikandidát Fred Picker). Nichols natočil kousavou politickou satiru, která se bizarní shodou okolností dostala v USA do kin právě v době, kdy vrcholila známá prezidentova aféra s Monicou Lewinskou. I bez tohoto načasování se však jedná o pozoruhodné dílo, jehož platnost je v každém případě nadčasová. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (44)

Zabriskie 

všechny recenze uživatele

Prostřednictvím tohoto filmu nahlížíme do zákulisí politických bojů o post prezidenta spojených států a to nejen prostřednictvím kandidáta do tohoto úřadu, ale i za pomoci celého týmu jeho spolupracovníků a získáváme tak ucelený pohled na náročnou práci, jejíž výsledek je velmi nejistý. I když jsou Barvy moci jistě zajímavější pro americké publikum, kterému je problematika filmu bližší a já nejsem zádný fanoušek politiky, i tak se mi film navzdory značné délce líbil. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Mike Nichols se nebojí ukázat tu odvrácenou tvář politiky a pro znázornění tloušťky oné vrstvy špíny si vybral rovnou souboj o křeslo nejvyšší – prezidentské. Barvy moci nejsou zbytečně vtipné, spíš víc ukecané a zalidněné pestrou plejádou nepříliš známých tváří. Krom Travolty zde září Emma Thompson a Kathy Bates. Z těch dobrých herců malých rolí nejspíš zaregistrujete „tu holku z Pohotovosti“, „toho chlápka z CSI: Las Vegas“ a „Džejára“. Pochopitelně nemůžu opomenout kouzelnou kreaci Billyho Boba Thortona. Herce si Nichols prostě vybrat umí, téma rovněž a i přes místy patetické sklony se jedná o příjemný film, vykládající na stůl karty nepříjemných skutečností. 75% P.S: Pokud vás téma amerických voleb skutečně zajímá, doporučuji velmi působivý dokument Street Fight (2005), který je asi desetkrát přímější než Barvy moci (čili jestli budete po Primary Colors z čachrů kolem voleb rozčarování, po Street Fight upadnete do stavu těžké deprese). ()

Reklama

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Kdo chce kam, pomozme mu tam ... Ale proč se v tomhle směru angažovat ? Co když za to nestojí žádný z kandidátů ? Co když ve skutečnosti všechny ideály už dávno pohltila cesta k moci ? ... Taková malá milá satira, trochu plachá a nesmělá - jakoby uvažovala, co si ještě může dovolit. P.S.: Přesvědčivější obrázek předvolebního boje mně před nějakým časem ukázal "Kandidát" z roku 1972 s Robertem Redfordem v hlavní roli - ale ten si až tak nehraje na komedii. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Docela hutný výlet mezi hýbatele americkou politikou jisté doby. Blíží se volby prezidenta země a tak se začínají vytahovat různí „kostlivci ze skříní“, sbírají se hanebnosti na konkurenční kandidáty a vyvolávají se skandály. Poradci jsou vybíráni podle příslušnosti k menšinám, aby svým vlivem zajistili hlasy. Veškerá politika je o strategii, taktice a o žaludcích účastníků. Jakože Johna Travoltu moc nemusím, v roli pana „jak chutná moc“ je velmi uvěřitelný. ()

Nerajohn 

všechny recenze uživatele

Ke snímku jsem zpočátku přistupoval s obavami, ale nakonec jsem byl mírně příjemně překvapen. Pravda, možná by filmu slušela kratší stopáž a lepší rozjezd, každopádně prostřední část je velmi slušná. Na druhou stranu, nám, Čechům, můžou připadat souboje mezi kandidáty na prezidenta mezi demokraty trošku cizí, když u nás se prezident jmenuje tak, jak se jmenuje. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (7)

  • Když se v roce 1996 na trhu objevila kniha „Barvy moci“, který je předlohou filmu, vzbudila značnou pozornost také proto, že nebyla podepsána. Až později se z anonymního autora vyklubal novinář Joe Klein. (Olík)
  • Billovi Clintonovi sa film páčil natoľko, že pozval Johna Travoltu na svoju párty pod podmienkou, že musí prísť ako guvernér Jack Stanton. Travolta to odmietol. (m.a.t.o.)

Reklama

Reklama