Chobotnice

Nebudu psát komentáře ke každé sérii, viděl jsem čtyři a bez Placida nemám na další chuť, byť nebudu zapírat že Patricia Millardet je pro mě dost silný magnet. První série má opravdu vynikající scénář, v dalších slábnoucí kvalitu vynahrazuje Morriconeho hudba. Čtyři hvězdy dávám trochu i z nostalgie, protože při premiéře jsem to hltal. Většinou to nikde není moc uvedeno, ale seriál má především hodnotu jako průlomový, velmi volně inspirovaný osudy soudce Borsalina. Tohle si v Itálii do té doby nikdo nedovolil a rozkrývání praktik mafie bylo bleskem z čistého nebe. Seriál má doslova příšerně tísnivou atmosféru a magického hlavního hrdinu, kterému je později úžasným soupeřem fantastický Remo Girone, vše je korunováno skvělým českým dabingem. Jsem rád, že jsem se na to po letech podíval. (01.08.2017)

Fouknul jsem si do přehrávače již klasický seriál a je třeba přiznat, že na TV seriál má toto dílko stále vysokou úroveň. Ze začátku prvního dílu je znát pohoda, slunce a moře...idylka však brzy končí a dál pokračuje už jen rozkrývání lumpáren všeho druhu s neskutečně slizkým advokátem Terrasinim (François Périer) a pokračující beznaděj z toho, že se s mafií veze skoro celá Sicílie... po letech jsem si to zase užil. (29.07.2012)

Skvělý rozjezd, který charakterizuje nezapomenutelný - naštěstí neberlusconiovský - italský seriál, jej přiřazuje především v jeho první řadě ke skvostům italského neorealismu (srv. např. opět Damianiho DEN SOVY). Zdá se ovšem, že zadání první řady a její divácký úspěch si vynutily prodlužovaná pokračování. Zprvu byla nesena původním záměrem, od zhruba čtvrté řady se ovšem syžet i scénář viditelně začínají drolit. Mnohé asi naznačil Placido, když se pro jistotu scénáristicky nechal zavraždit ve 24. díle CHOBOTNICE. Bez ohledu na to však v trvalé paměti zůstávají jak skvostné herecké výkony Michele Placida, Patricie Millardetové nebo Barbary de Rossi, tak hloubka a procítěnost popisů prostředí italské "nóbl" i "méně nóbl" společnosti včetně podsvětí. A cesta seriálu směrem k dnes již také historické akci italské justice MANIPULITE (Čisté ruce) dodatečně oslabuje mnoho z mých výhrad. A tak se loučím ve znamení znělky, která je víc než evergreen. Je totiž tento seriál sám. (01.03.2008)

I kdyby z žádného důvodu, z čisté nostalgie musím Chobotnici udělit nejvyšší hodnocení. Jako malý kluk ve školce jsem byl jedině Cattani, nikdo jiný neměl nárok. Po letech, kdy jsem kompletně celý děj zapomněl, jsem Chobotnici opět zhlédnul a zub času na ní nezanechal stopy. Nadčasové dílo o marném boji s mafií a poukazující na fakt, že postavit se jí může jedině člověk bez rodiny, kterému nezáleží na životech ostatních ani jeho vlastním. (05.01.2009)

První seznámení s komisařem Cattanim, který přijíždí na Sicílii plný sil a odhodlání. Hned z počátku se mu daří a snad i věří, že se mu může podařit uspět v boji s italskou mafií. Bohužel se mýlí. Karta se totiž záhy obrátí a podsvětí Cattaniho tvrdě srazí na kolena. Co je dobré je perfekní vykreslení psychologie hlavního hrdiny a velmi propracované dialogy. Skvělé jsou i záporné charaktery mafiánských bosů v čele s advokátem Terazinim nebo Laudeem. (28.02.2011)