VOD (2)
Obsahy(1)
Elizabeth Taylor a Richard Burton jsou ideální představitelé zlovolných manželů Marthy a George v prvním filmu režiséra Mika Nicholse podle nezapomenutelné předlohy Edwarda Albeeho: Kdo se bojí Virginie Woolfové? (Magic Box)
Videa (1)
Recenze (318)
Míša Nicholsovic je génius, o čemž mě přesvědčil už v Absolventovi. Tenhle těžký film má kvantum zbraní, které svou palebnou silou hravě uspokojí požadavky i toho nejnáročnějšího diváka. To zásadní plus však spočívá v kadenci, která se nezadrhává až do závěrečných titulků. Další velmi silnou zbraní je bezesporu geniální scénář, který zvedá Virginii Woolfovou až na samý vrcholek těch nejlepších scenáristických prací. Sálá z ní život takový, jaký bohužel je. Eliz Taylor a můj velký oblíbenec Richard Burton jsou herci obrovského formátu a zde skutečně excelují, tudíž nominace jsou pochopitelné. Druhé duo rovněž bez chyby. Občas si při projekci nějakého emotivně strhujícího filmu jistě každý z nás řekne: "Vždyť je to jen film" V tomto případě to však není pravda, neboť dalšími silnými zbraněmi jsou realita a autentičnost, díky které je divákovi naservírováno takové množství životních sraček, až z toho skoro mrazí. Inteligentní a emotivní film, který v divákovi rozhodně něco zanechá. 80% ()
Parádní představení pro dva páry skvělých herců, ve kterém manželský konflikt přeroste ve válku, pro podpásové rány se nechodí daleko a z hostů se stanou rukojmí, aby se nakonec ukázalo, že je to všechno daleko složitější, než se zdálo. Ženská polovina obsazení byla odměněna Oscarem, ale pánové určitě nebyli horší. Mike Nichols to celé podal takovým způsobem, že nehrozí žádná nuda či jiná divadelní statičnost, přestože většinou sledujeme čtyři lidi v jednom pokoji. Když se přidá vynikající scénář, střih, kamera, hudba a zvuk, tak je to paráda. Český dabing je perfektní, jen mi připadá podivné, že Jirásková říká Adamírovi „Jiří“ (i když to zrovna docela vychází), zatímco Cupák oslovuje Procházkovou „Honey“. ()
Tenhle večer začal jako vtipná konverzačka plná duchaplných jízlivostí, jenže pak se začaly otevírat staré rány a sypat do nich sůl... Brrr! Kdybych měl sestavit žebříček filmových běsů, Draculovi, Frankensteinovu monstru nebo Madonně by zbyly jen oči pro pláč. Protože s velkým náskokem by je předčila Liz Taylorová v roli Marthy. Richard Burton jako Jiří je taky pěkné kvítko, ale pro něj jsem měl jakési zvrácené pochopení. ;-) O ženách si většinou myslíme, že jsou to milé, křehké, bezstarostně švitořící bytosti. Ale ve skutečnosti je to jako v přírodě - samice má větší tendenci útočit, zvlášť když přijde o mláďata. 90 % ()
Známe filmy nepřístupné do 15 let, ba i filmy přístupné až s dovršením 18 let, existuje ale kategorie snímků, která by měla být nepřístupná široké skupině kandidátů manželství, jinak se nám podstatně rozšíří už tak zbytnělá skupina singles, a tím se opět sníží už tak nízká porodnost. Do téhle skupiny řadím i Kdo se bojí Virginie Woolfové, která představuje dokonalý protipól všech romantických komedií o partnerském soužití. Je to hořké drama o manželství, které tmelí už jen vzájemná nenávist a možnost toho druhého co nejrafinovaněji psychicky týrat a ponižovat. Scénář vychází ze stejnojmenné divadelní hry a Mike Nichols, jenž měl do té doby zkušenosti výhradně z Broadwaye, a šlo tedy o jeho filmový debut, se vlastně ani nesnaží předstírat, že natáčí víc než efektní divadlo. Po drtivou většinu stopáže si vystačí s jedinou dekorací a čtyřmi herci. Přesto, ačkoli je to prakticky neuvěřitelné, šlo díky astronomickému honoráři Taylorové a Richarda Burtona o nejnákladnější hollywoodský projekt roku 1966. Sázka na skandály opředený manželský pár se nicméně vyplatila - zvědaví diváci se dohadovali, jak moc se filmová fikce podobá skutečnému manželskému soužití Burtona a Taylorové - navenek totiž leckdy působili jako ve filmu. Těch 5* možná patří víc autorovi předlohy Edwardu Albeemu, ale drama šlape jako hodinky a cynismem, zlobou a alkoholem nasáklá atmosféra funguje na výbornou. Oba hlavní aktéři navíc předvádí mistrovské herectví. Celkový dojem: 95 %. ()
Těm, kteří hlásali, že Elizabeth neumí hrát a je sotva něco víc než našlechtěná loutka, uštědřila Liz slušný kopanec. Richard Burton jí v tom pomáhá více než zdatně a člověka z toho všeho tísní ještě víc pomyšlení, kolik do svých rolí tihle dva dali ze svého reálného života. Segall a Dennisová jsou více než dobří, ale nemůžou nic dělat se skutečností, že tohle je srdcervoucí a duširvoucí koncert dua Taylorová-Burton. Šokující? Absurdní? Pokud je šokující a absurdní životní realita, tak nesporně. ()
Galerie (67)
Zajímavosti (21)
- Natáčelo se od 26. července do 13. prosince 1965. (Pavlínka9)
- Námětem filmu byla stejnojmenná divadelní hra z roku 1962 od Edwarda Albeeho. V Československu byla ale inscenace uváděna pod názvem "Kdopak by se Kafky bál?", protože dílo Virginie Woolfové tehdy nebylo příliš rozšířené. (Marla Singer)
- Elizabeth Taylor (Martha) přibrala skoro 15 kg jen proto, aby vypadala přesvědčivěji jako znuděná panička ve středním věku. (Morien)
Reklama