Páteční večer

Muž a žena ťtéměř po čtyřiceti letech se svou poetikou skutečně blíží Lelouchovi. Denisová je nebývale hravá a svou dvorní kameramankou Godardovou kouzlí. Mezi kouzelnické kousky patří i hudba, která sice není tak romanticky hravá, jako ta Laiova, ale dosahuje naléhavosti Ravela. Tohle je určitě jeden z nejněžnějších filmů Claire Denisové. (22.02.2020)

Na tenhle film asi musí být patřičná nálada, protože to nejdůležitější jsou pocity, které ti vyvolává především kamera s hudbou, protože dialogů je film prost a pokud jde o příběh, mě se to líbilo velmi. Dva osamocení lidé se nehledají až se najdou a dají si něco co běma chybí. Nádherně intimní příběh. (12.01.2017)

Neoobyčejné (nestandardní) situace vyžadují nestandardní řešení. Onou situací nebyl kolaps pařížské dopravy, ale proces stěhování. Ostatně francouzská literatura se jím podrobně zabývá (nemyslím jen román Le Déménagement od Georges Simenona, ale především stejnojmenný od Jean Cayrola). Dopravní zácpa je už jen roznětkou ke snění prostého děje dívky zavřené (izolované) na ulici v autě. Dívka v něm potkává "kouzelníka", který ji okouzlí (jak má v popisu práce) a prožije s ním "mentální" stěhování, které je od "tělesného" neoddělitelné. Takové věci se při stěhování stávají běžně. Po pátečním večeru ovšem přichází sobotní ráno, ale to známe z jiných románů. (19.02.2024)

Příběh romantického večera a noci s cizincem si dívka klidně mohla vysnít i celý od a až do zet, uvízlá v zácpě se všemi potřebnými ingrediencemi i podněty, a pořád to bude fungovat. Ale ať už je románek vysněný úplně, nebo jen z deseti dvaceti třiceti či padesáti procent, tak či onak je to příběh v extra čase na rozmyšlenou, v němž se zhmotňuje dívčina nejistota ohledně životního kroku, který právě podniká. Která žena by tohle neznala? *** Claire Denis umí svým postavám brát půdu pod nohama a dekonstruovat neopodstatněný pocit lidského bezpečí a patření, ať už se s ní ocitnete v Kamerunu (Čokoláda), v Nikaragui (Hvězdy v poledne), nebo v centru noční Paříže. (B12 s Tačísu.) *~ (02.09.2023)

S tímhle filmem jsem se nepotkal tolik, jako s pozdějšími pětatřiceti rumy. Tempo je obdobné, herci výborní. Atmosféra dopravní situace (smrtící kombinace pátek večer plus stávka) je z obrazovky přímo cítit. Zajímavým vyprávěcím prostředkem je nahrazení mnoha dialogů detailními záběry rukou. Přesto jsem to stále jen "z povzdálí sledoval". (08.11.2010)