Báječná léta pod psa

Skutečně hodně vyzrálý a podařený celovečerní debut Petra Nikolaeva, který adaptoval populární literární text Michala Viewegha do funkčního tragikomického tvaru a ještě více v něm akcentoval ono slovo populární. Ryze mainstreamový rastr místy až s rysy maloměšťáctví jde naproti akceptaci domácího publika a pokud tvůrce dovede tak jako Petr Nikolaev udržet své dílo nad hranicí pokleslého vkusu, nedá se proti němu v podstatě nic namítat. Patrná je snaha o co nejvěrnější převedení Vieweghovské poetiky, což se do značné míry i povedlo, trochu nevěrohodná je snad jen intelektuálská stylizace malého Kvída, v románové předloze vyznívá tato mnohem věrohodněji. Nikolaevův debut je velmi podařená laskavá komedie s náznaky snahy o vypořádání se s vlastní národní minulostí, normalizace je tu sice nahlížena i s jistou mírou komiky, což příliš nereflektuje historickou skutečnost, ale jako adaptace ryze autorského románu s autobiografickými rysy se takováto interpretace dá bez újmy na duševním zdraví akceptovat. A dokonce se nechat bavit výborným herectvím ústřední manželské dvojice a mnoha vydařenými momenty, o zvýšené koncentraci již dávno zlidovělých ,,hlášek" nemluvě... PS: Nevím, kde hledal Petr Nikolaev uměleckou inspiraci, ale výrazná podobnost jeho debutu s legendární jugoslávskou komedií Tito a já asi nebude náhodná...malí Kvído a Zoran jakoby si z oka vypadli... :-) (22.02.2011)

Kvido s těma svejma přemoudřelejma kecama je sympatickej asi jak rakovina. Naštěstí se děj točí hlavně okolo fotra (O. Vetchý). Film se mi celkem líbil, akorát asi tak posledních 20 minut, kdy Vetchýmu rupne v bedně a začne si vyrábět rakev, je taková křeč. Jinak ta soudružka z Jugoslávie měla pěkný kozy. (24.07.2010)

“Ak nám pán inžinier neveríte, tak vám kľudne podpíšem, že Gustáv Husák je starý kokot” :D Poslednú dobu mám “šťastie” na snímky, ktoré sa tematicky zameriavajú na obdobie “režimu”. No a presne tento je jedným z mála, ktorý je poňatý presne tak, ako sa mi to pozdáva. Odľahčený, nijak výnimočný, no aspoň podľa gusta .. (02.12.2021)

Prý „takoví jsme byli“, jak se zpívá v písničce. No já nevím, možná asociální Viewegh s celou jeho rodinou ano včetně všech těch rádoby disidentů. Pokud vím od reálných účastníků, tak ony se ty historky skutečně odehrály poněkud jinak a někdy i v jiných gardech. Hlavně je to zase celé černobílé - pitomý komunista, ztrpčující všem život, rádoby prostý človíček proti mašinérii, a po sametu v roce 1989 z komunisty převlékač kabátů - kolikrát jsme to viděli, až na to, že už se neřekne, že ti komunisté nalezli do Občanského fóra a posléze ODSky... Prostě taková inťošská pražská vize toho, jak jsme „takoví byli“, a většina republiky na to kouká s otevřenou pusou, protože zažili něco jiného. Ještě že Ježková ukáže malé kozy a že v tom hraje Šafránková. (18.01.2016)

Návrat do rokov minulých, hlavne tých socialistických, z ktorými sa Česi a aj niektorí Slováci asi ťažko vyrovnávajú, lebo majú potrebu stále o tom točiť filmy a na súčasnosť akosi zabúdajú. Obsadenie zaujímavé, celkom vtipné, miestami dosť tvrdé, snaha vykresliť nespravodlivosti socialistického režimu, celkom zaujímavý príbeh, ktorý však hlbšiu stopu vo mne nezanechal. (22.06.2012)