Memento

Když jsem tento snímek viděl v ranné dospělosti poprvé, tak jsem jej pochopil jen napůl, aniž bych to sám věděl. Po nedávném druhém shlédnutí jsem se na konci zmohl jen na tři slova, která tu radši nebudu zveřejňovat. Nadmíru oceňuji skvělý nápad pozpátku vyprávěného příběhu, který mi naprosto učaroval. (08.01.2008)

Tento naprosto originální thriller mi přinesl opravdu unikátní zážitek. Silnější mozkové cvičení si nepamatuju. Jeden z mála filmů, u něhož nemůže snad nikdo usnout. A ačkoli jsem z něj byl pořádně unavenej, jít spát bych po něm nemohl. On nutí přemýšlet i po skončení. A co nevidět si ho musím pustit znova. Bravurní. (29.07.2008)

Jsou filmy, u kterých je vnímání originality subjektivní - odráží se od znalostí diváka a jeho zkušenosti s filmovým médiem, Memento ale mezi takové filmy rozhodně nepatří. Námětem i zpracováním je Memento nefalšovaně originální. Nejde jen o prostý nápad, jak si pohrát s narací, jde také o to, že originální způsob vyprávění zde není samoúčelnou masturbací, ale plně slouží příběhu. Vznikají momenty, které by jinak vzniknout nemohly, divák je více vtažen do děje, film plně zaměstnává jeho mysl a hraje si s ním. Je to úžasné. Memento je nadšasové mistrovské dílo, které neztrácí nic ze svého kouzla ani opakovanou projekcí. 10/10 (11.08.2008)

Po dlouhé době se mi stalo, že naskočily závěrečné titulky a já jen dál seděl a zíral...a pak jsem si řekl - TO JE GENIÁLNÍ!!!! Ze začátku vám asi bude dělat problémy vyprávěcí technika, ale zážitek, který získáte, rozhodně stojí za tu chvíli zmatků... Představitelé hlavních rolí hrají špičkově, hudební podkres se do filmu výborně hodí a atmosféru jde charakterizovat jedním slovem - nejistota. Od začátku až do finále.... A ještě jeden osobní důvod pro nezapomenutelnost tohohle kousku (podívejte se na moje nejoblíbenější herečky;)) - při předávání MTV Movie Awards si Hilary Swank napsala jméno Christophera Nolana (kterému předávala cenu právě za Memento) na svoje krásné tělo ... a pak dostala roli v Insomnii:) (26.03.2003)

"Dobře, co teda teď dělám? ... Aha, honím tohohle chlápka ... Ne, on honí mě." Krátkodobá paměť je potvora a když ji člověk někde ztratí, tak to může být zábavné - stejně jako Leonatrův příběh. Kdo si ho chce opravdu užít, tak by si měl rozpumpovat mozkové závity, zavřít všechny spolubydlící do odhlučněného sklepa, vypnout telefon a nic o snímku nezjišťovat, protože by mohl zjistit, že to, co se stalo na začátku, když to skončilo, vypadá úplně jinak na konci, když to začalo. Možná to zní divně, ale mě to neskutečně baví a proto si již nějakou dobu tetuju na tělo indicie, abych se jednou v důchodu pobavil hrou na zapomnětlivého dědka a mrtvolu. (07.02.2017)