Režie:
František FilipKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Luboš FišerHrají:
Jiří Sovák, Josef Kemr, Jana Hlaváčová, Josef Vinklář, Jiří Schmitzer, Jiřina Bohdalová, Ilja Prachař, Josef Větrovec, Božena Böhmová, Mahulena Bočanová (více)Epizody(11)
-
Chudák dědeček (E01)
-
Kapr (E02)
-
Operace (E03)
-
Sokové (E04)
-
Zasloužilý všeumělec (E05)
-
Smírčí soudce (E06)
-
Romeo z autobusu (E07)
-
Režisér (E08)
-
Náhradník (E09)
-
Kapřín (E10)
-
Svatba (E11)
Obsahy(1)
Seriál komediálních příběhů F. Vlčka a V. P. Borovičky, který již od své premiéry v roce 1975 potěšil řadu diváků mnoha generací, čerpá svůj humor ze symbiózy člověka městského a člověka vesnického. Popularitu získal nejen pro své hvězdné obsazení, ale i pro základní tón, jímž je tolerance, lidská vzájemnost a porozumění. (Česká televize)
(více)Videa (14)
Recenze (593)
... asi protože jsem jiná generace. Tohle je pro mé rodiče, nebo možná ještě spíš pro prarodiče a to je nejspíš důvod proč ho hodnotím takto. Oni tomu humoru rozumí, já ne. I když něco vtipného se tam také najde, avšak jak tu zaznělo - spíše to beru tak, že to ''má být vtipné, ale není''. Pro mě dvě hvězdy, ale jsem schopný chápat i vyšší hodnocení. ()
Česká seriálová klasika postavena na principu toho, že zatímco pan Huml houby hledá, tak Bohouš Císař je sbírá.. Pánové Sovák a Kemr si role patřičně užívali, především rýpavý kontrolor na penzi ztělesňuje mou představu o důchodci, který vás v tramvaji decentním šťouchancem berlí pod žebro upozorní, že jste mu zasedli jeho oblíbené místo a jakmile se posunete vedle, obviní vás znovu, že sedíte na jeho oblíbeném místě číslo dvě.. ()
Když máš v chalupě orchestrion....To je jedna z nejkrásnějších českých melodií,které znám.Býval to nejoblíbenější seriál mého dědy a mě nikdy nějákým způsobem nevadil.Zrovna nedávno jsem viděla díl jak Bohuš Císař do jezera vhodil na vlasci připevněném na klacek kapra,kterého si přinesl s sebou v kabeli a dělal ,že ho chytil a začal křičet PANE DOMÁCÍ,PANE DOMÁCÍ :-D.Nebo díl kde se Bohdalce oba pánové dvoří a pan Sovák přitom spadne do vody ve vaně,která byla pod oknem...Kam se na takovou klasu hrabe Helena a Ordinace apod... ()
Naprosto dokonale herecky obsazená sonda, do ryze české záležitosti chalupaření. Aneb jak spokojený socialistický důchodce, který má našetřené poctivé peníze, si užívá zasloužilého důchodu. Výborná uvolněná atmosféra a nádherná herecká přirozenost staré, mladé, i té nejstarší herecké školy, která je jistě výsledkem improvizace této elity. Idylka, která je nostalgická nejen datem vzniku, ale také námětem. Já osobně si svůj důchod představuji už jen jako výraz, a rozhodně nepočítám s tím, že nebudu muset pracovat. Těžko říct, jestli je to dobře, či ne, každopádně je to nevyhnutelný fakt budoucnosti. Seriál, který mně opravdu hodně uklidňuje. ()
Do hrací skříně tohohle orchestriónu se podařilo zavřít celý zástup vynikajících herců, dokazujících, že není malých rolí, a že i v neveselé době se mohl natočit veselý seriál, napumpovaný hláškami a působící pohodově i dnes, po tolika letech. A ano, je to také obraz doby, ve které vznikl. Ale i tenkrát, v onom „...na věčné časy a nikdy jinak!“ se lidi chtěli pobavit a zasmát se blbůstkám z každodenního života, aby ho pak sami lépe snášeli, což nám tenhle seriál dopřál měrou vrchovatou. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (171)
- Čihákovi (Vladimír Menšík a Gabriela Vránová) bydleli v domě ve Višňové čp. 13 naproti „družstevnímu vejmínku“. Družstevní vejmínek byla ve skutečnosti fara. (M.B)
- Čas od času se některé záběry odehrávají před pomníkem s pěticípou hvězdou umístěným před kostelem. Jedná se o pomník vojákům Rudé armády s nápisem v azbuce: „Pro ty, kteří v naší paměti neumírají.“ Obsahuje šest jmen padlých ruských vojáků. V Centrální evidenci válečných hrobů je evidován pod číslem CZE-2120-02254. (sator)
- Když režisér František Filip dostal scénář Františka Vlčka a Václava Pavla Borovičky o příhodách Evžena Humla, který si na vesnici koupí chalupu i s nájemníkem, připadalo mu to jako levné spotřební zboží. „Do Chalupářů se mi tenkrát fakt nechtělo a troufám si tvrdit, že jsem se tehdy nemýlil, i když se za své pochyby dodatečně kaju,“ vzpomíná Filip po létech. (rakovnik)
Reklama