Chalupáři

Seriál mě silně připoměl mou týdení situaci s Filipem v Horoměřicích, kde jsme na chalupě jeho babičky s dědou trávily týden svých prázdnin, zatímco babička s dědou byli v lázních. Celá chalupa tedy byla na týden jenom naše. Z tohoto faktu jsem si vyvodil, že celý týden se bude nést ve znamení nepřetržitého šoustaní. Bohužel po této stránce se vše smrsklo jen na jednu trapnou situaci. První večer jsme se s Fildou jak dvě buzny šli projít po okolí. Hned na konci ulice seděla parta buranů. / poznávací znamení burana - puberťáka v celé ČR v té době : dlouhé nemyté vlasy - metalista a motorka zn.Jawa /, když jsme procházeli kolem nich, vstala jedna příšerná bytost říkající si holka a pravila "Ahoj Filipe" pak koukla na mě a řekla " Ahoj koláčku, tebe ještě neznám" a zavěsila se na nás. Samozřejmě jsem čekal bitku s buranama, jenže když jsem si onu zavěšenou dívčí tragédii prohlídnul pořádně udělalo se mě špatně. Ono jí bylo asi 19 let a kozy měla snad až na zem a pak promluvila a bylo mě jasný, že bůh dal všechno na její kozy a na mozek už nic nezbylo. Mrknul jsem na Filipa, stčil do ní a začali jsme se utíkat. Když jsme jako správný chalupáři doběhli do chalupy, mysleli jsme si, že jsme v bezpečí. Po chvíli však začal zvonit zvonek a sotva jsem otevřel vetřela se nám kozatá stvůra do obejváku. Filip seděl na gauči ona si před něj klekla a začala ho prosit ať s ní chodí, ježiši to bylo tak trapný, že když jsem viděl jak je Filipovi trapně a před nim klečící kozatice neustává ve svých prosbách, začal jsem se smát. Kozatice se na mě obrátila a řekla "Nežárli koláčku a nech nás o samotě" V salvě smíchu jsem se zmohl jen na "OK" a začal odcházet, v tom vystartoval Filip a začal prosebně " Nééé proboha nenechávej mě tady s ní samotnýho". Jenže já už byl úplně skolenej a tak jsem začal běžet pryč, ale Filip běžel za mnou a kozatý něštěstí zase za Filipem. Po třech minutách honění po chalupě, kdy já se smál, Filip křičel " Pavle, kurva počkej na mě" a kozatá ikona hrůzy řvala "Filipe, ja tě miluji , já s tebou chci chodit, tak se zastav", situace vygradovala odchodem kozatýho strašidla před naší chalupu, kde půl hodiny řvala na celou vesnici nechutné a velmi vulgární výrazy na naše hlavy. Dneska je tato událost už jen humorná vzpomínka, kterou mě vždycky připomene tenhle zábavný seriál s vynikajícím Jiřím Sovákem a kráskama tehdejší doby Hanou Maciuchovou a Gabrielou Vránovou. (10.09.2007)

"Co přivezli?" "Nic." "A co mají?" "Všechno." Možná je to k nevíře, ale dosud jsem z Chalupářů neviděl ani pět minut. Jen různých pár ukázek. První dva díly třeskutě zábavné, pak to pomalu jaksi vyprchalo. Je fajn vidět staré herce v mladších verzích a dnes už nežijící herce. Ale zase se mi potvrdilo, že co kolem mě všichni chválí a do nebe vynášejí, mě to zpravidla moc nezaujme. "Zásadně souhlasím proti." (26.09.2023)

Nejlepší český seriál , plný hereckých osobností , kterým vévodí nezapomenutelní Jiří Sovák a Josef Kemr , dva nerozluční sokové snad ve všem možném , nuceni trochu proti své vůli spolu ze začátku žít v jedné chalupě. A jak to tak bývá , stanou se z nich nakonec přátelé. Seriál je plný vtipných a komických situací a semeniště hlášek všeho druhu. Nemám co bych ještě více dodal k této seriálové perle! Seriál: 90% (16.03.2006)

Bezesporu nejlepší československý seriál všech dob. Z tohoto seriálu čiší ohromná pohoda, všimněte si, že je zde téměř pořád slunečné počasí. Pořád je zde skvělá nálada. A navíc si zde zahráli ti nejlepší herci: Sovák, Kemr, Bohdalová, Menšík, Vinklář, v malé roličce třeba Filipovský. Na dobovou propagandu kašlu. Je v minimální míře a nemůže uškodit. (31.08.2009)

Ženiální komediální seriál s velkou plejádou naší tehdejší herecké elity, kterou ani v současnosti nemá šanci nikdo a nic překonat! Je o krásném přátelství mezi Evženem a Bohušem, které jim závidí celá vesnice. Jeden druhého má rád a i když Evža občas vyletí, tak díky Bohušovi nemá šanci zůstat dlouho vážný. Každičká postava má svůj unikátní charakter, vše je o pohodě, humoru a ani přílišnou agitku, snad kromě "soudruhování", jsem nezaznamenala. Škoda, že se takové perly naší kinematografie pomalu dostávají do pozice filmů pro pamětníky a nic podobně hodnotného se netočí. (14.08.2014)