Věc

Pro mně jednoznačné zklamání a protože se nabízí srovnání s Carpenterovým remakem, vyhlašuji vítěze a tím je na body jednoznačně John Carpenter. V Hawksově černobílé klasice chybí všechno to, co činilo remake zajímavým. Žádný pocit stísněnosti a izolovanosti se nekoná, žádné paranoické pocity a nedůvěra ke kolegům, která přidávala na napětí, žádný hmatatelný strach z neznámého ohrožení. Klasik Howard Hawks měl široký žánrový rozptyl. Točil komedie, historické filmy westerny a v tomhle případě i sci-fi a všechny jeho filmy se vyznačují charakteristickým rukopisem - častými překrývanými dialogy. A přesně to se v devadesáti pěti procentech děje i v tomto filmu. Pořád se zde mluví a mluví a mluví a přestože dialogy jsou dobře napsané a děj působí živým dojmem, Hawks absolutně nebuduje žádné napětí, to se zde prostě vůbec nekoná. Pár slibně načatých zajímavých scén je udušeno hned v zárodku, nebo jsou vysloveně odfláklé (nalezení kosmocké lodi). I přes mojí velkou slabost ke starým scifárnám jsem se v tomhle případě nebavil a po zhlédnutí této klasiky jsem o to více ocenil její remake, do kterého Carpenter přimíchal všechny ingredience, které by takový film měl mít. Některé filmy holt hodně zestárly....... (17.10.2004)

Tak tohle první filmové zpracování Campbellovy povídky určitě zůstalo za očekáváním nejenom pána spisovatele, ale i lidí kteří znají mnohem známější „Carpenterův remake“. Oba filmy se však opravdu nedají moc srovnávat, protože jejich třicetiletý odstup výrazně dopomohl mladší verzi pořádně zapracovat na detailech díky nové technice a navíc Carpenter se víc držel předlohy, než tomu bylo zde. Ani film z roku 1951 však v mých očích nedopadl nikterak tragicky, přestože jsem zde postrádal pořádnou dávku napětí a atmosféra byla mnohdy hodně vlažná. Bylo však logické, že na tehdejší dobu neuvidíme žádnou exkluzivní potvoru, takže pokud se dokážeme povznést nad porovnáváním obou snímků alespoň trochu, budeme tento počin hodnotit jako průměrnou záležitost. (28.09.2011)

Podľa nižších hodnotení a neustálom porovnávaní s Carpenterovým remakom (čo je nespravodlivé, vznikol predsa neskôr), som sa obával ťažkej nudy spojenej s naivitou. Nuda to nebola a tá naivita akosi ide s dobou a vôbec neprekáža. Postavy riešia dilemu, čo s votrelcom a stretáva sa tu starý vedecký prístup s typickou americkou militantnosťou, ktorá víťazí. Neberiem to ako propagáciu, ale ako najrozumnejšie riešenie danej situácie v danom momente. Film mi ubehol ako voda. (05.06.2012)

Od The Thing From Another World jsem samozřejmě neočekával raději nic v porovnání s Carpenterovou geniální Věcí. Je to dobře, jelikož Carpenter si opravdu vzal jen příběhovou kostru na kterou nasadil upně nové tělo, takže jsem ani neměl ten pocit, že bych se díval na předlohu, ale spíš na uplně jiný, jen náhodně trochu podobný film. Atmosféra byla budována vcelku slušně, v době kdy byla objevována mimozemská loď byla už skoro na vrcholu, ale ten trend si neudržela a pomalu začala upadat. Ještě několik lepších pasáží se prostřídalo s dalšími nudnějšími a závěr už bohužel jen víceméně nudil. S maskami, které jsou samozřejmě odpovídající době problém v žádném případě nemám, černobílá se mi líbí, ale bohužel chybělo napětí a něco, co by dokázalo mou pozornost udržet ve střehu. Slabší tři nebo lepší dvě, to už je asi jedno. Fanouškům Carpentra však v rámci čistě studijním, mohu doporučit, ale na druhou stranu upozorňuji, že i když to neuvidí, mohou bezstarostně žít dál s remakem. (02.02.2010)

7/10 Nadpriemerné dobové sci-fi, ktoré bohužiaľ dopláca na malý rozpočet. Napríklad scéna objavenia vesmírnej lode vyzerá tak, že z ľadu trčí malý kúsok a ostatní sa postavia dookola do kruhu a povedia, že takáto je veľká! Takýmto spôsobom sa rieši väčšina fantastických vecí, ktoré sa odohrajú vo filme. Námet je ale každopádne pôvabný a najmä v úvode je medzi postavami skvelá chémia. Pravdaže dobový záverečný patetický prejav je skvelou čerešničkou na torte. (24.03.2020)