Kamera:
Russell HarlanHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Margaret Sheridan, Kenneth Tobey, Robert Cornthwaite, Douglas Spencer, James Young, Dewey Martin, Eduard Franz, James Arness, Edmund Breon, Ray McDonald (více)Obsahy(2)
Film, jemuž za námět posloužil román Johna W. Campbella, Jr. Tým vědců, podnikající výzkum v izolovaném táboře postaveném hluboko v Antarktidě objeví vesmírnou loď, uvězněnou v ledu. Blízko lodi leží zmrzlé tělo mimozemské bytosti. Všichni jsou přesvědčeni, že jde o objev tisíciletí a vezmou tělo do tábora, aby ho mohli prozkoumat. Mimozemšťan ale není mrtvý - je jen zmrzlý, a teplo ho přivede zpátky k životu, a v táboře začne náhle umírat jeden člen týmu po druhém... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (88)
Scéna s nalezením lodi byla zajímavá, ale krátká a snad i divná, sama věc byla spíš jen takový panák, něco mezi frankensteinovým monstrem a Torem Johnsonem. Výsledkem byla 8 stop vysoká hrouda neštěstí, která nebudila strach a respekt už vůbec ne. Postavy mluví o tom, že je to největší objev v historii, ale filmu se ten pocit velkoleposti na diváka příliš přenést nedaří. Když jsem si vzpomněl na Carpenterovu Věc, pomyslel jsem si "tak má vypadat správný remake!", on Carpenter vlastně vzal jen prostředí, jinak vytvořil něco úplně jiného, po všech stránkách lepšího. Ukecanost originálu by mi ani moc nevadila, škoda jen, že to je v podstatě to jediné, čím stará Věc výrazněji zaujme. ()
Podľa nižších hodnotení a neustálom porovnávaní s Carpenterovým remakom (čo je nespravodlivé, vznikol predsa neskôr), som sa obával ťažkej nudy spojenej s naivitou. Nuda to nebola a tá naivita akosi ide s dobou a vôbec neprekáža. Postavy riešia dilemu, čo s votrelcom a stretáva sa tu starý vedecký prístup s typickou americkou militantnosťou, ktorá víťazí. Neberiem to ako propagáciu, ale ako najrozumnejšie riešenie danej situácie v danom momente. Film mi ubehol ako voda. ()
V první řadě chci říct, že tohle není horor. Howard Hawks je klasickej dobrodružnej režisér, ale přímo se vyžívá v mluvení. a mluvení je tady opravdu hodně. A oproti mnohým jiným filmům zde herci mluví i zároveň, že to občas přechází v nesrozumitelnou anglickou směs, kterou nestihnete přečíst ani s anglickými titulky. S remakem je to nesrovnatelný, protože tady nejde o to, ukázat postupné změny osobností a stísněnou atmosféru, ale spíše odvyprávět Hawksův standardní lovestory. Tohle je průměrná kecačka, kde je tolik postav, že než se člověk v nich zorientuje, tak je konec filmu. A pořád mluví a někam lítají v přepravním letadle. A po hodince už to začíná být docela únavný, protože ty dialogy jsou jako ve skutečnost. Prostě většinou buď nikam nevedou, nebo naopak jsou až moc přímočarý. Každý tu mluví rozhodným ostrým hlasem a všichni berou málem jako samozřejmé, že k nám přiletěla návštěva z jiného světa. Podle mě se tenhle film dá brát jako první díl Carpenterova remaku, a to ta část z tábora Norů, kromě rozdílného konce. A přijde mi, že ten Carpenterův vlastně ani není remake, protože ani ta potvora není stejná, ani děj filmu není stejnej ani hrdinové nejsou stejní. je to prostě film o něčem jiným. Šablonovitost postav tady je ale dost výrazná. Hrdinný kapitán Korkorán, zloduch jakých bylo ve starých amerických filmech ažaž, plamenná kráskaa láska na obzoru. ()
Od The Thing From Another World jsem samozřejmě neočekával raději nic v porovnání s Carpenterovou geniální Věcí. Je to dobře, jelikož Carpenter si opravdu vzal jen příběhovou kostru na kterou nasadil upně nové tělo, takže jsem ani neměl ten pocit, že bych se díval na předlohu, ale spíš na uplně jiný, jen náhodně trochu podobný film. Atmosféra byla budována vcelku slušně, v době kdy byla objevována mimozemská loď byla už skoro na vrcholu, ale ten trend si neudržela a pomalu začala upadat. Ještě několik lepších pasáží se prostřídalo s dalšími nudnějšími a závěr už bohužel jen víceméně nudil. S maskami, které jsou samozřejmě odpovídající době problém v žádném případě nemám, černobílá se mi líbí, ale bohužel chybělo napětí a něco, co by dokázalo mou pozornost udržet ve střehu. Slabší tři nebo lepší dvě, to už je asi jedno. Fanouškům Carpentra však v rámci čistě studijním, mohu doporučit, ale na druhou stranu upozorňuji, že i když to neuvidí, mohou bezstarostně žít dál s remakem. ()
Carpenterova Věc NENÍ REMAKE tohodle filmu (jak tu většina komentujících píše)! Jde o další a mnohem věrnější adaptaci vynikající Campbellovy povídky z roku 1938. První filmový zpracování není na padesátkový sci-fi špatný, ale selhává jako adaptace. Z mimozemšťana totiž udělali poměrně neškodnou kytku, která akorát vysává krev, a jejíž semínka si pacifistickej vědátor začal pěstovat (emzáky zalívejte krví). Žádný přebírání podoby jinejch živočichů, žádná paranoia, nic. O hororový atmosféře si tenhle film může nechat jen zdát. Roli tu určitě sehrál rozpočet a technický možnosti tehdejší doby, ale vážně to něšlo natočit věrnější předloze s proměnami mimo záběr? ()
Galerie (63)
Zajímavosti (26)
- Povídku Johna Campbella „Who Goes There?“ vyhlásilo sdružení Science Fiction Writers of America za nejlepší dlouhou povídku napsanou do roku 1965. Sám autor k filmovému zpracování řekl: „Příběh hodně změnili, ale i tak vznikl úspěšný film.“ (Locksley)
- Herec James Arness si stěžoval, že jeho kostým vypadá jako obří mrkev. (HOMOerectus)
- Celý film se odehrává během dvou dnů – od 2. listopadu do 3. listopadu 1950. (Marek06)
Reklama