Machři a šprti

Výborný seriál! Pořádně se rozjede až po zhruba 5 dílech...Člověk pochopí jednání a chaktery postav a pak si pouští jeden díl za druhým. Některé postavy jsou naprosto úžasné. Hlavně Ken, Bill a otec Wier. Obrovská škoda, že tento seriál skončil po pouhých 18 dílech. Když si člověk uvědomí jaké sračky mají natočeno 5 i více sérií...Ale co se dá dělat. Seriál nakopnul kariéru řadě skvělým hercům (Rogen, Segel, Franco...) (24.11.2010)

Obdivuji své pevné nervy, které vydržely, až do konce devátého dílu. Marně jsem čekal, kdy se konečně děj rozjede, jak bylo všude avizováno. Bohužel prakticky neděj se nehnul z místa a když se objevila hutná dramatická scéna tak ji tvůrci zazdili následným nasazením otravných šprtů. Ano, hlavním kámen úrazu je druhá skupinka hlavních postav. Šprti jsou natolik nesympatičtí, že stačí aby vešli na scénu a už skřípete zubama. Oproti tomu je skupinka "Freaks" to pravé ořechové. Sympatické charaktery, kterým budete fandit od začátku a především jejich přirozenost s kterou pronášejí brilantní dialogy by jim mohl závidět kdejaký ostřílený veterán. V případě Machrů výborný casting, ještě lepší soundtrack (!!!), jen škoda, že nemám takovou trpělivost, ale další Samovo kňourání by mé nervové ústrojí nejspíše neustálo. Oblíbené postavy: Daniel, Ken, Lindsay a božská děv(!)a Kim. (25.10.2011)

Nostalgické ohlédnutí za dětstvím a dospíváním na začátku 80. let. Sice se to odehrává v USA, ale protože jsem konec dětství a začátek dospívání prožil v úplně stejné době (i když samozřejmě v jiném systému), mohu porovnávat. Mé vzpomínky + pocity, které přináší seriál, jsou vzájemně ve velmi dobrém souznění. Normální mládež měla tenkrát zhruba stejné starosti - tady i tam - a rock 'n' roll vládl našemu světu. Výborným tahem je zaměření na dvě skupiny školáků, jejichž osudy se navzájem prolínají: starších, už téměř dospělých Machrů, a mladších, ještě skoro dětských Šprtů. Velice příjemné, úsměvné pokoukání, sympatické, výrazné postavy, a v každém díle jeden dva skvělé songy z americké rockové klasiky 70. a 80. let (Styx, Lynyrd Skynyrd, Van Halen, Alice Cooper a další). ... Vzhledem k mé slabosti pro daná témata i dobu, mi nakonec ani mírná kvalitativní nevyrovnanost jednotlivých epizod nezabrání v udělení maxima. A co teprv když to člověk konfrontuje s jinými teenagerskými seriály... Možná to byla právě doba, v níž se Freaks & Geeks odehrávají, která tvůrcům dovolila dát prostor spíš lidskosti a dobrému vkusu, než zrůdně blábolivé politické korektnosti. (18.03.2007)

Seriál mého srdce... Trochu se mi ho chce přirovnat k zážitku z Almost Famous, ale Freaks and Geeks jdou svou délkou ještě o něco dál a zažírají se pod kůži, do masa. Na "vině" je hlavně opravdu skvělá práce tvůrců, kteří každý díl scénáristicky vymazlily, vybavily dokonalým (a na seriál tohoto ražení honosně drahým) soundtrackem - The Who, Deep Purple, Cream, Grateful Death, Rush, ... - a hlavně - neuvěřitelně obsadily. Právě za casting obdržel seriál Emmy. Zamiloval jsem si všechny charaktery - mimoňské Geeky, v čele s "pizizubým Billem" Martina Starra, beze zbytku všechny Freaky - frajírkovského rebela bez příčiny Daniela, ultra cynického Kena, dobráckého Nicka (s tváří Marshalla z How I met your mother) i poněkud nestabilní, ale v jádru křehkou Kim. I tak pro mě ale srdcem seriálu zůstává Lindsay, Lindsay ve své neodolatelné ošoupané zelené armádní bundě, záplavou hnědých vlasů a tváří a povahou ztělesňující mou vysněnou dívku, kterou jsem nikdy nepotkal (už jo)... Konec posledního, osmnáctého dílu jsem vnitřně obrečel, protože jakkoliv je strašné, že už se na McKinley High nikdy nepodívám, je díl Discos and Dragons ze všech vůbec nejlepší a uzavírá celou sérii velkolepým stylem. 100% (19.09.2007)

Super seriál z americké střední (popravdě mě se líbí skoro všechny filmy o americké highschool :D). Boží je jak skupinka šprtů s jejich fórky z Hvězdných válek a televizních pořadů a s jejich nebetyčnou nesmělostí, tak skupinka machrů s jejich školními a partnerskými problémy, kouřením, Johnem Bonhamem z Led Zeppelin a „Disko je hnus!“ Fakt povedený seriál, který jsem sledoval celkem náhodně někdy na gymplu. (07.01.2006)