Zrození

Ujeté. Námět filmu zvrácený. Kromě fenomenální a hvězdné Nicole, mě u sledování nedrželo téměř nic a jen jí patří mé hvězdy. Nebýt tam ona, něco podobného bych si nepustila, i když drama to teda je. Jsem si jistá, že to procentuální hodnocení má film jen díky ní. Jinak nevím, no. Být na místě matky, řeším tohle okamžitě cestou policie. Závěr filmu ale stojí zato. Velmi mocných několik posledních chvil, to bez debat. (07.11.2016)

Nicole Kidman, která se právě hodlá podruhé vdát, náhle vstoupí do cesty desetiletý chlapec, který tvrdí, že je její dávno zesnulý manžel. Kontroverzní snímek natočil Jonathan Glazer a pracoval s výbornou Nicole Kidman a Cameronem Brightem, ale scénář je naprosto nedotažený až zmatený, a vůbec neví, co chce. A rozuzlení je takovým zklamáním, že se to nedá popsat. K pozitivům bych ještě připočetl působivou hudbu, ale jinak to nestojí za nic. (17.01.2009)

Hodně nevyvážený a hodně zvláštní film. Tak trochu mi to připomínalo Kubricka, ale takového nějakého nedotaženého. Hudba je zajímavá a inovační, ale bohužel nevhodná a s obrazem špatně komunikující. Příběh silný a zajímavý, se silnou pointou, která je však chaoticky podána, takže vyšumí do ztracena... Nicole Kidman a Cameron Bright však naštěstí nejsou polovičatí a vydávají ze sebe všechno, takže se je stále na co koukat a film nezačne nudit. Přesto jde o průměrný snímek bez výraznějšího sdělení, který si pohrává se zajímavou pointou, kterou však nedokázal věrohodně podat. [prosinec 2005] (12.12.2005)

Nemůžu říct, že se mi to nelíbilo, ale bylo to zvláštní. Film mi dost zkazil dvouminutový záběr na Nicol zírající na film v kině. Měl jsem co dělat, abych neusnul. Mírně pokulhává i scénář, už dřív se přece mohlo předejít nedorozumění, kdyby scénárista do chlapcovy role připsal, aby všechno vyklopil. Dlouho jsem na to čekal a málem jsem zapomněl, o co vůbec jde. Tady je hodnocení rozporuplné, takže za tři. (29.01.2011)

Scénář na filmovou povídku, roztažený na plnou stopáž. Dominantním rysem filmu je jeho pomalost. Takřka nepřetržitě hraje hudba. Střídají se dlouhé záběry. Postavy většinou mlčí, dialogy jsou velestručné. --- Divák je diskrétně ponechán v zamyšlení. Nad čím? Nad otázkou, zdali je desetiletý chlapec opravdu převtělením muže zemřelého před deseti lety. Tvůrci, hlavní postavy příběhu a snad i někteří diváci jsou schopni nad tím dobrou hodinu němě žasnout a snít. --- Méně lehkověrný divák netrpělivě očekává nějaké rozuzlení. A to opravdu přijde. Je překvapivé a velmi dobré. Namísto infantilnosti nabízí skutečné lidské drama lásky, nevěry a letité nenávisti. Jenže scénáristovi takový námět zřejmě připadal nezajímavý, využil jej jen tolik, aby se zápletka nějak vyřešila, a závěr filmu se opět odehrává v zasněné popletenosti. --- Mám z toho pocit asi takový, jako by mi někdo říkal: „Šachy, to nic není, ale když se nad tím pořádně, fakt pořádně zamyslíš, tak uznáš že Člověče nezlob se - to je hra králů!“ --- Obrázky a hudba jsou pěkné. Zaujal mě pokus napodobit Mahlerovu Druhou symfonii „Zmrtvýchvstání“, aniž by byl Mahler citován. (18.08.2010)