Režie:
Leander HaußmannKamera:
Peter Joachim KrauseHudba:
Stephen KeuschHrají:
Alexander Scheer, Alexander Beyer, Robert Stadlober, Teresa Weißbach, Katharina Thalbach, Detlev Buck, Henry Hübchen, Annika Kuhl, Leander Haußmann (více)Obsahy(1)
Partička děcek vyrůstá na kratší, zato té horší, straně Sluneční aleje (Sonnenallee) v Berlíně; v těsném sousedství jednoho z mála přechodů mezi Východem a Západem pro německé obyvatele. Příhody těchto dětí, jejich rodin, jejich přátel ze "Západního Německa" a známých, kteří přijíždějí na návštěvu, a jednotek ostrahy východoněmecké hranice, to vše ilustruje absurditu všedního dne ve Sluneční aleji a skrze ni vlastně v celém někdejším Východním Německu. (Fary)
(více)Recenze (47)
Film je svieži, vtipný a tragický, plný živého herectva, šikovného scenára a vtipných a výrečných dialógov. Je to príbeh o dospievaní v znepokojujúcom prostredí, ktoré nie je prinajmenšom svetom príležitostí. Túžba po niečom tak prirodzenom, že je to o jedinej veci, pre ktorú žijete (či už je to nový rockový album, dievča, do ktorého ste sa zamilovali, alebo niečo iné), vzostup idealizmu proti kultúre, strate nevinnosti. 7/10 ()
Kterej vylízanec tomu nadal Eastie Boys? A že to tady ani nejde najít pod originálním jménem? WTF? Film jsem si relativně užil, ale taky jsem ho místy moc nepobíral... stejně jako u Herr Lehmanna tady postavy často mezi sebou hrozně melou jeden přes druhýho pátý přes devátý a mně to prostě vadí, nemám to rád. K pozitivním stránkám se tu už vyjádřilo dost lidí a těm patří ty 3 hvězdy, třeba mi to příště docvakne líp a na čtyři... ()
Moc nechápu srovnání s Pelíšky. Ty popisují jakstaks idylickou dobu pražského jara a na konci přechází do totální okupační deprese. Sonnenallee je komedie, byť občas nahořklá, která ukazuje každodennost sedmdesátek v Berlíně. Sranda to ale asi moc nebyla. Rozhodně je to ale lepší než Good Bye, Lenin. Už jen ten konec, který je v Německu zakončen poměrně positivně, což s českou "verzí" má jen pramálo společného. ()
Po všech stránkách mnohem méně promakané, než Pelíšky, mnohem civilnější, ale také pravdivější, TAKHLE to v řadě ohledů opravdu bylo. Pár scének je opravdu excelentních (přednáška vietnamské mladé soudružky o imperialismu, velkej mejdan, návštěva z Drážďan u tří ZÁPADNÍCH televizních programů). Ve druhé polovině si bohužel snímek začne klást nevímjaké cíle, rozebíhá se do řady fádních námětů ("nečekaná" kolaborace kamaráda se Stasi) a to ho zabíjí, protože na větší než komorní rozsah není plánován ani dovybaven (co ten trapný pokus o muzikál? A proč tu "sexy" scénu přesně ve stylu východních milostných scének odsud podsud?). Těsně nad průměrem pro mne tenhle sympatický pokus udržuje všudypřítomný etický apel. A je třeba hodně ocenit, že se v celém průběhu snaží vyhnout nabízejícím se klišé, které by realitu přetavily do humorné nadsázky říznuté crazy scénkami, protože ten komunismus byla přece hlavně sranda (Skutečně?!). Tak, jak to mohou vidět v Pelíškách ti později narození. ()
Svým hodnocením tomuto filmu možná ukřivdím, ale mně se to prostě až zase tolik nelíbilo a popravdě řečeno jsem se zasmál jen párkrát. Určitě se do budoucna pokusím tento snímek zhlédnout, protože jsem ho viděl na poprvé pouze v původním znění a bez titulek, a tudíž jsem si nemohl vychutnat dialogy naplno. Zkrátka pro mě vcelku průměrná německá komedie, které dám ještě určitě šanci. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (4)
- Dátum uvedenia tohto filmu, 7. október 1999, bol presne dňom 50. výročia založenia Nemeckej demokratickej republiky. (MikaelSVK)
- Režisér Leander Haußmann tvrdí, že film není natočen podle románu „Na kratším konci ulice“ od Thomase Brussiga. Podle režiséra napsali scénář Brussig, Detlev Buck a on dohromady a Brussig psal svůj román až poté. (zuza99)
- Filmovalo sa v Berlíne a Babelsbergu, v rozmedzí od 1. septembra do 28. októbra 1998. (MikaelSVK)
Reklama